Čtvrtek , 16. 01. 2025

Ctirad

Kateřina (32): Po letech mě našla má biologická matka. Radost vystřídalo obrovské zklamání

Že jsem vychovávána tetou, jsem se dozvěděla v patnácti letech. Do té doby jsem netušila, že mí rodiče nejsou mými rodiči, že se o mě od malička stará moje teta. Byl to pro mě šok, ale se situací jsem se smířila docela rychle. Snažila jsem se však vždycky najít svou biologickou matku, která mi chyběla, a chtěla jsem ji poznat.
matka
Matku jsem raději nikdy neměla hledat.

22. 06. 2023

Až když moje teta zemřela, má biologická matka se objevila na pohřbu a konečně jsme se setkaly. Měla jsem radost, tu ale po pár měsících vystřídalo obrovské zklamání. Kdybych to věděla, jistě bych se zachovala úplně jinak.

Jsem sestra tvé matky

Dětství jsem prožila na vesnici, měla jsem milující rodinu a vyrůstala jsem jako jedináček. Nikdy mě nenapadlo, že by moje máma nebyla mou mámou, proč taky. Jako rodina jsme fungovali skvěle, vídali jsme se i se širším příbuzenstvem, každé narozeniny či svátky jsme slavili ve velké skupině lidí a rodinných příslušníků. Až ve chvíli, kdy jsem se chystala na střední školu, si mě zavolala k sobě babička a maminka, tedy vlastně má teta, a obě mi se slzami v očích přiznaly pravdu.

Prý proto, abych mohla do života vykročit s tím, že vím, kdo jsem, a možná už taky nechtěly lhát. Prostě tu tíhu neunesly. Tak ji přenesly na mě. Byl to obrovský šok, najednou jsem se dozvěděla, že mě odmalička vychovávala sestra mé pravé matky. Teta mě přijala jako vlastní a dala mi všechno. Samozřejmě, že jsem se začala ptát proč.

Příběh, který jsem oplakala i pochopila

Ve svých patnácti letech jsem byla již celkem vyspělá, ale některé věci jsem musela zpracovávat postupně. Do té doby jsem byla bezstarostná, nic mě netrápilo, měla jsem rodinu, kamarády, koníčky, dobře jsem se učila, měla jsem své sny. A to, že neznám svou biologickou matku, mě zasáhlo. Dodnes jsem ale vděčná, že jsem se pravdu dozvěděla. Poslechla jsem si příběh o tom, jak to bylo.

Matka mě porodila v patnácti letech, bylo jí tedy přesně tolik jako mně, když jsem se o všem dozvěděla. Protože se ale o mě nedokázala postarat, její o pět let starší sestra si mě vzala k sobě a přijala mě za svou. Matka pak tiše dostudovala a ihned po škole odjela ze země. Od té doby mě neviděla, já si na ni ani nemohla pamatovat. Snažila jsem se to pochopit. I když jsem plakala a bylo mi to líto, vžila jsem se do té situace a došlo mi, že bych svou pravou matku chtěla moc poznat. To však nebylo tak jednoduché.

K TÉMATU  Příběhy úspěchu ve světě technologií a internetu

Hledání bylo neúspěšné, teta to tak zařídila

Samozřejmě jsem se čím dál častěji ptala na nejrůznější detaily, chtěla jsem vidět fotky své matky, chtěla jsem vědět, kde žije a jak se jí vede. Teta slíbila, že mi pomůže, ale vždycky to dopadlo stejně. Hledání nebylo úspěšné, pomalu jsem se smiřovala s tím, že matku nikdy nepoznám. To mě mrzelo, vždyť měla důvod to takto udělat. Nic jsem jí nevyčítala, byla opravdu hodně mladá a nikam do dětského domova mě neodložila, vychovávala mě přece vlastní rodina.

Hodně jsem se na hledání upnula, teta však z toho moc velkou radost neměla, což jsem jí občas i vyčítala. Pak teta vážně onemocněla a já jsem se soustředila spíše na to, abych dostudovala, abych jí dělala radost a mohla jí pomáhat.

S tetou to šlo z kopce, léčba nezabírala a poslední roky jejího života se hodně trápila. Já si kvůli ní udělala ošetřovatelský kurz a rozhodla jsem se i v pracovním životě pomáhat vážně nemocným. Až když to s tetou vypadlo opravdu špatně, přiznala, že nechtěla, abych matku poznala, protože se bála, že budu zklamaná. Já si maminku vysnila jako mladou ženu, která odjela do zahraničí začít nový život, jako ženu, která toho všeho teď lituje. Jen teta věděla, že realita je jiná.

