Neděle , 29. 06. 2025

Petr a Pavel

Kateřina (32): Po letech mě našla má biologická matka. Radost vystřídalo obrovské zklamání

Že jsem vychovávána tetou, jsem se dozvěděla v patnácti letech. Do té doby jsem netušila, že mí rodiče nejsou mými rodiči, že se o mě od malička stará moje teta. Byl to pro mě šok, ale se situací jsem se smířila docela rychle. Snažila jsem se však vždycky najít svou biologickou matku, která mi chyběla, a chtěla jsem ji poznat.
matka
Matku jsem raději nikdy neměla hledat.

22. 06. 2023

Až když moje teta zemřela, má biologická matka se objevila na pohřbu a konečně jsme se setkaly. Měla jsem radost, tu ale po pár měsících vystřídalo obrovské zklamání. Kdybych to věděla, jistě bych se zachovala úplně jinak.

Jsem sestra tvé matky

Dětství jsem prožila na vesnici, měla jsem milující rodinu a vyrůstala jsem jako jedináček. Nikdy mě nenapadlo, že by moje máma nebyla mou mámou, proč taky. Jako rodina jsme fungovali skvěle, vídali jsme se i se širším příbuzenstvem, každé narozeniny či svátky jsme slavili ve velké skupině lidí a rodinných příslušníků. Až ve chvíli, kdy jsem se chystala na střední školu, si mě zavolala k sobě babička a maminka, tedy vlastně má teta, a obě mi se slzami v očích přiznaly pravdu.

Prý proto, abych mohla do života vykročit s tím, že vím, kdo jsem, a možná už taky nechtěly lhát. Prostě tu tíhu neunesly. Tak ji přenesly na mě. Byl to obrovský šok, najednou jsem se dozvěděla, že mě odmalička vychovávala sestra mé pravé matky. Teta mě přijala jako vlastní a dala mi všechno. Samozřejmě, že jsem se začala ptát proč.

Příběh, který jsem oplakala i pochopila

Ve svých patnácti letech jsem byla již celkem vyspělá, ale některé věci jsem musela zpracovávat postupně. Do té doby jsem byla bezstarostná, nic mě netrápilo, měla jsem rodinu, kamarády, koníčky, dobře jsem se učila, měla jsem své sny. A to, že neznám svou biologickou matku, mě zasáhlo. Dodnes jsem ale vděčná, že jsem se pravdu dozvěděla. Poslechla jsem si příběh o tom, jak to bylo.

Matka mě porodila v patnácti letech, bylo jí tedy přesně tolik jako mně, když jsem se o všem dozvěděla. Protože se ale o mě nedokázala postarat, její o pět let starší sestra si mě vzala k sobě a přijala mě za svou. Matka pak tiše dostudovala a ihned po škole odjela ze země. Od té doby mě neviděla, já si na ni ani nemohla pamatovat. Snažila jsem se to pochopit. I když jsem plakala a bylo mi to líto, vžila jsem se do té situace a došlo mi, že bych svou pravou matku chtěla moc poznat. To však nebylo tak jednoduché.

K TÉMATU  Nela v koučinku: První schůzka s koučkou

Hledání bylo neúspěšné, teta to tak zařídila

Samozřejmě jsem se čím dál častěji ptala na nejrůznější detaily, chtěla jsem vidět fotky své matky, chtěla jsem vědět, kde žije a jak se jí vede. Teta slíbila, že mi pomůže, ale vždycky to dopadlo stejně. Hledání nebylo úspěšné, pomalu jsem se smiřovala s tím, že matku nikdy nepoznám. To mě mrzelo, vždyť měla důvod to takto udělat. Nic jsem jí nevyčítala, byla opravdu hodně mladá a nikam do dětského domova mě neodložila, vychovávala mě přece vlastní rodina.

Hodně jsem se na hledání upnula, teta však z toho moc velkou radost neměla, což jsem jí občas i vyčítala. Pak teta vážně onemocněla a já jsem se soustředila spíše na to, abych dostudovala, abych jí dělala radost a mohla jí pomáhat.

S tetou to šlo z kopce, léčba nezabírala a poslední roky jejího života se hodně trápila. Já si kvůli ní udělala ošetřovatelský kurz a rozhodla jsem se i v pracovním životě pomáhat vážně nemocným. Až když to s tetou vypadlo opravdu špatně, přiznala, že nechtěla, abych matku poznala, protože se bála, že budu zklamaná. Já si maminku vysnila jako mladou ženu, která odjela do zahraničí začít nový život, jako ženu, která toho všeho teď lituje. Jen teta věděla, že realita je jiná.

