Čtvrtek , 17. 07. 2025

Martina

Kateřina (32): Po letech mě našla má biologická matka. Radost vystřídalo obrovské zklamání

Že jsem vychovávána tetou, jsem se dozvěděla v patnácti letech. Do té doby jsem netušila, že mí rodiče nejsou mými rodiči, že se o mě od malička stará moje teta. Byl to pro mě šok, ale se situací jsem se smířila docela rychle. Snažila jsem se však vždycky najít svou biologickou matku, která mi chyběla, a chtěla jsem ji poznat.
matka
Matku jsem raději nikdy neměla hledat.

22. 06. 2023

Až když moje teta zemřela, má biologická matka se objevila na pohřbu a konečně jsme se setkaly. Měla jsem radost, tu ale po pár měsících vystřídalo obrovské zklamání. Kdybych to věděla, jistě bych se zachovala úplně jinak.

Jsem sestra tvé matky

Dětství jsem prožila na vesnici, měla jsem milující rodinu a vyrůstala jsem jako jedináček. Nikdy mě nenapadlo, že by moje máma nebyla mou mámou, proč taky. Jako rodina jsme fungovali skvěle, vídali jsme se i se širším příbuzenstvem, každé narozeniny či svátky jsme slavili ve velké skupině lidí a rodinných příslušníků. Až ve chvíli, kdy jsem se chystala na střední školu, si mě zavolala k sobě babička a maminka, tedy vlastně má teta, a obě mi se slzami v očích přiznaly pravdu.

Prý proto, abych mohla do života vykročit s tím, že vím, kdo jsem, a možná už taky nechtěly lhát. Prostě tu tíhu neunesly. Tak ji přenesly na mě. Byl to obrovský šok, najednou jsem se dozvěděla, že mě odmalička vychovávala sestra mé pravé matky. Teta mě přijala jako vlastní a dala mi všechno. Samozřejmě, že jsem se začala ptát proč.

Příběh, který jsem oplakala i pochopila

Ve svých patnácti letech jsem byla již celkem vyspělá, ale některé věci jsem musela zpracovávat postupně. Do té doby jsem byla bezstarostná, nic mě netrápilo, měla jsem rodinu, kamarády, koníčky, dobře jsem se učila, měla jsem své sny. A to, že neznám svou biologickou matku, mě zasáhlo. Dodnes jsem ale vděčná, že jsem se pravdu dozvěděla. Poslechla jsem si příběh o tom, jak to bylo.

Matka mě porodila v patnácti letech, bylo jí tedy přesně tolik jako mně, když jsem se o všem dozvěděla. Protože se ale o mě nedokázala postarat, její o pět let starší sestra si mě vzala k sobě a přijala mě za svou. Matka pak tiše dostudovala a ihned po škole odjela ze země. Od té doby mě neviděla, já si na ni ani nemohla pamatovat. Snažila jsem se to pochopit. I když jsem plakala a bylo mi to líto, vžila jsem se do té situace a došlo mi, že bych svou pravou matku chtěla moc poznat. To však nebylo tak jednoduché.

K TÉMATU  Vánoce, vánoce přicházejí...

Hledání bylo neúspěšné, teta to tak zařídila

Samozřejmě jsem se čím dál častěji ptala na nejrůznější detaily, chtěla jsem vidět fotky své matky, chtěla jsem vědět, kde žije a jak se jí vede. Teta slíbila, že mi pomůže, ale vždycky to dopadlo stejně. Hledání nebylo úspěšné, pomalu jsem se smiřovala s tím, že matku nikdy nepoznám. To mě mrzelo, vždyť měla důvod to takto udělat. Nic jsem jí nevyčítala, byla opravdu hodně mladá a nikam do dětského domova mě neodložila, vychovávala mě přece vlastní rodina.

Hodně jsem se na hledání upnula, teta však z toho moc velkou radost neměla, což jsem jí občas i vyčítala. Pak teta vážně onemocněla a já jsem se soustředila spíše na to, abych dostudovala, abych jí dělala radost a mohla jí pomáhat.

S tetou to šlo z kopce, léčba nezabírala a poslední roky jejího života se hodně trápila. Já si kvůli ní udělala ošetřovatelský kurz a rozhodla jsem se i v pracovním životě pomáhat vážně nemocným. Až když to s tetou vypadlo opravdu špatně, přiznala, že nechtěla, abych matku poznala, protože se bála, že budu zklamaná. Já si maminku vysnila jako mladou ženu, která odjela do zahraničí začít nový život, jako ženu, která toho všeho teď lituje. Jen teta věděla, že realita je jiná.