Velké shledání při smutečním obřadu

Teta pár týdnů na to zemřela. Byla jsem zdrcená, i když se to bohužel dalo předvídat. Co se ale předvídat rozhodně nedalo, bylo to, že uprostřed obřadu do smuteční síně přišla pro mě zcela neznámá osoba s kyticí rudých růží, která plakala a dívala se na mě. Až po obřadu jsem zjistila, že to byla má biologická matka.

Přišla na pohřeb rozloučit se s mou tetou a ženou, která mě vychovala, zatímco ona na to neměla. Bylo to velmi emotivní a já měla obrovskou radost. Na babičce a jiných členech rodiny jsem ale viděla, že z tohoto shledání takovou radost rozhodně nemají. Brzy jsem pochopila proč.

K TÉMATU  Nela v koučinku: Šípková Růža a šáteček s pokračováním. Jsme na konci, přátelé

Matku jsem nikdy hledat neměla

Na můj popud teta začala v mých patnácti pátrat po tom, co se s mou matkou stalo. Podařilo se ji zkontaktovat, ale o tom mi teta nikdy neřekla. Matka totiž žila v Německu ne zrovna spořádaným životem. Byla na ulici, živila se léta tělem, brala drogy a pila alkohol. Teta moc dobře věděla, proč mi zatajila, kde má biologická matka je. Kontakt však ani poté neztratily, a tak se nakonec i o jejím úmrtí moje matka dozvěděla. Nepřijela však proto, aby uctila její památku a seznámila se s dcerou. Využila situace po svém.

První týdny jsem byla šťastná, svou matku jsem ubytovala u sebe, hodiny jsme si do noci povídaly, já byla skutečně nadšená a nic jiného jsem nevnímala. Povyprávěla mi docela dojemný příběh, chodily jsme nakupovat, na výstavy, do restaurací, ani mi nepřišlo zvláštní, že většinu věcí platím já, proč bych se tím měla zaobírat. Pak mě ale babička přišla důrazně varovat. Přišla hádka, no, a nakonec i mé velké prozření.

Matku jsem u sebe nechala téměř tři měsíce, po ty tři měsíce jsem ale byla skutečně šťastná. Smutek v srdci po ztrátě milované tety, která mi dala všechno, jsem si vynahrazovala tím, že u mě byla moje skutečná matka. Ta se však jednoho dne sbalila a už jsem ji neviděla. Nezapomněla si s sebou přibalit i několik cenností, které našla v mém bytě a nemalou hotovost z pozůstalosti po tetě.

Až pak mi došlo, že jsem ji nikdy hledat neměla, že teta i babička měly pravdu a že moje matka vlastně nikdy netoužila poznat mě, svou dceru. I když jsem zklamaná, beru to jako ponaučení do života a nikdy nezapomenu na svou obětavou a skvělou tetu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Marcela (42): Přeji si adoptovat dítě, ale manžel a děti s tím nesouhlasí

Manželství pro všechny: Kde je problém a co opravdu znamená registrované partnerství?