Velké shledání při smutečním obřadu

Teta pár týdnů na to zemřela. Byla jsem zdrcená, i když se to bohužel dalo předvídat. Co se ale předvídat rozhodně nedalo, bylo to, že uprostřed obřadu do smuteční síně přišla pro mě zcela neznámá osoba s kyticí rudých růží, která plakala a dívala se na mě. Až po obřadu jsem zjistila, že to byla má biologická matka.

Přišla na pohřeb rozloučit se s mou tetou a ženou, která mě vychovala, zatímco ona na to neměla. Bylo to velmi emotivní a já měla obrovskou radost. Na babičce a jiných členech rodiny jsem ale viděla, že z tohoto shledání takovou radost rozhodně nemají. Brzy jsem pochopila proč.

K TÉMATU  Nesmrtelný hrabě má stejné problémy jako my, prozrazuje Kristýna Freiová o své nové knize

Matku jsem nikdy hledat neměla

Na můj popud teta začala v mých patnácti pátrat po tom, co se s mou matkou stalo. Podařilo se ji zkontaktovat, ale o tom mi teta nikdy neřekla. Matka totiž žila v Německu ne zrovna spořádaným životem. Byla na ulici, živila se léta tělem, brala drogy a pila alkohol. Teta moc dobře věděla, proč mi zatajila, kde má biologická matka je. Kontakt však ani poté neztratily, a tak se nakonec i o jejím úmrtí moje matka dozvěděla. Nepřijela však proto, aby uctila její památku a seznámila se s dcerou. Využila situace po svém.

První týdny jsem byla šťastná, svou matku jsem ubytovala u sebe, hodiny jsme si do noci povídaly, já byla skutečně nadšená a nic jiného jsem nevnímala. Povyprávěla mi docela dojemný příběh, chodily jsme nakupovat, na výstavy, do restaurací, ani mi nepřišlo zvláštní, že většinu věcí platím já, proč bych se tím měla zaobírat. Pak mě ale babička přišla důrazně varovat. Přišla hádka, no, a nakonec i mé velké prozření.

Matku jsem u sebe nechala téměř tři měsíce, po ty tři měsíce jsem ale byla skutečně šťastná. Smutek v srdci po ztrátě milované tety, která mi dala všechno, jsem si vynahrazovala tím, že u mě byla moje skutečná matka. Ta se však jednoho dne sbalila a už jsem ji neviděla. Nezapomněla si s sebou přibalit i několik cenností, které našla v mém bytě a nemalou hotovost z pozůstalosti po tetě.

Až pak mi došlo, že jsem ji nikdy hledat neměla, že teta i babička měly pravdu a že moje matka vlastně nikdy netoužila poznat mě, svou dceru. I když jsem zklamaná, beru to jako ponaučení do života a nikdy nezapomenu na svou obětavou a skvělou tetu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Marcela (42): Přeji si adoptovat dítě, ale manžel a děti s tím nesouhlasí

Manželství pro všechny: Kde je problém a co opravdu znamená registrované partnerství?

