Pátek , 10. 01. 2025

Břetislav

Kateřina (32): Po letech mě našla má biologická matka. Radost vystřídalo obrovské zklamání

Že jsem vychovávána tetou, jsem se dozvěděla v patnácti letech. Do té doby jsem netušila, že mí rodiče nejsou mými rodiči, že se o mě od malička stará moje teta. Byl to pro mě šok, ale se situací jsem se smířila docela rychle. Snažila jsem se však vždycky najít svou biologickou matku, která mi chyběla, a chtěla jsem ji poznat.
matka
Matku jsem raději nikdy neměla hledat.

22. 06. 2023

Až když moje teta zemřela, má biologická matka se objevila na pohřbu a konečně jsme se setkaly. Měla jsem radost, tu ale po pár měsících vystřídalo obrovské zklamání. Kdybych to věděla, jistě bych se zachovala úplně jinak.

Jsem sestra tvé matky

Dětství jsem prožila na vesnici, měla jsem milující rodinu a vyrůstala jsem jako jedináček. Nikdy mě nenapadlo, že by moje máma nebyla mou mámou, proč taky. Jako rodina jsme fungovali skvěle, vídali jsme se i se širším příbuzenstvem, každé narozeniny či svátky jsme slavili ve velké skupině lidí a rodinných příslušníků. Až ve chvíli, kdy jsem se chystala na střední školu, si mě zavolala k sobě babička a maminka, tedy vlastně má teta, a obě mi se slzami v očích přiznaly pravdu.

Prý proto, abych mohla do života vykročit s tím, že vím, kdo jsem, a možná už taky nechtěly lhát. Prostě tu tíhu neunesly. Tak ji přenesly na mě. Byl to obrovský šok, najednou jsem se dozvěděla, že mě odmalička vychovávala sestra mé pravé matky. Teta mě přijala jako vlastní a dala mi všechno. Samozřejmě, že jsem se začala ptát proč.

Příběh, který jsem oplakala i pochopila

Ve svých patnácti letech jsem byla již celkem vyspělá, ale některé věci jsem musela zpracovávat postupně. Do té doby jsem byla bezstarostná, nic mě netrápilo, měla jsem rodinu, kamarády, koníčky, dobře jsem se učila, měla jsem své sny. A to, že neznám svou biologickou matku, mě zasáhlo. Dodnes jsem ale vděčná, že jsem se pravdu dozvěděla. Poslechla jsem si příběh o tom, jak to bylo.

Matka mě porodila v patnácti letech, bylo jí tedy přesně tolik jako mně, když jsem se o všem dozvěděla. Protože se ale o mě nedokázala postarat, její o pět let starší sestra si mě vzala k sobě a přijala mě za svou. Matka pak tiše dostudovala a ihned po škole odjela ze země. Od té doby mě neviděla, já si na ni ani nemohla pamatovat. Snažila jsem se to pochopit. I když jsem plakala a bylo mi to líto, vžila jsem se do té situace a došlo mi, že bych svou pravou matku chtěla moc poznat. To však nebylo tak jednoduché.

K TÉMATU  „Sebere mi děti,” obáváme se. „Nemusí to tak být,” říká advokátka

Hledání bylo neúspěšné, teta to tak zařídila

Samozřejmě jsem se čím dál častěji ptala na nejrůznější detaily, chtěla jsem vidět fotky své matky, chtěla jsem vědět, kde žije a jak se jí vede. Teta slíbila, že mi pomůže, ale vždycky to dopadlo stejně. Hledání nebylo úspěšné, pomalu jsem se smiřovala s tím, že matku nikdy nepoznám. To mě mrzelo, vždyť měla důvod to takto udělat. Nic jsem jí nevyčítala, byla opravdu hodně mladá a nikam do dětského domova mě neodložila, vychovávala mě přece vlastní rodina.

Hodně jsem se na hledání upnula, teta však z toho moc velkou radost neměla, což jsem jí občas i vyčítala. Pak teta vážně onemocněla a já jsem se soustředila spíše na to, abych dostudovala, abych jí dělala radost a mohla jí pomáhat.

S tetou to šlo z kopce, léčba nezabírala a poslední roky jejího života se hodně trápila. Já si kvůli ní udělala ošetřovatelský kurz a rozhodla jsem se i v pracovním životě pomáhat vážně nemocným. Až když to s tetou vypadlo opravdu špatně, přiznala, že nechtěla, abych matku poznala, protože se bála, že budu zklamaná. Já si maminku vysnila jako mladou ženu, která odjela do zahraničí začít nový život, jako ženu, která toho všeho teď lituje. Jen teta věděla, že realita je jiná.