Velké shledání při smutečním obřadu

Teta pár týdnů na to zemřela. Byla jsem zdrcená, i když se to bohužel dalo předvídat. Co se ale předvídat rozhodně nedalo, bylo to, že uprostřed obřadu do smuteční síně přišla pro mě zcela neznámá osoba s kyticí rudých růží, která plakala a dívala se na mě. Až po obřadu jsem zjistila, že to byla má biologická matka.

Přišla na pohřeb rozloučit se s mou tetou a ženou, která mě vychovala, zatímco ona na to neměla. Bylo to velmi emotivní a já měla obrovskou radost. Na babičce a jiných členech rodiny jsem ale viděla, že z tohoto shledání takovou radost rozhodně nemají. Brzy jsem pochopila proč.

K TÉMATU  Kateřina (35): Zatajila jsem příteli těhotenství a rozhodla se podle sebe, začal mě ale drsně vydírat

Matku jsem nikdy hledat neměla

Na můj popud teta začala v mých patnácti pátrat po tom, co se s mou matkou stalo. Podařilo se ji zkontaktovat, ale o tom mi teta nikdy neřekla. Matka totiž žila v Německu ne zrovna spořádaným životem. Byla na ulici, živila se léta tělem, brala drogy a pila alkohol. Teta moc dobře věděla, proč mi zatajila, kde má biologická matka je. Kontakt však ani poté neztratily, a tak se nakonec i o jejím úmrtí moje matka dozvěděla. Nepřijela však proto, aby uctila její památku a seznámila se s dcerou. Využila situace po svém.

První týdny jsem byla šťastná, svou matku jsem ubytovala u sebe, hodiny jsme si do noci povídaly, já byla skutečně nadšená a nic jiného jsem nevnímala. Povyprávěla mi docela dojemný příběh, chodily jsme nakupovat, na výstavy, do restaurací, ani mi nepřišlo zvláštní, že většinu věcí platím já, proč bych se tím měla zaobírat. Pak mě ale babička přišla důrazně varovat. Přišla hádka, no, a nakonec i mé velké prozření.

Matku jsem u sebe nechala téměř tři měsíce, po ty tři měsíce jsem ale byla skutečně šťastná. Smutek v srdci po ztrátě milované tety, která mi dala všechno, jsem si vynahrazovala tím, že u mě byla moje skutečná matka. Ta se však jednoho dne sbalila a už jsem ji neviděla. Nezapomněla si s sebou přibalit i několik cenností, které našla v mém bytě a nemalou hotovost z pozůstalosti po tetě.

Až pak mi došlo, že jsem ji nikdy hledat neměla, že teta i babička měly pravdu a že moje matka vlastně nikdy netoužila poznat mě, svou dceru. I když jsem zklamaná, beru to jako ponaučení do života a nikdy nezapomenu na svou obětavou a skvělou tetu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Marcela (42): Přeji si adoptovat dítě, ale manžel a děti s tím nesouhlasí

Manželství pro všechny: Kde je problém a co opravdu znamená registrované partnerství?