Zdroje článku:
autorský text
Doporučujeme
sdílet
tisknout
mohlo by vás zajímat

Témata pro vás

Výběr článků

Každý z nás občas vytřídí nějaké oblečení ze skříně. Jenže nastává otázka, kam s ním? Obvykle chceme, aby se stále pěkné a zachované kousky dále využily, můžeme je tedy prodat, darovat nebo je hodit do kontejnerů na textil. Tato možnost je nejjednodušší, navíc lidé věří, že tohle oblečení dále využije charita a rozdá co nejvíce věcí potřebným. Je tomu ale skutečně tak? Kam doopravdy oblečení z kontejnerů na textil putuje?
V dalším chladném pracovním týdnu pomalu ukončete případné spory s ostatními, ať je nepřenášíte do dalšího roku. Nezapomínejte na péči o své zdraví, a zajděte se uvolnit od stresu do divadla, kina nebo na koncert. Co dalšího na vás čeká vám napoví horoskop krásy a duševního zdraví, který připravila astroložka Naďa Šmídová
Příchod koronavirové krize ukázal, že lidé nemají vytvořený takzvaný hotovostní polštář, respektive finanční rezervu, která by jim zachránila život ve chvíli, kdy by přišli o práci. Čechům zkrátka chybí základní znalosti v oblasti finanční gramotnosti, kterým se měli naučit už v útlém dětském věku. Pokud se pravidla zacházení s penězi nebudou dětem vštěpovat do hlavy už od dětství, v dospělosti starého psa jen stěží novým kouskům naučíme.
Možná závidíte mužům, o kterých se říká, že zrají jako víno. Herci, zpěváci nebo třeba sportovci, kteří po dvacítce vypadali tak nějak nedospěle a rozhodně ve vás neprobouzeli vášně, vám možná po čtyřicítce či padesátce začínají připadat přitažliví. Co na tom, že mají prošedivělé skráně, které se většinou ani nesnaží zakrývat barvou.
Ačkoliv z vědeckého hlediska se může zdát, že barva očí nemůže mít s povahou člověka pranic společného, nenechte se mýlit. Mnoho starověkých národů věřilo, že barva očí má svůj význam. Najděte si v článku svou barvu očí a zjistěte, co říká o vaší osobnosti!
Docílit toho, aby záhony nebo okenní parapety zely všemi barvami i během zimy, je poněkud složité. Tedy, to si alespoň zahrádkáři a pěstitelé pokojových rostlin myslí. Ve skutečnosti však existují druhy rostlin, které lze pěstovat i během zimy a které dokonce i v chladných ročních obdobích pučí do všech barev duhy. A jednou z nich je brambořík.
Jahody povětšinou známe ze zahrádek a málokoho napadne, že by se vůně jejich čerstvých plodů mohla linout i z parapetů v domácnosti. Nemyslete si, že pěstování jahod doma je beznadějný podnik, ze kterého nebude mít nic jiného než dekorativní efekt. Některým nadšencům se podaří vytvořit celou jahodovou plantáž na parapetu nebo na lodžii – a po celý rok z ní sklízet zralé plody. Jaké jsou tedy zásady pěstování jahod doma v truhlíku a venku v zahrádce?
Příští víkend jsou tu Vánoce, takže je nejvyšší čas sladit vaši domácnost do svátečního duchu. A i když je pro Vánoce nejtypičtější kombinace barev červená, zlatá a zelená, máme pro vás tipy na výzdobu, které ovládly letošní rok 2022. Nechte se inspirovat zajímavými prvky, barvami i materiály.
V dnešním rychlém tempu života se stále více žen rozhoduje pracovat z domova. V tomto článku prozkoumáme tipy a triky, jak si vytvořit efektivní pracovní prostor v domácím prostředí. Od organizace pracovního času po ergonomii pracovního místa – objevte klíčové faktory pro úspěšné fungování v home office.
Návrat dětí do školy po Vánočních prázdninách může být pro rodiče výzvou. Náš článek se zaměřuje na praktické tipy, jak podpořit své děti ve studijním procesu. Přinášíme konkrétní rady, které pomáhají vytvořit pozitivní a podporující prostředí pro úspěšný návrat do školní rutiny. Jak jsou na tom vaše děti?
Elenu trápí to, co mnoho dalších žen, ačkoliv o tom veřejně nemluví. „Můj manžel se mi nedávno svěřil s tím, že by chtěl ještě další vztah. Jsme manželé přes dva roky, cítím se ve vztahu šťastná. Jenže mu očividně nestačím. Chtěl by ještě jinou ženu, chodit s ní na rande a dokonce souložit. A já si mám prý taky někoho najít. Jenže já nic takového nechci, co mám dělat?“ Její muž mluví o tzv. polyamorii a v mužských fantaziích se nejedná o nic ojedinělého.

Výběr článků

Poslední víkend roku 2018! Sobotu si dopřejte spíše oddechovou a zbytečně se nedohadujte s ostatními, ať si na závěr roku nepokazíte náladu. Astroložka Naďa Šmídová připravila horoskop krásy a duševního zdraví, který vás připraví na to, co by vás mohlo překvapit.
Rádi ji pijeme, i když víme, že to zrovna zdravé není. Že s její pomocí snadno sundáte žvýkačku z vlasů, to už asi všichni víme. Ale to zdaleka není všechno. Coca-cola vyčistí zašlé kachličky v koupelně, varnou konvici od usazenin nebo pánev s připáleným jídlem! To všechno bez zbytečného trápení a drhnutí. Také si s její pomocí můžete připravit colový dort. Podívejte na video!
Všechny si v posteli chceme užít a navíc žádná z nás netouží po penisu, který se v pánských trenkách hledá lupou. Čeho je ale moc, toho je příliš. S jeho velkou výbavou se připravte na několik omezení. Příliš velký penis je zkrátka kontraproduktivní. A jak to všechno leze do peněz?

Nepřehlédněte

Umíte si představit kuchyni bez lednice? Lednice a mrazák zkrátka patří k našemu životu. Denně je používáme, snažíme se je mít neustále plné. Na co však zapomínáme, tak je péče o ně. Především o lednici, kterou používáme trochu více než mrazák, bychom měli správně a dostatečně pečovat. Jenom tak dosáhneme správného efektu, který na potraviny lednice má.  
Jak probíhá první schůzka se mnou? Jaké nástroje mají moji klienti k dispozici, aby na sobě mohli začít pracovat? V jakých oblastech života vám Emoční rovnice pomohou? Dočtete se, jak se Nela cítila, co jí první koučink přinesl a co ji překvapilo.

Odebírat novinky

Přihlásit se

Jestě nemáte účet? Zaregistrujte se zde.

Nahlásit článek