Velké shledání při smutečním obřadu

Teta pár týdnů na to zemřela. Byla jsem zdrcená, i když se to bohužel dalo předvídat. Co se ale předvídat rozhodně nedalo, bylo to, že uprostřed obřadu do smuteční síně přišla pro mě zcela neznámá osoba s kyticí rudých růží, která plakala a dívala se na mě. Až po obřadu jsem zjistila, že to byla má biologická matka.

Přišla na pohřeb rozloučit se s mou tetou a ženou, která mě vychovala, zatímco ona na to neměla. Bylo to velmi emotivní a já měla obrovskou radost. Na babičce a jiných členech rodiny jsem ale viděla, že z tohoto shledání takovou radost rozhodně nemají. Brzy jsem pochopila proč.

K TÉMATU  Adriana (34): Přítel se se mnou po diagnóze rakoviny rozešel, nyní se chce vrátit

Matku jsem nikdy hledat neměla

Na můj popud teta začala v mých patnácti pátrat po tom, co se s mou matkou stalo. Podařilo se ji zkontaktovat, ale o tom mi teta nikdy neřekla. Matka totiž žila v Německu ne zrovna spořádaným životem. Byla na ulici, živila se léta tělem, brala drogy a pila alkohol. Teta moc dobře věděla, proč mi zatajila, kde má biologická matka je. Kontakt však ani poté neztratily, a tak se nakonec i o jejím úmrtí moje matka dozvěděla. Nepřijela však proto, aby uctila její památku a seznámila se s dcerou. Využila situace po svém.

První týdny jsem byla šťastná, svou matku jsem ubytovala u sebe, hodiny jsme si do noci povídaly, já byla skutečně nadšená a nic jiného jsem nevnímala. Povyprávěla mi docela dojemný příběh, chodily jsme nakupovat, na výstavy, do restaurací, ani mi nepřišlo zvláštní, že většinu věcí platím já, proč bych se tím měla zaobírat. Pak mě ale babička přišla důrazně varovat. Přišla hádka, no, a nakonec i mé velké prozření.

Matku jsem u sebe nechala téměř tři měsíce, po ty tři měsíce jsem ale byla skutečně šťastná. Smutek v srdci po ztrátě milované tety, která mi dala všechno, jsem si vynahrazovala tím, že u mě byla moje skutečná matka. Ta se však jednoho dne sbalila a už jsem ji neviděla. Nezapomněla si s sebou přibalit i několik cenností, které našla v mém bytě a nemalou hotovost z pozůstalosti po tetě.

Až pak mi došlo, že jsem ji nikdy hledat neměla, že teta i babička měly pravdu a že moje matka vlastně nikdy netoužila poznat mě, svou dceru. I když jsem zklamaná, beru to jako ponaučení do života a nikdy nezapomenu na svou obětavou a skvělou tetu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Marcela (42): Přeji si adoptovat dítě, ale manžel a děti s tím nesouhlasí

Manželství pro všechny: Kde je problém a co opravdu znamená registrované partnerství?