Zdroje článku:
autorský text
Doporučujeme
sdílet
tisknout
mohlo by vás zajímat

Témata pro vás

Výběr článků

Letos jsou tomu 2 roky, co jsem já, jako matka, přišla o svého syna. Vyrovnat se s touto ztrátou není možné. Kvůli cizí chybě přišel o život talentovaný mladý člověk. Vyzkoušela jsem už všechny možné druhy psychické pomoci, ale toto jediné mi pomáhá: otevřeně o tom mluvit.
Online – to je slovo vystihující dnešní dobu. Dříve jsme byli limitováni staženými daty nebo velkou cenu za strávený čas na internetu – to v jeho začátcích. Nicméně dneska je internet všude kolem nás, a tak se nemůžeme divit, že mu podléhají čím dál častěji i malé děti. Jaká je hranice?
Když jsem začala pracovat v marketingové firmě, těšila jsem se na novou výzvu. Vytváření obsahu a reklamních kampaní mě bavilo odjakživa - a ve své původní firmě jsem měla na starosti všechno možné. Byla to pro mě skvělá příležitost, jak se posunout o kousek dál. Tuhle společnost už jsem totiž měla vyhlédnutou dlouho, a konečně se mi tam podařilo dostat. Už to všechno ale vidím jinýma očima…a může za to šéfová.
Volné oblečení, neboli oversize, sluší prakticky všem. Také proto se drží již několik let na výsluní. Jen je třeba jednotlivé kousky správně kombinovat. Povíme si jak.
Zkoušíme zahnat blbou pachuť dnešní doby pohybem. Když budeme sedět na gauči jako bábovky a sledovat špatné zprávy, rozhodně vám dobře nebude. Čas, který nyní máme, je třeba využít pro dobro věci.
Zůstala byste i v zimě ráda věrná svým oblíbeným roztrhaným džínům, (plisovaným) sukním a společenským sakům? Jde to, pokud ovládáte jedno kouzlo.
Nechat děti samotné doma během prázdnin může být velkým krokem jak pro rodiče, tak pro děti. Je důležité se zamyslet nad tím, kdy je vhodné děti nechat samotné a jak zajistit jejich bezpečnost. Otevřená komunikace, zajištění bezpečnosti domova a pravidelné kontroly jsou klíčové. Plánujte jejich aktivity a připravte je na různé situace, které by mohly nastat. Dodržováním těchto kroků můžete zajistit, že vaše děti budou během prázdnin v bezpečí a vy budete mít klidnou mysl.
Pro někoho může jít o kraj nehostinný, neboť si ho často spojujeme zejména s těžbou uhlí. Ve skutečnosti jde ale o nádherný kus krajiny s bohatou historií a přírodními scenériemi, které rozhodně stojí za to navštívit. Vybrali jsme pro vás deset nejzajímavějších míst, které byste si při návštěvě severních Čech neměli nechat ujít.
Jíst zdravě a prospět svému zdraví - to je hlavní úkol mnohých z nás. Dnes si stále více lidí uvědomuje fakt, že zdraví máme jenom jedno a že ho můžeme podpořit (nebo také zcela zruinovat) tím, co jíme. Pokud do jídelníčku zařadíte pečivo či smažené pokrmy, budete se cítit unavení a zdraví začne skomírat.
Výběr školní obuvi je klíčovou záležitostí pro každého rodiče. Správná obuv nejen že přispívá ke zdravému vývoji dětských nohou, ale také poskytuje potřebný komfort během dlouhého školního dne. Při výběru školní obuvi je nutné zohlednit různé faktory, jako je kvalita materiálu, podpora klenby, design a v neposlední řadě také cena. V tomto článku se podíváme na nejlepší nabídky školní obuvi pro chlapce a dívky, které splňují všechny tyto požadavky.
Mšice jsou jedním z nejnebezpečnějších a nejškodlivějších druhů hmyzu. Jednak zabíjejí naše milé rostliny, ale i vůbec myšlenka, že máme v domácnosti parazita, není vůbec líbivá. Pokud se něco takového tedy stane, jak s tím bojovat? Co proti mšicím obecně platí a jak se jejich nastěhování do našeho domu vyhnout?
Stále ještě pracujete na svém novoročním předsevzetí a usilujete o shození posledních vánočních kilogramů? Pak patříte mezi posledních pár statečných. Většina to už dávno vzdala, tudíž už nyní si můžete pogratulovat. Vy se však místo gratulací ptáte sami sebe, jak poslední povánoční kilogramy shodit. Těch posledních pár kilo jde totiž dolů opravdu stěží.

Výběr článků

Po delší odmlce zapříčiněné zdravotní stopkou Nely se opět začínáme potkávat a obracet zažité vzorce v její hlavě. Co se doteď díky koučinku u Nely dělo?
Únava je přirozenou reakcí našeho těla na přepracovanost nebo stres. Pokud se ani po dobrém spánku necítíte odpočatí, jste neustále napjatí a necítíte se takříkajíc „v pohodě“, můžete trpět syndromem chronické únavy. Je rozšířený mezi obyvateli velkých měst, kteří jsou vystaveni častému stresu a přepracovanosti. Vědci nazývají chronickou únavu nemocí 21. století. Nestihla právě vás?
Ráda si dopřáváte relaxační koupel, kdy máte čas jenom sama pro sebe a nikdo vás neruší? Napustíte si vanu plnou horké vody, přidáte pěnu, ponoříte se do spousty bublin a zavřete oči. Tento prožitek si ale můžete ještě zpříjemnit. Navíc se krásně prohřejete a i v pošmourném počasí neztratíte dobrou náladu.

Nepřehlédněte

Během těhotenství a zvláště v prvním trimestru můžeme počítat s fyziologickým váhovým přírůstkem. Každá maminka potvrdí, že v těhotenství přichází hlad častěji a ženy se do pravidelného stravování nutit nemusí. Jak je to ale s dietním režimem? Je vhodný? Do jaké míry?
„Masturbace způsobuje slepotu," strašili lékaři nebohý lid po celá staletí. Ukázalo se, že pravdou je opak. Masturbace je organismu prospěšná! A to jak po fyzické stránce, tak po té psychické.

Odebírat novinky

Přihlásit se

Jestě nemáte účet? Zaregistrujte se zde.

Nahlásit článek