Myslíte si, že je nutné mít doma dva nezbedy, co se pořád hádají? Tak to jste na velkém omylu. Jde jen o to, abyste svým dětem pomohli v nastavení krásného a láskyplného vzájemného vztahu. Sourozenci musí táhnout za jeden provaz, naučte je to.
Je jasné, že si občas vjedou do vlasů, ale budou se mít rádi. Jak na to?
Když se narodí miminko
Péče o sourozenecký vztah začíná již v době, kdy se narodí druhé miminko. Tam totiž většinou začíná nenávist staršího sourozence k mladšímu „vetřelci“. Všichni kolem mu říkají, jak se mu narodí kamarád, se kterým si bude hrát. Jak to bude prima. Nebo ho naopak straší, že až přijede brácha nebo ségra z porodnice, už na něj rodiče nebudou mít čas. „Skvělé“, pokud je vám dva až deset let, co?
Máme lepší nápad!
Zkuste to jinak. I dvouleté dítě chápe, když mu neustále lžete. A až si dovezete miminko, bude to vést k velkému zklamání. Místo vychvalování nového kamaráda řekněte pravdu. Řekněte, že se narodí mimčo, co bude ze začátku jen čůrat a kakat. Ale že i ono nás všechny bude vnímat. Vysvětlete, že nebude umět mluvit, ale bude se o to každý den trochu snažit.
Když pak kolem vykuleného staršího sourozence ponesete plačící mimino, prostě jen řekněte: „Právě mi říká, že má hlad. To je ale nenasyta, co. Ještě to neumí říct slovy, ale já mu rozumím.“ Nebo přiznejte: „Teď je Bertík unavený. Říká mi, že chce jít spinkat. Zatím to jinak říct neumí, ale budeme ho to každý den učit.“
Sourozenci slyší na lumpárny
Co takhle ustoupit ze své vznešené role rodiče, a stát se pomocníkem, aby mezi sebou měly děti odmalička krásný vztah? Zkuste to pomocí lumpárny, ta zabírá vždy. Když se zrovna staráte o mladší dítě a starší by také chtělo, abyste se mu věnovali, změňte situaci.
Dejte ucho k mladšímu, a řekněte: „Bertík mi právě říká, že tě má rád. On to říká kouzelnou řečí. A taky říká, že ti mám vzkázat, že králíci dělají bobky, koníci kobylince, a býci kravince. Hahahaha.“ Situace odlehčena, konverzace započata. Vyzvěte staršího sourozence, aby také něco vzkázal, a mladšímu to poté šeptejte do ouška.
Vyvarujte se chyby se sourozenci, kterou uděláme všichni
Neustále se učíme, a dokonalí nikdy nebudeme. Je potřeba si uvědomit chybu a snažit se ji příště neudělat. Často totiž dětem kazíme jejich vztahy my. Staršího sourozence proměníme v toho, kdo musí všechno umět a zvládat. A mladšího v ofoukávánka, co si může dovolit téměř vše. Divné, co?
Ale je to smutná realita. Až se mladší sourozenec bude od dvou let něčeho vehementně domáhat řevem, jasně mu řekněte, že už není miminko, a že se bude chovat slušně. Bouchat do staršího „jen proto, že jsem mladší,“ už prostě fungovat nebude.
Ještě jedna náplast na bolístku
Kromě toho, že necháváme mladšího, ať si vše na úkor staršího vytrucuje, je tady ještě jedna rovina. A tou je spravedlnost a emoce. Když starší sourozenec donekonečna snáší nájezdy mladšího barbara, dříve, nebo později mu dojde trpělivost a prostě ho majzne první hračkou, co bude mít po ruce.
Od začátku proto dávkujte dětem společně strávené chvíle, a staršímu dopřejte i chvíle o samotě. Žádné věčné hlídání malého nezbedy! A když vaše mladší dítko chytne první slova, naučte ho kouzelné slůvko „promiň,“ které bude používat, pokud zraní fyzicky nebo emočně svého bratra či sestru.
Už se těšíte, až si doma vychováte parťáky? Nebojte se, jde to. Chce to trochu porozumění oběma stranám, a bude to paráda. Až si přivezete mimčo, dejte staršímu sourozenci nějaký dáreček „jakože od miminka“ – a tím si zajistíte, že budou už od plenek na jedné lodi. Klidně se občas nebojte z nich udělat ve hře spiklence proti vám, to jejich vztah utuží.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Sešívané rodiny. Moje děti, tvoje děti a možná i naše děti. S jakými problémy musíte počítat?
Francouzky budou moci mít děti i bez partnera. U nás to možné není a zákony se směle obchází