Sobota , 01. 02. 2025

Hynek

Kateřina (32): Po letech mě našla má biologická matka. Radost vystřídalo obrovské zklamání

Že jsem vychovávána tetou, jsem se dozvěděla v patnácti letech. Do té doby jsem netušila, že mí rodiče nejsou mými rodiči, že se o mě od malička stará moje teta. Byl to pro mě šok, ale se situací jsem se smířila docela rychle. Snažila jsem se však vždycky najít svou biologickou matku, která mi chyběla, a chtěla jsem ji poznat.
matka
Matku jsem raději nikdy neměla hledat.

22. 06. 2023

Až když moje teta zemřela, má biologická matka se objevila na pohřbu a konečně jsme se setkaly. Měla jsem radost, tu ale po pár měsících vystřídalo obrovské zklamání. Kdybych to věděla, jistě bych se zachovala úplně jinak.

Jsem sestra tvé matky

Dětství jsem prožila na vesnici, měla jsem milující rodinu a vyrůstala jsem jako jedináček. Nikdy mě nenapadlo, že by moje máma nebyla mou mámou, proč taky. Jako rodina jsme fungovali skvěle, vídali jsme se i se širším příbuzenstvem, každé narozeniny či svátky jsme slavili ve velké skupině lidí a rodinných příslušníků. Až ve chvíli, kdy jsem se chystala na střední školu, si mě zavolala k sobě babička a maminka, tedy vlastně má teta, a obě mi se slzami v očích přiznaly pravdu.

Prý proto, abych mohla do života vykročit s tím, že vím, kdo jsem, a možná už taky nechtěly lhát. Prostě tu tíhu neunesly. Tak ji přenesly na mě. Byl to obrovský šok, najednou jsem se dozvěděla, že mě odmalička vychovávala sestra mé pravé matky. Teta mě přijala jako vlastní a dala mi všechno. Samozřejmě, že jsem se začala ptát proč.

Příběh, který jsem oplakala i pochopila

Ve svých patnácti letech jsem byla již celkem vyspělá, ale některé věci jsem musela zpracovávat postupně. Do té doby jsem byla bezstarostná, nic mě netrápilo, měla jsem rodinu, kamarády, koníčky, dobře jsem se učila, měla jsem své sny. A to, že neznám svou biologickou matku, mě zasáhlo. Dodnes jsem ale vděčná, že jsem se pravdu dozvěděla. Poslechla jsem si příběh o tom, jak to bylo.

Matka mě porodila v patnácti letech, bylo jí tedy přesně tolik jako mně, když jsem se o všem dozvěděla. Protože se ale o mě nedokázala postarat, její o pět let starší sestra si mě vzala k sobě a přijala mě za svou. Matka pak tiše dostudovala a ihned po škole odjela ze země. Od té doby mě neviděla, já si na ni ani nemohla pamatovat. Snažila jsem se to pochopit. I když jsem plakala a bylo mi to líto, vžila jsem se do té situace a došlo mi, že bych svou pravou matku chtěla moc poznat. To však nebylo tak jednoduché.

K TÉMATU  „Sebere mi děti,” obáváme se. „Nemusí to tak být,” říká advokátka

Hledání bylo neúspěšné, teta to tak zařídila

Samozřejmě jsem se čím dál častěji ptala na nejrůznější detaily, chtěla jsem vidět fotky své matky, chtěla jsem vědět, kde žije a jak se jí vede. Teta slíbila, že mi pomůže, ale vždycky to dopadlo stejně. Hledání nebylo úspěšné, pomalu jsem se smiřovala s tím, že matku nikdy nepoznám. To mě mrzelo, vždyť měla důvod to takto udělat. Nic jsem jí nevyčítala, byla opravdu hodně mladá a nikam do dětského domova mě neodložila, vychovávala mě přece vlastní rodina.

Hodně jsem se na hledání upnula, teta však z toho moc velkou radost neměla, což jsem jí občas i vyčítala. Pak teta vážně onemocněla a já jsem se soustředila spíše na to, abych dostudovala, abych jí dělala radost a mohla jí pomáhat.

S tetou to šlo z kopce, léčba nezabírala a poslední roky jejího života se hodně trápila. Já si kvůli ní udělala ošetřovatelský kurz a rozhodla jsem se i v pracovním životě pomáhat vážně nemocným. Až když to s tetou vypadlo opravdu špatně, přiznala, že nechtěla, abych matku poznala, protože se bála, že budu zklamaná. Já si maminku vysnila jako mladou ženu, která odjela do zahraničí začít nový život, jako ženu, která toho všeho teď lituje. Jen teta věděla, že realita je jiná.

