Jaký vliv může mít strava na náš život?
Klíčový! Strava ovlivňuje náš vzhled, chování i výkonnost, jak ostatně bylo zmíněno. To, co konzumujeme a vstřebáváme pak rozhoduje o celkové kondici a stavu našeho těla. Je důležité podotknout, že pokud sníte Big Mac, neznamená to, že hned zemřete na zástavu srdce nebo ucpání cév, ale při dlouhodobější konzumaci se to s přibývajícími roky projeví. Nesprávná strava je takový pomalý zabiják, dalo by se nadneseně říct.
Odborníci tvrdí, že samotná zdravotní péče rozhoduje pouze asi z 20% o našem zdraví, vše ostatní je na nás a našem prostředí. Pokud hovoříme o prostředí, na mysli máme zejména toxické stravovací prostředí. Jestliže jsme obklopení fast foody, je jasné, že právě tam budeme nakupovat, zatímco dostatek kvalitní nabídky zdravých potravin zvyšuje šanci zdravého jedení. Stejně to platí i pro pohyb. Pokud budeme mít za domem cyklistickou stezku, je větší pravděpodobnost, že budeme sportovat.
Kdy nás strava ovlivňuje nejvíce?
Jídlo má na nás vliv vlastně celý život, ale je jen na nás, jakou cestu si zvolíme a do jaké míry mu to dovolíme. Říká vám něco mikrobiom? Jednoduše se jedná o soubor mikroorganismů, jako jsou bakterie, viry a houby, které žijí v lidském těle, anebo na něm. Mluvíme o symbióze – my potřebujeme je a oni zase nás. V současné době se věnuje hodně prostředků na výzkum právě tohoto jevu.
Říká se, že mikrobiom je samostatný orgán, který ovlivňuje náš imunitní systém, naše zdraví a naši psychiku. Dokonce se prokázalo, že existuje přímé napojení střevo – mozek, a že způsob jakým přemýšlíme, je ovlivňován tím, co mikrobiom vylučuje.
Zásadní tedy je to, čím naše tělo zásobíme, to přímo ovlivňuje stav našeho fyzického a duševního zdraví. A naopak to, jak myslíme, přímo ovlivňuje náš mikrobiom a ten si pak „vyžaduje“ své potraviny.
Živá vs. mrtvá potrava
Konzumací zdravých potravin ve správném množství podpoříme množení “správných” mikroorganismů, které pomáhají udržovat naše tělo a mysl v rovnováze. Pokud se rozhodneme jíst nekvalitní a „mrtvou stravu”, jako je fast food a další průmyslově zpracované potraviny, a přeháníme to s množstvím byť i nezávadných potravin, přemnoží se mikroorganizmy, které jsou patologické a ty pak ovlivňují negativně naši mysl i tělo. Výsledkem pak může být lenost a apatie ze života, která jde ruku v ruce s vyřazením pohybu.
Následně na to tloustneme, a i když se snažíme zhubnout, nejde to. Tyto mikroorganizmy nás „donutí“ jíst velké množství potravin. Pak to vypadá tak, že máme neustále chuť na sladké, na alkohol, na slané, na uzeniny, na maso, na tučná jídla atd.
Jak na zdravý životní styl?
Ode dneška začnu jíst zdravě anebo možná zítra? Rozhodnutí jíst zdravě je tak jednoduché, ale jeho realizace a dodržování, to už je něco zcela jiného. Klíčem zdravého životního stylu je nejen dostatečný energetický příjem a respektování zásad zdravé stravy, ale také vhodné stravovací návyky, jimiž jsou pestrost, přiměřenost a pravidelnost.
Pestrost
Strava, kterou tělu dodáváme, by měla být především pestrá. Měla by tedy obsahovat všechny živiny, ať už makroživiny (sacharidy, bílkoviny, tuky), nebo mikroživiny (vitamíny, minerální látky či stopové prvky). Bohužel neexistuje jedna potravina, která by obsahovala vše, co naše tělo potřebuje, tudíž nastává čas na kombinaci.
Přiměřenost
Pojem zdravá a nezdravá potravina vlastně neexistuje, co ale může být nezdravé, je její množství a způsob, jakým je zpracovaná. Například ořechy jsou zdravou potravinou, to ale neznamená, že jich musíme sníst celý balíček. Množství a pravidelnost konzumace potravin je důležitá.
Pravidelnost
Každý z nás je jiný – jiná výška, postava, zvyky a vede se odlišný životní styl. U pravidelnosti je tak důležité určit si, co především vyhovuje vám. Výživoví experti dlouho radili a stále radí, že:
- Ideální je jíst v pravidelných 2,5 až 3 hodinových intervalech. Důležité je nevynechávat snídani a poslední jídlo dne se snažit sníst nejpozději 3 hodiny před spaním.
- Rozdělit svůj denní energetický příjem a jíst více než 3x denně. Pokud jíte méně, než je vaše energetická spotřeba, vaše tělo pak hladoví a dožaduje se příjmu většího množství jídla, než obyčejně sníte.
Samozřejmě není dobré hladovět. Pokud se tak děje často, tělo si to pamatuje a energii, kterou později z jídla přijmete, si spíše uloží do zásob ve formě tuku, než aby ji využilo jako aktivní energii.
Na druhou stranu, když jíte například 5x denně, ne každému může vyhovovat, že jeho tělo neustále tráví potravu a zároveň musí neustále myslet na jídlo, kudy chodí. V takovém případě doporučujeme – poslouchejte své tělo, jeho hlas má větší váhu než doporučení všech expertů. Pokud si tedy dopřejete vyvážené a plnohodnotné jídlo jen ráno, v poledne a večer, a mezitím nemáte pocit, že byste se nějak trápili hlady, dělejte to tak.
Pohyb
Nemusíte se pouštět do extrémních výkonu, ale nezapomínejte na to, že pohyb je velmi důležitý, a pokud ho provádíme pravidelně, rozhodně nás nijak negativně neovlivní, naopak! Cílem je samozřejmě pozitivní ovlivnění, čehož můžeme dosáhnout stejně jako u výživy dodržováním již zmíněných tří zásad – přiměřenost, pravidelnost a pestrost.
Negativní vlivy pohybové aktivity vznikají v případě uvádění těchto zásad do extrémů a jednostranné cvičení. Takže myslete na to, že všeho s rozumem.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Cukr jako heroin: Jak si nevědomě vypěstovat závislost na cukru?
Když pestrá strava nestačí. Vitamíny v tabletách – zbytečnost, nebo nutnost?
