Léto přeje aktivitě klíšťat. Jak se preventivně bránit a jak správně postupovat, když už se zakousne

Klíště je malinké, ale nám může pořádně zavařit

Na jaro se těší snad každý. Nejedná se však pouze o lidi, ale také o mnohé další zástupce živočišné říše. Někteří z nich jsou navíc pro Homo sapiens pořádně nebezpeční. Ne, nemáme na mysli žádného dravého savce, ale titěrného roztoče, který je nazýván klíště obecné (Ixodes ricinus). Tento tvoreček, který je mimochodem řazen mezi pavoukovce, totiž může našinci pořádně zatopit. Česká republika ostatně patří ve výskytu nemocí přenášených klíšťaty k nejrizikovějším oblastem světa.

Aktivita klíšťat bývá hojná už na jaře, ale v průběhu letních měsíců nebezpečí stoupá. Člověk se totiž stále častěji věnuje činnostem pod širým nebem. A jaká rizika že mu vlastně hrozí? Jedná se především o lymfskou boreliózu, což je nemoc, která při neléčení postihuje nervový systém, srdce i klouby. Nakazit nás přitom může více než 15 % klíšťat! Méně častá je tzv. klíšťová encefalitida, neboť nám ji mohou přivodit „pouhá“ 3 % klíšťat. Jenže tato nemoc je zase nebezpečnější, protože napadá mozek a mozkové blány a může skončit i ochrnutím nebo smrtí.

Prevence je základ

Klíšťata se nejčastěji vyskytují ve vlhkých listnatých či smíšených lesích, a to především na místech, kde je hodně travin a keřů. Navíc se objevují i na vlhkých loukách. Klíště je zajímavý tvor, neboť nemusí přijímat potravu déle než rok, a přesto přežije. Na svou příležitost si tedy umí počkat. Budete-li se pohybovat v trávě vysoké zhruba 20 až 100 cm, případně v okolí nízkých keřových porostů, máte šanci, že si vás nějaké trpělivě čekající klíště „vyhlédne“. Dotknete-li se jej, za odměnu se na vás přisaje a začne hodovat na vaší krvi. Co dělat, aby se to nestalo?

• Chystáte-li se do rizikového prostředí, oblečte si hladké a světlé oblečení. To vám umožní efektivní kontrolu, zda se po vás nějaké to klíště nepohybuje a také se ho lehčeji zbavíte.
• V současné sobě si lze pořídit mnoho repelentů proti klíšťatům, které je vhodné aplikovat na nohy od kolen dolů, kde existuje největší riziko přichycení.
• Pokud se vám nechce používat chemické repelenty, vězte, že klíšťata odpuzují i některé bylinky. Jedná se např. o rozmarýn, pelargonii, pelyněk pravý, levanduli nebo citrónovou trávu.
• Chcete-li případná rizika ještě více eliminovat, při procházkách přírodou se pohybujte především po cestách. Toto pravidlo však asi jen těžko dodrží náruživí houbaři.
• Na místech, kde lze předpokládat zvýšenou aktivitu klíšťat (viz výše), zůstaňte na nohou. Pokud si sednete nebo lehnete do trávy, odpočinete si, ale také zvýšíte riziko napadení.

Klíště už se zakouslo? Postupujte správně

Přestože mnoho lidí stále odstraňuje klíšťata rukou, tento postup není obecně příliš doporučován. Může totiž dojít k přenosu nemoci přes drobná poranění na rukou. Navíc je často vyvíjen až příliš velký tlak, následkem čehož může dojít k vyvrhnutí obsahu střev do rány, čímž se zvyšuje riziko onemocnění. V současné době existuje mnoho pomůcek na odstranění klíštěte, ať už se jedná o speciální pinzety, háčky anebo kartu s integrovanou lupou. Jak ale postupovat konkrétně?

• Mnoho odborníků nejprve doporučuje na postižené místo nanést dezinfekci. Tento krok je však také někdy zpochybňován, neboť prý zvyšuje riziko zmíněného vyvrhnutí obsahu střev do rány.
• Každopádně si vezměte rukavice a s klíštětem začněte viklat ze strany na stranu. Naopak není doporučováno roztoče vytrhávat ani s ním točit. Jeho přední část pak může zůstat v kůži a způsobit svědící zatvrdlinu. Někdy je navíc dokonce příčinou zánětu.
• Až se klíště uvolní a vy se jej zbavíte, ošetřete postižené místo dezinfekcí. K tomu by mělo podle některých názorů dojít skutečně až v době, kdy už je klíště definitivně odstraněno.