Velké shledání při smutečním obřadu

Teta pár týdnů na to zemřela. Byla jsem zdrcená, i když se to bohužel dalo předvídat. Co se ale předvídat rozhodně nedalo, bylo to, že uprostřed obřadu do smuteční síně přišla pro mě zcela neznámá osoba s kyticí rudých růží, která plakala a dívala se na mě. Až po obřadu jsem zjistila, že to byla má biologická matka.

Přišla na pohřeb rozloučit se s mou tetou a ženou, která mě vychovala, zatímco ona na to neměla. Bylo to velmi emotivní a já měla obrovskou radost. Na babičce a jiných členech rodiny jsem ale viděla, že z tohoto shledání takovou radost rozhodně nemají. Brzy jsem pochopila proč.

K TÉMATU  Dechberoucí příběh Karla Svobody skladatele, který uměl žít naplno

Matku jsem nikdy hledat neměla

Na můj popud teta začala v mých patnácti pátrat po tom, co se s mou matkou stalo. Podařilo se ji zkontaktovat, ale o tom mi teta nikdy neřekla. Matka totiž žila v Německu ne zrovna spořádaným životem. Byla na ulici, živila se léta tělem, brala drogy a pila alkohol. Teta moc dobře věděla, proč mi zatajila, kde má biologická matka je. Kontakt však ani poté neztratily, a tak se nakonec i o jejím úmrtí moje matka dozvěděla. Nepřijela však proto, aby uctila její památku a seznámila se s dcerou. Využila situace po svém.

První týdny jsem byla šťastná, svou matku jsem ubytovala u sebe, hodiny jsme si do noci povídaly, já byla skutečně nadšená a nic jiného jsem nevnímala. Povyprávěla mi docela dojemný příběh, chodily jsme nakupovat, na výstavy, do restaurací, ani mi nepřišlo zvláštní, že většinu věcí platím já, proč bych se tím měla zaobírat. Pak mě ale babička přišla důrazně varovat. Přišla hádka, no, a nakonec i mé velké prozření.

Matku jsem u sebe nechala téměř tři měsíce, po ty tři měsíce jsem ale byla skutečně šťastná. Smutek v srdci po ztrátě milované tety, která mi dala všechno, jsem si vynahrazovala tím, že u mě byla moje skutečná matka. Ta se však jednoho dne sbalila a už jsem ji neviděla. Nezapomněla si s sebou přibalit i několik cenností, které našla v mém bytě a nemalou hotovost z pozůstalosti po tetě.

Až pak mi došlo, že jsem ji nikdy hledat neměla, že teta i babička měly pravdu a že moje matka vlastně nikdy netoužila poznat mě, svou dceru. I když jsem zklamaná, beru to jako ponaučení do života a nikdy nezapomenu na svou obětavou a skvělou tetu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Marcela (42): Přeji si adoptovat dítě, ale manžel a děti s tím nesouhlasí

Manželství pro všechny: Kde je problém a co opravdu znamená registrované partnerství?

