Úterý , 12. 08. 2025

Klára

Kateřina (32): Po letech mě našla má biologická matka. Radost vystřídalo obrovské zklamání

Že jsem vychovávána tetou, jsem se dozvěděla v patnácti letech. Do té doby jsem netušila, že mí rodiče nejsou mými rodiči, že se o mě od malička stará moje teta. Byl to pro mě šok, ale se situací jsem se smířila docela rychle. Snažila jsem se však vždycky najít svou biologickou matku, která mi chyběla, a chtěla jsem ji poznat.
matka
Matku jsem raději nikdy neměla hledat.

22. 06. 2023

Až když moje teta zemřela, má biologická matka se objevila na pohřbu a konečně jsme se setkaly. Měla jsem radost, tu ale po pár měsících vystřídalo obrovské zklamání. Kdybych to věděla, jistě bych se zachovala úplně jinak.

Jsem sestra tvé matky

Dětství jsem prožila na vesnici, měla jsem milující rodinu a vyrůstala jsem jako jedináček. Nikdy mě nenapadlo, že by moje máma nebyla mou mámou, proč taky. Jako rodina jsme fungovali skvěle, vídali jsme se i se širším příbuzenstvem, každé narozeniny či svátky jsme slavili ve velké skupině lidí a rodinných příslušníků. Až ve chvíli, kdy jsem se chystala na střední školu, si mě zavolala k sobě babička a maminka, tedy vlastně má teta, a obě mi se slzami v očích přiznaly pravdu.

Prý proto, abych mohla do života vykročit s tím, že vím, kdo jsem, a možná už taky nechtěly lhát. Prostě tu tíhu neunesly. Tak ji přenesly na mě. Byl to obrovský šok, najednou jsem se dozvěděla, že mě odmalička vychovávala sestra mé pravé matky. Teta mě přijala jako vlastní a dala mi všechno. Samozřejmě, že jsem se začala ptát proč.

Příběh, který jsem oplakala i pochopila

Ve svých patnácti letech jsem byla již celkem vyspělá, ale některé věci jsem musela zpracovávat postupně. Do té doby jsem byla bezstarostná, nic mě netrápilo, měla jsem rodinu, kamarády, koníčky, dobře jsem se učila, měla jsem své sny. A to, že neznám svou biologickou matku, mě zasáhlo. Dodnes jsem ale vděčná, že jsem se pravdu dozvěděla. Poslechla jsem si příběh o tom, jak to bylo.

Matka mě porodila v patnácti letech, bylo jí tedy přesně tolik jako mně, když jsem se o všem dozvěděla. Protože se ale o mě nedokázala postarat, její o pět let starší sestra si mě vzala k sobě a přijala mě za svou. Matka pak tiše dostudovala a ihned po škole odjela ze země. Od té doby mě neviděla, já si na ni ani nemohla pamatovat. Snažila jsem se to pochopit. I když jsem plakala a bylo mi to líto, vžila jsem se do té situace a došlo mi, že bych svou pravou matku chtěla moc poznat. To však nebylo tak jednoduché.

K TÉMATU  Emoční rovnice: Instantní odpověď na všechny vaše problémy

Hledání bylo neúspěšné, teta to tak zařídila

Samozřejmě jsem se čím dál častěji ptala na nejrůznější detaily, chtěla jsem vidět fotky své matky, chtěla jsem vědět, kde žije a jak se jí vede. Teta slíbila, že mi pomůže, ale vždycky to dopadlo stejně. Hledání nebylo úspěšné, pomalu jsem se smiřovala s tím, že matku nikdy nepoznám. To mě mrzelo, vždyť měla důvod to takto udělat. Nic jsem jí nevyčítala, byla opravdu hodně mladá a nikam do dětského domova mě neodložila, vychovávala mě přece vlastní rodina.

Hodně jsem se na hledání upnula, teta však z toho moc velkou radost neměla, což jsem jí občas i vyčítala. Pak teta vážně onemocněla a já jsem se soustředila spíše na to, abych dostudovala, abych jí dělala radost a mohla jí pomáhat.

S tetou to šlo z kopce, léčba nezabírala a poslední roky jejího života se hodně trápila. Já si kvůli ní udělala ošetřovatelský kurz a rozhodla jsem se i v pracovním životě pomáhat vážně nemocným. Až když to s tetou vypadlo opravdu špatně, přiznala, že nechtěla, abych matku poznala, protože se bála, že budu zklamaná. Já si maminku vysnila jako mladou ženu, která odjela do zahraničí začít nový život, jako ženu, která toho všeho teď lituje. Jen teta věděla, že realita je jiná.

