Přestože by mělo být narození dítěte jedno z nejšťastnějších období partnerského vztahu, bohužel tomu tak ve velkém procentu manželství/partnerství není. Spíše ho provází partnerská krize.
Nestává se to pouze u partnerů, kteří mají první dítě, ale i těm, kterým se narodil již druhý či třetí potomek. Nelze tedy případné problémy svádět na to, že změna, která po narození miminka nastala, je větší, než pár očekával.
Velmi často se stává, že se žena na své (především to první) miminko upne natolik, že svým způsobem zapomíná na pocity a potřeby svého muže. Najednou na něj nemá tolik času a energie, nevěnuje mu tolik pozornosti jako před narozením miminka. Spousta mužů si to přirozeně bere příliš osobně.
Není nic neobvyklého, že tito muži na své děti žárlí. Situace tak není ideální jak mezi partnery, tak i mezi otcem a dítětem, které muž vnímá jako příčinu problémů a o to hůře si k němu hledá cestu.
Štěstí přeje připraveným
S přípravou na rodičovství je potřeba začít dříve, než se dítě narodí. Zodpovězením následujících tří hlavních otázek si uděláte s partnerem jasněji v tom, co vlastně od rodičovství očekáváte.
- Co očekáváme od života a jaké máme cíle?
Budoucí rodiče si musí odpovědět na otázku, co od svého života očekávají, co je pro ně nejdůležitější a jakých cílů chtějí dosáhnout. Jsou cíle, které lze uskutečnit výhradně v době bezdětnosti, jiných lze dosáhnout i s dítětem a dalších pouze v rámci rodičovství. Stanovte si priority a zodpovědězte si otázku, jestli je s nimi rodičovská role v souladu.
- Co nás čeká?
Tušíte, co rodičovství obnáší, nebo žijete v příliš romantické představě? Mnoho nastávajících rodičů nemá často do doby vlastního rodičovství s miminky žádné hlubší zkušenosti. V reklamách vídáme jen šťastné a spokojené děti, ale přísloví, které tvrdí, že starostem rodičů mohou rozumět pouze rodiče, je více než pravdivé. Realita by tedy pro některé mohla být více než bolestivá. Děti totiž nejsou vždy jen šťastné, pokojné, zdravé a usměvavé.
- Máte reálnou představu, jakou péči novorozenec skutečně potřebuje?
Jedna věc je představovat si, že bude něco náročné a druhá to doopravdy zažít. Velmi cenné informace o dovednostech vám pomůže získat četba odborné literatury a knih zaměřených na péči o děti nebo pravidelné „průzkumnické” návštěvy u přátel, kteří již rodiči jsou. Další skvělou alternativou, jak se na miminko připravit, jsou předporodní/rodičovské kurzy.
Když vyvstane konflikt
Péče o miminko je náročná. Díky nedostatku spánku a času na sebe navzájem mohou být novopečení rodiče podráždění. Svou nespokojenost a frustraci tak mohou ventilovat mnohem vznětlivěji, než obyčejně. Největší nebezpečí vzniká, pokud se spolu partneři nechtějí nebo neumí domluvit na řešení konfliktu. Pokud se jeden nebo oba partneři nastaví do destruktivního módu, bývá řešení velmi obtížné a někdy dokonce nemožné. Nejdůležitější je tedy klidná komunikace.
Pokud to situace neumožňuje, je nejlepší dát si nějaký čas na “vychladnutí”. Jít na procházku, sednout si ke knize. Zkrátka počkat, až ty prvotní nepřátelské emoce opadnou a poté zkusit partnerovi své důvody k nespokojenosti přednést s klidem. Pozor ovšem na výčitky. Místo výčitky: “Zlobím se, protože jsi nevynesl odpadky,” zkuste své pocity formulovat jako prosbu: “Opravdu by mi pomohlo, kdyby jsi mohl odnést odpadky.”
Partnerská krize: máme ještě šanci?
Kde je vůle, je i cesta. Oprosťte se od svých křivd a pokuste se podívat na situaci i očima toho druhého. Jedním z příkladů, kdy nejčastěji dochází k rozepři mezi partnery, je situace, když se muž vrátí po dlouhém a náročném dni domů z práce, a ještě než si stačí sundat kabát, už ho žena mezi dveřmi zahrne podrobným líčením svých celodenních starostí a chce si o nich povídat.
Muž ji v tomto okamžiku uzemní tím, že má sám plnou hlavu starostí a je unavený. Většina žen by se po takové reakci urazila a následovala by buď hádka nebo několik dní tiché domácnosti. Ruku na srdce, dámy. Nešlo by to jinak? Co kdybyste v takové chvíli přinesly svému muži něco dobrého na zub a dopřály mu hodinku či dvě na odpočinek? Váš muž to jistě ocení a pokud nepatří mezi chorobné sobce, bude vám zajisté po takovém odpočinku rád věnovat pozornost a naslouchat vám.
Klíčem k opětovnému získání harmonie je zkrátka správná komunikace. Ať už řešíte jakýkoliv problém, komunikujte mezi sebou s partnerem pokud možno klidně, rozvážně se vzájemným respektem i úctou. Jistě se doberete řešení, které bude vyhovovat vám oběma.
Ve dvou se to lépe táhne
Zásadní problém je v tom, že ač spolu dva lidé žijí, mají společné úkoly, povinnosti a vychovávají spolu děti, žije ve skutečnosti každý z nich ve své vlastní hlavě svůj vlastní život a jen málokdo ho do puntíku sdílí se svým protějškem. Partneři pak vzájemně nevidí věci v souvislostech a nemohou se tudíž vzájemně podpořit. I když vedle sebe mají toho druhého, žije většina lidí svůj psychický život osamoceně uvnitř sama sebe.
Je proto důležité si jednou či dvakrát do týdne najít alespoň půl hodinu na to, abyste si mohli povídat o všem, co vás stresuje, co vás na tom druhém rozčiluje, na co často myslíte, jaké máte sny a čeho se bojíte. Aby mělo vaše povídání smysl a bylo ku prospěchu, je třeba, aby ten z vás, který právě hovoří, mluvil opravdu jen o sobě a svých pocitech.
Vyvarujte se „ty jsi slíbil/a, ty neděláš, ty jsi udělal/a“ a podobným frázím. Jste-li naopak na straně posluchače, snažte se informace od svého partnera přijmout a nijak je neznevažovat ani nekomentovat. Nabídněte svému partnerovi oporu, obejměte ho, pohlaďte a ujistěte, že všechno společně zvládnete. V případě, že společná komunikace i přes všechnu snahu obou partnerů vázne, je vhodné zauvažovat o konzultaci s poradcem.
Čas na komunikaci
Jakmile si najdete prostor a čas na komunikaci, začněte si sdělovat především to, co po narození miminka prožíváte. Vyhněte se vzájemným výčitkám. Nepopisujte fakta a situaci, jaká je či jaká není. Neupozorňujte na to, co jste si slíbili nebo na to, kdo je z čeho zklamaný. To by nikam nevedlo a nehnuli byste se z místa.
Soustřeďte se na to, abyste opravdu sdělovali pouze své pocity. Jste-li v roli posluchače, snažte se pochopit to, co ten druhý v dané chvíli prožívá. Nezlehčujte pocity svého partnera. Nikdo z nás nežije v těle ani v hlavě toho druhého. Přistupujte s úctou a empatií k tomu, co vám ten druhý sděluje.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT