Na zdravém stravování není vůbec nic špatného. Dokud se z něj nestane posedlost a smysl vašeho života. Narozdíl od bulimie nebo anorexie ale pro lidi s touto nemocí není důležité zhubnout, jak u poruchy příjmu potravy automaticky předpokládáme. Přestože je orthorexie skutečnou nemocí, americké ani evropské psychiatrické společnosti ji do mezinárodní klasifikace nemocí zatím nezařadily. Poprvé ji ale pojmenoval už roku 1977 americký lékař Steve Bratman. Co je příčinou?
Obsesi poznáte podle několika ukazatelů
Bohužel samotná příčina dosud nebyla určena, neboť se orthorexie stále zkoumá. Jedním z nejrizikovějších faktorů je však samotné prodělání některých jiných poruch příjmu potravy. Lidé jsou ovšem náchylnější k této nemoci i ve chvíli, kdy vykonávají zaměstnání spojené se zdravou výživou anebo tací, kteří se zajímají o zdravé stravování už z toho principu, jaké povolání vykonávají. Mezi riziková povolání patří například baletky, výživoví poradci nebo sportovci.
Otázkou prozatím zůstává i to, kolik lidí ve skutečnosti orthorexií trpí, neboť je většinou velmi těžké rozpoznat, zdali jde ještě o neškodný (a pouze zvýšený) zájem o zdravé stravování nebo už se tato záliba stala doslova posedlostí. Nikdo navíc zatím neurčil kritéria, která budou důležitá při rozpoznávání této nemoci.
Obecně se má ale za to, že jde o obsesi ve chvíli, kdy posedlost zdravým stravováním narušuje běžný každodenní život jedince, například člověk není schopný se na nic soustředit a má velmi roztěkanou mysl. Varovnou může být údajně i situace, kdy se člověk striktně odmítá stravovat jinde než doma a v restauraci není schopný objednat si obyčejný zeleninový salát ze strachu, že nemá pod kontrolou to, jak byl připravován. Dalšími varovnými příznaky mohou být:
- Myšlenky – člověk posedlý zdravým stravováním převážně myslí pouze na zdravé stravování a ve své hlavě se tak nezabývá téměř ničím jiným.
- Úzkosti – jenom z představy, že by měl sníst něco, co neodpovídá jeho normě zdravého stravování, ho přepadá úzkost; není schopný zachovat klid a rozvahu ve chvíli, kdy přijde například na oslavu a je mu nabídnuto občerstvení (v tu chvíli většinou jedince s takovouto obsesí zachvátí panika).
- Frustrace – pokud jednou jedinkrát jedinec podlehne a pozře cokoliv, co nespadá do jeho konceptu zdravého stravování, zaplaví ho obrovský pocit frustrace, kterou nemůže utišit.
- Asociální chování – jedinci s orthorexií nejsou schopní bez výčitek navštěvovat společenské akce (oslavy narozenin, party, večírky), protože mají strach, že poruší své stravovací návyky (zároveň nejsou schopni druhým rozumně vysvětlit, proč ve společnosti nejedí ani nepijí).
Rizika nemoci
Na první pohled nemusí orthorexie působit jako nemoc ohrožující pacientovo zdraví. Když se přece člověk zdravě stravuje, není na tom vůbec nic špatného. Leč nedávné výzkumy odhalily, že orthorexia nervosa může mít stejně závažné dopady, jako jiné poruchy příjmu potravy.
Velmi záleží na tom, co člověk považuje za zdravé stravování. V mnoha případech totiž může u člověka dojít k podvýživě, případně svému tělu nedává všechny potřebné vitamíny a minerály, které ke správnému fungování organismu potřebuje. U některých jedinců, kteří orthorexií prokazatelně trpí, se také objevila anémie (chudokrevnost) nebo měli abnormálně nízký tep. Někteří lidé zase mohou mít problémy se zažíváním, mohou trpět hormonálními poruchami a také hrozí rozhození přirozeného metabolismu. Pokud se lidé s touto poruchou nezačnou včas léčit, snadno se také může stát, že se jim začnou (kvůli nedostatku příjmu vitamínů a minerálů) rozpadat kosti.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Jak široká je hranice zdraví a nemoci? Anorexie z jiného úhlu
Slavné ženy, které bojovaly s bulimií a dokázaly ji porazit. Patřila mezi ně i princezna Diana