Zdroje článku:
autorský text
Doporučujeme
sdílet
tisknout
mohlo by vás zajímat

Témata pro vás

Výběr článků

Divadlo Spejbla a Hurvínka vstupuje do nové sezóny s mnoha novinkami a pestrým programem, ale tentokrát v netradičním prostoru. Kvůli rekonstrukci dejvické budovy se oblíbené loutky přestěhují do blízkého Grandhotelu International, kde se malí i velcí diváci budou moci i nadále setkávat se Spejblem, Hurvínkem, Máničkou a Žerykem. Čekají je nejen premiéry, vánoční příběhy, ale i Hurvínkův výlet do vesmíru ve spolupráci s pražským planetáriem.
Rok 2025 přináší pro každé znamení zvěrokruhu nové výzvy a příležitosti v oblastech lásky, financí, vztahů a zdraví. Přečtěte si podrobný horoskop, který vám pomůže připravit se na nadcházející rok a využít jeho potenciál naplno.
S příchodem chladných dní naše pleť potřebuje výživu. K tomu vám dopomohou domácí pleťové masky, které si vyrobíte z ingrediencí, co máte běžně v kuchyni.
Zařídit domácnost může být oříšek, zejména pokud se chcete řídit pravidly starého čínského učení jménem Feng Shui. Jelikož díky správnému uspořádání nábytku se bude místností linout příjemná rodinná harmonie, pojďme tradičním čínským zásadám nahlédnout “pod pokličku”. Zejména se podívejme na dokonalý odstín, který by měl dominovat vašemu příbytku.
Na vašem těhotenském testu se konečně objevily dvě čárky a vás začala děsit vidina, že se příštích devět měsíců nepohnete z gauče? Dobrá zpráva je, že se v těhotenství sportu zříkat nemusíte. Právě naopak, fyzická aktivita představuje skvělou přípravu na porod. Musíte jen zvolit tu správnou a nepřepínat své síly.
Negativní zprávy nás zahlcují. Napětí stoupá a klid nejspíše ještě dlouho nikdo z nás nepozná. Není se čemu divit. Sotva jsme zvládli jednu krizi, přišla další, daleko horší a jen kousek od našich hranic. Obavy o budoucnost nyní trápí hodně lidí. Pokud nemůžete z aktuálního dění spát a pracují vám nervy, soutěžte s námi o balíček kvalitních doplňků stravy Naturevia, které vám pomohou náročné období zvládnout.
Pocity štěstí a spokojenosti v životě jsou nesmírně důležité. Jak jich ale docílit a dlouhodobě si je udržet? Možná máte pocit, že je to obrovská alchymie, se kterou si nevíte rady. Nejspíše si myslíte, že ve hře je celá řada faktorů a mnoho z nich dokážete ovlivnit jenom z části – například vztahy v rodině, v práci… Ve skutečnosti toho ale máte v rukou hodně. Velkou pomoc vám nabízí hormon dopamin a jeho hladinu ve svém těle můžete ovlivnit více, než sami tušíte. Jak na to?
Nebojte se, nechceme vás nijak strašit, je už je čas na vánoční přípravy. Ale co si budeme povídat, doma vyrobený adventní kalendář zabere nějaký čas a v době, kdy bude aktuální, budete mít jistě dost jiné práce. Co si to tedy letos trochu ulehčit a připravit se. Užijete si i samotnou výrobu kalendáře třeba v rodinném kruhu.
Statistiky uvádějí, že novoroční předsevzetí si dá až 72 % lidí. Z toho pouhá čtvrtina vydrží déle, než tři měsíce. Podle psychologů je lepší dávat sám sobě úkoly kdykoli jindy, než na Nový rok. Hromadná novoroční euforie z toho, že máme "to zlé" za sebou a "to dobré" před námi, svádí k tomu, že na sebe naložíte víc, než unesete.
Snad každý rodič od svého milovaného dítěte očekává pouze to dobré, doufá, že se vydá správnou životní cestou a bude šťastné. Takhle to ale samozřejmě v životě bohužel nechodí a někdy se holt i to nejhodnější dítě může dostat na scestí. To se stalo mé dceři Markétě, já se s tím však do teď nemohu vyrovnat. Odvedl nám ji drogový dealer.
S létem, tím horkým, slunečným obdobím plným koupání a drinků, vyvstává pro lidi nové nebezpečí. Stávají se kořistí a potravou hned trojice nebezpečných nepřátel. Řeč je o hmyzu, konkrétně o klíšťatech, komárech a ovádech. Jejich teritorium v létě je opravdu obrovské a ať se snažíte jakkoliv, dříve nebo později na ně určitě narazíte. Nejúčinnější ochranu představují repelenty, v noci pak například moskytiéra.

Výběr článků

Včerejší program Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary (MFFKV) nabídl pestrou škálu událostí včetně besed, setkání s filmovými tvůrci a premiér soutěžních snímků. Fanoušci se mohli těšit na setkání s režiséry, speciální talk show a koncerty. Úterý patřilo také významným filmovým osobnostem a pestrému doprovodnému programu, který obohatil kulturní zážitek návštěvníků festivalu.
Následujete každoroční trendy předních designérů z Česka i celého světa? Pak se letos budete divit. Stříbrné barvě totiž odzvonilo. Co ji nahradí?
Zatímco svět čelí velkému množství výzev, jako je například změna klimatu nebo nedostatek obnovitelných zdrojů, společnost by měla začít ženské nápady a vynálezy brát vážněji. Proč? Protože i ženy už mnohokrát dokázaly, že si zaslouží na poli vědy uznání.

Nepřehlédněte

Realitní makléři u nás nemají nejlepší pověst. V posledních letech se vnímání jejich práce v očích prodávajících i kupujících poněkud zlepšilo, ale přesto přibývá Čechů, kteří se rozhodnout pro dobrodružství v neprobádaném světě realit bez ostříleného průvodce. Určitý podíl viny na tom mají autoři článků ve stylu „jak prodat nemovitost ve třech krocích“. Možná jste podobný návod četli a došli k závěru, že realitku vůbec nepotřebujete. Třeba to tak skutečně bude – můžete to zjistit v rámci jedinečného online kurzu, který připravila MAXIMA REALITY.
Banán je ovoce, které všichni milujeme a často ho jíme téměř denně. Asi každého z nás někdy napadlo, zda by se jeho slupka nedala využít nějakým způsobem v domácnosti. Světe div se, dala! Máme pro vás několik rad a tipů, jak slupku využít před tím, než ji s konečnou platností vyhodíte do odpadkového koše. Můžete si být jisti, že po přečtení tohoto článku už banánové slupky nikdy jen tak nevyhodíte.

Odebírat novinky

Přihlásit se

Jestě nemáte účet? Zaregistrujte se zde.

Nahlásit článek