Zvýšení rodičovského příspěvku se bude projednávat v poslanecké sněmovně 16. října 2019. Jedná se už o třetí čtení tohoto návrhu, takže pokud se nic nezmění, budou se moci rodiče těšit na vyšší příspěvek. Ten ale nebude náležet všem, kteří pobírají rodičovskou. Podle návrhu se týká všech rodičů, kteří budou pobírat tento příspěvek k 1. lednu 2020. Tento krok je tak mezi rodiči vítaný, ale zároveň kritizovaný kvůli faktu, že se nevztahuje na starší děti.
Rozhoduje datum i čas narození
Není snad nikdo, kdo by vyšší rodičovský příspěvek neuvítal. Kritici této změny poukazují na to, že pokud se dítě narodí před půlnocí na přelomu roku 2019 a 2020, jeho rodiče na vyšší příspěvek nedosáhnou. Striktně stanovené datum tak skutečně znamená, že dítě narozené o minuty dříve bude mít celkově o 80 tisíc korun vyšší příspěvek, než to, které se narodí o pár minut později.
Kolik lidí pobírá aktuálně rodičovský příspěvek?
Údaje ministerstva práce ukazují, že rodičovský příspěvek pobírá v současné době přes 160 tisíc rodičů dětí ve věku do tří let. Dalších 46 tisíc lidí má příspěvky rozvržené do dvou let dítěte a 5 tisíc lidí čerpá vše během prvního roku. Aktuálně také 65 tisíc lidí využívá rodičovskou do čtyř let věku dítěte.
Zálohované výživné má pomoci samoživitelům
Součástí tohoto čtení v poslanecké sněmovně je také zálohované výživné, které má za úkol lépe ochránit děti neplatičů alimentů. Pokud by se zákon schválil, začal by platit od roku 2021. Základní požadavek ministerstva práce je, aby stát posílal měsíčně dětem neplatičů 15 až 25 % oficiálně uznané průměrné mzdy.
Neplatičům hrozí exekuce
Od roku 2020 by se pak neplatičům alimentů měla začít omezovat svoboda. Tento návrh dostalo za úkol zpracovat ministerstvo spravedlnosti, které se snaží prosadit zákon o zálohovaném výživném. Ten znamená v praxi to, že jakmile rodič dítěte dvakrát za sebou nezaplatí příslušné alimenty, rodič vychovávající dítě může podat návrh na exekuci. Poté bude moci na úřadu práce zažádat o zálohované výživné. Stát by pak vyplatil plnou výši alimentů. Peníze od neplatiče bude následně vymáhat stát, a to v kompetenci ministerstva spravedlnosti.
Podmínkou je, že rodiče, kteří dva měsíce neobdrželi výživné za dva měsíce, musí začít tento dluh sami vymáhat, a to soudně nebo exekučně. Návrh také počítá s tím, že dítě řádně navštěvuje školku nebo základní školu a splňuje pravidla povinné školní docházky. Dávky, které by vyplatil úřad práce, by sám vymáhal po neplatiči.
Stát v případě zavedení počítá se ztrátou
Ve hře je ale také stanovení minimální výše výživného nebo vykonávání obecně prospěšných prací pro neplatiče alimentů. Tato opatření by měla vypomoci s vymahatelností výživného. Během prvního roku by mohly výdaje na vyplacení výživného až 900 milionů korun, stát by přitom mohl vymoci zpět jen asi desetinu této sumy. Pro zajímavost, toto opatření znamená přijmout 150 úředníků, kteří si uříznou odhadem 110 milionů za jeden rok, a zřízení informačního systému, který stát vyčíslil na 38 milionů korun a jeho roční provoz pak na dalších 12 milionů korun.
Co vy na to? Jaké máte s alimenty zkušenosti?