Zdroje článku:
autorský text
Doporučujeme
sdílet
tisknout
mohlo by vás zajímat

Témata pro vás

Výběr článků

Nemusíte jezdit každý rok k moři. V dnešní době ve znamení inflace a šíleného zdražování můžete využít možnosti navštívit tuzemské vodní plochy. Pokud přece jen chcete do zahraničí, proč nenavštívit naše kolegy na Slovensku? To je známé svou přírodou a také vodními plochami, kde zažijete skvělou relaxaci. Kam byste se měli vydat?
Zůstala byste i v zimě ráda věrná svým oblíbeným roztrhaným džínům, (plisovaným) sukním a společenským sakům? Jde to, pokud ovládáte jedno kouzlo.
Možná se někteří ptáte, proč by měli mít homosexuálové právo sňatku a nabýt tak manželství, když existuje tzv. registrované partnerství. Registrovaní partneři však nemají stejné pravomoci jako manželé.
Renée Zellweger proměnila nominaci a odnesla si prestižní ocenění za hlavní roli v dramatu Judy. Dlouhé roky se před kamerou neobjevila a jak sama přiznává, trpěla depresemi a příliš málo času byla opravdu sama sebou.
Paraván u vás doma vytvoří útulné zázemí s motivem dle vašeho gusta a dodá tak pokoji dokonalou atmosféru. Můžete ho použít v ložnici, v obývacím pokoji nebo pro oddělení pracovního stolu. Váš vybraný motiv na laminovaném tvrzeném skle originálně doplní interiér. Vyberte si ten, který vám sedí nejlépe!
Rok co rok se s příchodem vánočních svátků napříč rádii rozeznívá typicky vánoční playlist, mezi kterým nikdy nechybí hitovka od Mariah Carey All I Want for Christmas Is You. Každý tuhle pecku zná, mnozí z nás si ji s oblibou pouští jako kulisu při pečení cukroví nebo balení dárků. Je prostě natolik nadčasová, že ji můžeme slyšet zas a znovu. Víte ale, kdy a jak legendární písnička vlastně vznikla a hlavně, kolik každoročně vydělává? Nejen na to se podíváme!
Časy, kdy stačilo hodit do automatu na kávu desetikorunu a člověk se spokojil s "tmavě hnědou tekutinou", jsou už dávno pryč. Podávání i pití kávy se v České republice výrazně proměnilo. Klasického "turka" či instantní kávu už najdete v málokteré kavárně. V supermarketech vás regály s kávou lákají všemi směry: zrnková, mletá, kapsle… Nemůžete se rozhodnut? Přečtěte si našich 6 tipů a budete mít jasno, jak si vybrat a hlavně vychutnat dobrou kávu.
Stárnutí - fáze života, kterou by ženy nejraději přeskočily. Jenže se jedná o neodvratitelný jev, který k životu zkrátka patří. Proto je důležité se s ním poprat. Pojďme si prozradit několik věcí, s nimiž se stárnutím hravě zatočíte.  
Známe ho úplně všichni. Nejspíš ho mnoho z nás má na talíři alespoň párkrát do týdne. Avokádo je hit posledních let, je to superpotravina, která nesmí chybět v žádném zdravém jídelníčku. Jenže s sebou nese i temnou stránku, o které se ví, ale příliš se o ní nemluví. Nebo ji záměrně nevidíme.
Hledáte-li pohodlné a zároveň vysoce módní boty na léto, budou polobotky tím správným řešením i pro vás. Na trhu existuje celá řada trendy polobotek. Pokud nejste zrovna módní guru, nezoufejte! Na následujících řádcích vám prozradíme, jaké modely polobotek vybírat a jak je vhodně kombinovat s oblečením, aby byl váš outfit dokonalý. Čtěte a inspirujte se s námi!

Výběr článků

Manželský pár Justin a Hailey Bieber patří mezi nejslavnější páry šoubyznysu vůbec. Jejich vztah si však prošel spoustou zkoušek, které, jak se zdá, překonali a užívají si jeden druhého. Kde to všechno začalo?
Lady Gaga se nesmazatelně vryla do historie pop music. Diva, která to v životě rozhodně nemá jednoduché, ale i přes všechna příkoří stále posouvá svou uměleckou kariéru dál a dál. Natočila film, získala Oscara, a nikdy se nevzdala svého snu.
Vlastní pleťový krém přizpůsobíte typu a stavu vaší pleti. Až vyzkoušíte jeden z těchto jednoduchých a rychlých receptů, budete mít chuť experimentovat s dalšími esencemi a vůněmi.

Nepřehlédněte

V každé domácnosti nechybí alespoň jedny nástěnné hodiny. Co takhle zvolit nějaké obří, které se stanou dominantou vašeho interiéru? Retro styl je pořád v oblibě, tak se inspirujte překrásnými kousky. Dřevo, jeho imitace nebo design starých nádražních hodin navozují příjemnou atmosféru. Hodí se prakticky kamkoli, do ložnice, kuchyně nebo obývacího pokoje. Nejenom, že ukazují čas. Jsou zároveň krásným doplňkem vašeho interiéru.
Ještě vyčkat? Nebo raději odejít, když to doma není ideální? Tohle rozhodnutí bývá jedno z těch nejtěžších. Jakou roli v něm hraje touha po dětech, vlastní pohodlí, stáří i případné negativní reakce okolí?

Odebírat novinky

Přihlásit se

Jestě nemáte účet? Zaregistrujte se zde.

Nahlásit článek