Z Kalifornie do Mexika
Vůbec první avokádový boom se projevil už v 70. letech minulého století ve Spojených státech amerických. Avokádo se pěstovalo převážně v Kalifornii. Ovšem od roku 1985 se plocha pro pěstování avokáda zvětšila 4x.
Popularita avokáda v posledních letech vzrostla ještě výrazněji, a není proto divu, že se v Jižní Americe s touto potravinou rozjel velmi krutý byznys. V roce 2017 byl zaznamenán vůbec největší nárůst o tuto plodinu. Konzumace avokáda vzrostla o celých 29 %. Co dalšího ale vzrůstající zájem o tuto superpotravinu přináší, víme?
V Mexiku se kácí lesy ve velkém. Navíc abyste vypěstovali jeden jediný kilogram avokáda, spotřebujete na něj neuvěřitelných 2000 litrů vody. V porovnání například s pomeranči jde o 4x větší množství vody, rajčata spotřebují až desetkrát méně vody. Ke všemu, než avokádovník začne tyto máslové superplody plodit, musí růst 7 let. Následně vyplodí až 100 avokád ročně.
Obyvatelům Chile chybí voda, na avokádo se jí plýtvá
Před několika lety se v médiích objevila zpráva, že zatímco obyvatelé Chile trpí nedostatkem vody, avokáda místní pěstitelé zalévají jako diví. V Mexiku se kvůli avokádům zase nelegálně kácejí jehličnaté lesy. Za plod hruškovce přelahodného zde údajně ročně nedobrovolně padne 20 000 hektarů zelených ploch.
V Mexiku také obchod z avokádem převzaly drogové kartely. Nechvalně proslulé je například mexické město Uruapanu, které leží tři sta kilometrů od Mexiko city. V tomto regionu se také vypěstuje nejvíc avokáda z celé země. Jenže Uruapanu je také nejnebezpečnějším místem v Mexiku. Vraždí se tu ve velkém a každoročně tu zemře několik set lidí, a to nejenom kvůli drogám. Kdo se kartelu vzepře, například i v souvislosti s avokádovým byznysem, ten je bez milosti odstraněn. Drogové kartely mezi sebou soupeří. Aktuálně se zde má nacházet téměř 300 kartelů, které mezi sebou válčí.
Drogové kartely konfiskují avokádové farmy
Místní kartely v současnosti zabavují všechny farmy, které se pěstováním avokáda zabývají. Bez povolení kácejí lesy, aby produkci avokáda ještě rozšířily. Dokud ho ale svět skupuje ve velkém, budou se tyto problémy jen zhoršovat. A žádné řešení není v dohledu.
Je tu ale i další problém. Samotné vzrostlé i rostoucí stromy našemu životnímu prostřední příliš nepomáhají. Původní borovice, které na dnešních plantážích stály, do sebe absorbovaly 4x více uhlíku než avokádovník.
Ale máme tu i jedno pozitivum. Průměrná uhlíková stopa jednoho avokáda, které váží 150 g, tak činí zhruba 0,19 kg ekvivalentu CO2. Naopak stejné množství hovězího masa má na svědomí hned 4 kg ekvivalentu CO2. Proto lze alespoň s jistotou tvrdit, že pěstování avokáda má na naši planetu menší dopad než chov dobytka, respektive produkce masa. Je to ale za takových podmínek ještě výhra?
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Avokádo jinak než na talíři: 7 způsobů, jak ho úplně celé využít
Avokádo: Proč je superpotravinou + recept na pomazánku jako bonus