Velké shledání při smutečním obřadu

Teta pár týdnů na to zemřela. Byla jsem zdrcená, i když se to bohužel dalo předvídat. Co se ale předvídat rozhodně nedalo, bylo to, že uprostřed obřadu do smuteční síně přišla pro mě zcela neznámá osoba s kyticí rudých růží, která plakala a dívala se na mě. Až po obřadu jsem zjistila, že to byla má biologická matka.

Přišla na pohřeb rozloučit se s mou tetou a ženou, která mě vychovala, zatímco ona na to neměla. Bylo to velmi emotivní a já měla obrovskou radost. Na babičce a jiných členech rodiny jsem ale viděla, že z tohoto shledání takovou radost rozhodně nemají. Brzy jsem pochopila proč.

K TÉMATU  Nela v koučinku: Šípková Růža a šáteček s pokračováním. Jsme na konci, přátelé

Matku jsem nikdy hledat neměla

Na můj popud teta začala v mých patnácti pátrat po tom, co se s mou matkou stalo. Podařilo se ji zkontaktovat, ale o tom mi teta nikdy neřekla. Matka totiž žila v Německu ne zrovna spořádaným životem. Byla na ulici, živila se léta tělem, brala drogy a pila alkohol. Teta moc dobře věděla, proč mi zatajila, kde má biologická matka je. Kontakt však ani poté neztratily, a tak se nakonec i o jejím úmrtí moje matka dozvěděla. Nepřijela však proto, aby uctila její památku a seznámila se s dcerou. Využila situace po svém.

První týdny jsem byla šťastná, svou matku jsem ubytovala u sebe, hodiny jsme si do noci povídaly, já byla skutečně nadšená a nic jiného jsem nevnímala. Povyprávěla mi docela dojemný příběh, chodily jsme nakupovat, na výstavy, do restaurací, ani mi nepřišlo zvláštní, že většinu věcí platím já, proč bych se tím měla zaobírat. Pak mě ale babička přišla důrazně varovat. Přišla hádka, no, a nakonec i mé velké prozření.

Matku jsem u sebe nechala téměř tři měsíce, po ty tři měsíce jsem ale byla skutečně šťastná. Smutek v srdci po ztrátě milované tety, která mi dala všechno, jsem si vynahrazovala tím, že u mě byla moje skutečná matka. Ta se však jednoho dne sbalila a už jsem ji neviděla. Nezapomněla si s sebou přibalit i několik cenností, které našla v mém bytě a nemalou hotovost z pozůstalosti po tetě.

Až pak mi došlo, že jsem ji nikdy hledat neměla, že teta i babička měly pravdu a že moje matka vlastně nikdy netoužila poznat mě, svou dceru. I když jsem zklamaná, beru to jako ponaučení do života a nikdy nezapomenu na svou obětavou a skvělou tetu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Marcela (42): Přeji si adoptovat dítě, ale manžel a děti s tím nesouhlasí

Manželství pro všechny: Kde je problém a co opravdu znamená registrované partnerství?