Zdroje článku:
autorský text
Doporučujeme
sdílet
tisknout
mohlo by vás zajímat

Témata pro vás

Výběr článků

Zvlášť v přechodných obdobích typu jaro a podzim to na ulicích vypadá velmi pestře. Někdo má i přes podzimní období ještě dnes kraťasy a sandály, zatímco jiný už obléká péřovku a kulicha. Co je zdravější? Jaké oblečení zvolit v přechodném období?
Nastoupili jste na mateřskou dovolenou a přemýšlíte, jak si aspoň něco málo přivydělat k dobru? Nebo v hlavě nosíte už nějakou dobu podnikatelský plán, na který je najednou více času než kdy dřív? Podnikání na mateřské není tabu a není to ani nic nereálného. Dnes se jedná o zcela běžnou věc.  
Děti a mobilní telefony, to je časté téma k rodičovské diskuzi. Nikomu se nelíbí, kolik času u displejů chytrých zařízení děti tráví. Sami rodiče jim přitom přístroje dávají do rukou nebo jim jdou špatným příkladem. Navenek jsou nespokojení, ale zároveň si tak usnadňují práci a nechávají dítě zabavit se po svém. V jiných případech jim sami ukazují, kolik času u telefonu sami tráví. Proč to není dobře a jak situaci řešit?
Zimní dny přímo vybízejí naši fantazii, aby si tak trochu popustila uzdu a koukla se po nádherných a charismatických mužích, kteří se okolo nás vyskytují. Teď se podíváme na ty, kteří jsou nejen slavní, ale také naprosto nedostupní. Dali totiž přednost jiným mužům! Gayové, a přitom takoví krasavci! Fňuk!
Koronavirus decimuje naši populaci ve velkém. Denně se zveřejňují statistiky nakažených, vyléčených i těch, kteří svůj boj prohráli. Kromě jeho negativních dopadů na tělo se také stále častěji mluví o vlivu na psychiku. Čím déle pandemie a s ní spojené zákazy platí, tím více lidí upadá do deprese a zažívá stavy úzkosti.
Rok 2025 přináší pro každé znamení zvěrokruhu nové výzvy a příležitosti v oblastech lásky, financí, vztahů a zdraví. Přečtěte si podrobný horoskop, který vám pomůže připravit se na nadcházející rok a využít jeho potenciál naplno.
Podzimní kolekce zaplavily obchodní domy a jistě vás to svádí nějaký nový kousek do svého šatníku ulovit. Bohužel je toho tolik, že člověk neví, co přetrvá déle než pár týdnů. Nevadí, s naší pomocí se ve všem zorientujete. Tohle jsou kousky, které se s největší pravděpodobností budou nosit i další roky.
Dnes už nikoho žena na vedoucí pozici příliš nepřekvapí. Obdivujete je, vzhlížíte k nim, chtěli byste být jako ony a tápete, jak se alespoň přiblížit?
Jste věčná začátečnice? Vždycky se pustíte do běhání a po pár týdnech to vzdáte? Nebo jste ještě nikdy neběhala, ale ráda byste začala? Možná právě vám se bude hodit následujících deset tipů, díky kterým si běh skutečně zamilujete.
Zemřela Jitka Vrbová, zpěvačka country, jazzu a swingu. Bylo jí 84 let. Spolupracovala se Stanislavem Chmelíkem a skupinou Akáty, působila i v dalších hudebních formacích. Vedle zpěvu pracovala jako učitelka. Mezi její známé písně patří Jen ty má Sázavo nebo Co nevidět se sejdem.
S radikálním poklesem teplot je potřeba pohlídat si imunitní systém. Co na dnešní den radí horoskop astroložky Naďy Šmídové?

Výběr článků

Doba koronavirová z nás udělala `domácí` sportovce. Kupujeme si švihadla, činky, jógamatky, rotopedy, ale hlavně běžecké pásy. Na většinu z nich se ještě před půl rokem čekalo několik měsíců. Ale který je ten správný přímo pro vás? Na co byste měla klást při jeho výběru důraz? Cena rozhodně není ten nejdůležitější faktor, kterým byste se měli řídit, je jich mnohem víc.
Obývací pokoj je srdcem každého domova. Je to místo, kde trávíte spoustu času s rodinou
a přáteli, relaxujete po náročném dni, a kde se odehrávají často nezapomenutelné chvíle. Pohodlná a stylová křesla dotvářejí atmosféru obývacího pokoje a dělají z něj jedno
z nejpříjemnějších míst domova. V tomto článku se zaměříme na výběr toho pravého křesla do obýváku, které splní vaše potřeby a přinese do interiéru zároveň nádech elegance.
Už oběhlo dlouhých 10 let od smrti známého a skvělého zpěváka Petra Muka, který nám tu zanechal mnoho úžasných písní jako například Ráchel, Naděje, Tančíš sama, nebo Láska tě spoutá.

Nepřehlédněte

Když jsem potkala Petra, strašně se mi líbil a učaroval mi jeho úsměv, nadhled i smysl pro humor. Nikdy jsem ale necítila ty pověstné motýlky v břiše. Všem v okolí se ale líbil, dostal i mé rodiče a všichni si mysleli, že pro mě nemůže být vhodnější partner.
Srbská performerka Marina Abramović je ve světě současného umění pojem. Proslavila se tím, že svými výstavami neustále testuje hranice fyzické i psychické výdrže – vlastní i diváků. Přestože je jí už 79 let, její tvorba má stále sílu šokovat, dojímat i otevírat důležitá společenská témata.

Odebírat novinky

Přihlásit se

Jestě nemáte účet? Zaregistrujte se zde.

Nahlásit článek