Zdroje článku:
autorský text
Doporučujeme
sdílet
tisknout
mohlo by vás zajímat

Témata pro vás

Výběr článků

Lesklé zrcadlové polevy neboli mirror glaze udělají z každého dortu malířský obraz. Poléváním a mícháním různých barev můžete vytvořit vzory podle své fantazie. Vaše dílo bude vypadat jako od profesionálů!
Období menstruace nemá ráda asi žádá z nás. Jak si ho tedy zpříjemnit, aby to nebyly dny v pekle? Zkuste pár tipů, aby vám bylo lépe!
V posledním roce je u nás velmi populární, proto jste o něm nejspíš už slyšela. Ale co skutečně CBD umí, to možná ještě nevíte. Až ale konopný olej poznáte, věřte, že ho budete chtít také vyzkoušet.
Nakupování dárků pro rodinu je těžké. Mnohem těžší než nakupování dárků pro spolupracovníka nebo oblíbeného učitele. Když ale nakupujete pro lidi, které znáte celý svůj život, máte jistou výhodu. Znáte totiž jejich koníčky a zájmy. Víte (nebo byste měli vědět) co mají rádi a po čem touží. Když tuhle výhodu dobře použijete, pořídit dárky k Vánocům pro rodinné příslušníky pak bude brnkačka. Už máte jasno, co komu nadělíte?
Není nic lepšího, než vlastnoručně vypěstovaná zelenina. Bez všech možných chemických hnojiv, pesticidů, insekticidů a bůhvíjaké další chemie. Ale v našich klimatických podmínkách není takové pěstování nic jednoduchého. Zejména v případě, že se stejně jako letos zima poněkud protáhne a i v nížinách sněží ještě v dubnu. Proto pro vás máme tipy a triky, které oceníte při pěstování rajčat.
Závislost na internetu, sociálních sítích nebo počítačových hrách se projevuje u dětí stále častěji. Podle odborníků je má příznaky opravdové závislosti každé desáté dítě. To je nemalé riziko, že se to může stát i ve vaší rodině. Tyto závislosti jsou – vzhledem k rozšíření internetu a jeho komunikačních sítí – podstatně větším rizikem, než návykové látky či alkohol.
Existuje několik možností, jak se vyspat i tehdy, pokud váš partner hlasitě chrápe. Jednou z možností je jít spát do jiné místnosti. Pak existují samozřejmě i vtipná doporučení, jako je přilepit partnerovi pomocí lepicí pásky na záda míček. Ví se, že chrápání je nejintenzívnější, když dotyčná osoba spí na zádech. Míček přilepený na pyžamo (na záda) zabrání, aby se člověk na záda překulil.
Dejte stopku plýtvání a buďte v kuchyni maximálně praktičtí. Co tím máme na mysli? Třeba to, že přestanete vyhazovat potraviny, které vůbec vyhazovat nemusíte.
Teď nad tím možná ještě tolik nepřemýšlíme, protože v zimě nosíme dlouhé rukávy, které mnohé schovají. Ale s blížícím se jarem, které bude následovat léto, je potřeba tento problém začít řešit. Také vás trápí tmavé lokty?
Ráda darujete, nebo naopak dostáváte květiny? Pak vás jistě bude zajímat, jaký význam jednotlivé květiny mají. Někdy se může dokonce stát, že obdarovaná osoba ví, jakou má která květina symboliku, a může ji tak váš výběr dokonce i urazit. Ptáte se proč? Pak čtěte dál.
Většina klientů center zabývajících se laserovou epilací jsou přirozeně ženy. K návštěvě takového centra je vedou především obecně přijímané standardy ve společnosti – každá z nás chce mít hladkou, upravenou kůži na nohou i pažích. Genetické vlastnosti jsou velmi odlišné, ale jedno máme společné: každá chceme vypadat skvěle. A právě zde přichází na řadu laserová epilace.

Výběr článků

Dnes a denně je naše pleť zatěžovaná nepříznivými vlivy. Ať už se jedná o nánosy make-upu nebo nečistoty z ovzduší, to vše naší pokožce příliš neprospívá. A to nejen v jejím jádru, ale i zvenčí. Dost často pak dochází ke zhrubění pokožky, která získává našedlý tón, ovšem nechybí ani vydatně ucpané póry.
Slyšeli jste někdy o meditaci? Zkoušeli jste ji někdy praktikovat nebo ji dokonce již praktikujete? Dnešní článek bude totiž právě o ní! Pro ty z vás, kteří o meditaci slyšíte poprvé, tak pokračujte ve čtení, protože se dozvíte, jak moc vám může změnit váš život. A to pozitivně. Redukovat stres, léčit vaše tělo, cítit se klidně, cítit se radostně a spoustu dalších benefitů!
Ačkoli bychom to měli dělat všichni, opravdu není pravidlem, že se v každé domácnosti třídí odpad. Pokud si neosvojíme tyto správné návyky, může se stát, že často budeme vyhazovat odpadky tam, kam prostě nepatří. Ještě horší varianta je ta, že netřídíme vůbec (hanba!). Přitom je to naprosto jednoduchá disciplína. Nejtěžší je pouze začít. Do lehkého začátku vám poradíme, jak na to, abyste přispěli k lepšímu životnímu prostředí.

Nepřehlédněte

Retro je v módě, nejen v nábytku. Ale sedací soupravy se navíc objevují s jedním důležitým prvkem, a tím jsou kulaté tvary. Letos jsou in zaoblené sedačky! Co na ně říkáte?
Ložnice - místo ničím nerušeného klidu. Také je to naše útočiště či oáza, kde můžeme odpočívat. Ať už je pro vás ložnice čímkoli, je důležité, aby vám byla sympatická a abyste se v ní cítili příjemně.

Odebírat novinky

Přihlásit se

Jestě nemáte účet? Zaregistrujte se zde.

Nahlásit článek