Má totiž nadpřirozené schopnosti. Jaký je příběh ženy, která se smířila se svým zvláštním darem?
Stydlivá holčička
Marie patřila mezi děti, kterým stačí málo. Dokázala si dlouhé hodiny hrát sama, své rodiče neobtěžovala neustálým žadoněním o pozornost. Mezi dětmi byla spokojená, ale nikdy nepatřila mezi tahouny týmu. Ve školním věku se začala vědomě zaměřovat na děti, které byly slabší a ostatní je měli za snadný terč. Dokázala jim pomoci a přesvědčit je, aby si opět věřily. Názor většiny ji nezajímal.
Bojím se!
Zhruba ve věku sedmi let začala mít Marie velké potíže se spánkem a bála se v noci chodit sama na toaletu. Důsledek? Noční pomočování. Veškeré lékařské závěry byly v pořádku. Holčička byla zdravá. Problém však neustával. Rodiče se nebáli, a i v době, která nepřála alternativám, vyhledali pomoc. Holčička se svěřila, že vidí energie, kterých se bojí, a proto nemůže jít v noci ani na toaletu. Kombinace správné diagnostiky a včasné pomoci vedla k tomu, že holčička svůj problém překonala a objevila v sobě nadpřirozené schopnosti.
První kontakt s podobně naladěnými lidmi
Na gymnáziu se Marie setkala se svým učitelem matematiky. Ten v ní její schopnosti viděl, jelikož sám také prošel podobnou cestou. Dokázali si telepaticky povídat a sdělovali si své poznatky z oblasti přírodních věd. Marie se učila rozumět bylinám a jejich působení na lidský organismus. Právě v době, kdy byla spokojená, jí životní cestu zkřížila dlouhá nemoc.
Lékaři jí sdělili, že na boreliózu lék nemají, a mladá žena ležela dlouhé týdny v posteli, bez možnosti pohybu. S pomocí rodiny se dostali k přírodnímu léčiteli, který jí pomocí bylinných tinktur pomalu dostával z nejhoršího. Dávkoval jí bylinky pomocí virgule a Marie se dokázala opět postavit na nohy.
Práce jako každá jiná
I když se Marie snažila zapadnout mezi vrstevníky a lidi ze své vesnice, nikdy to úplně neklapalo. Její zdravotní omezení jí nedovolila vykonávat běžné sporty a starat se o záhony květin a plodin, jako to dělávaly její sousedky. O to více ale pracovala sama na sobě. Naučila se umění meditace a dokázala si od mnoha bolestí pomoci sama.
Když kamarádce zemřel bratr, byla to právě Marie, kdo dokázal předat vzkaz, který zoufalé rodině chyběl na cestě k vyřešení dědického řízení. „Cítila jsem se vždy jako outsider, ale dnes vím, že každý je v něčem dobrý. Má „práce“ je stejná jako každá jiná.“
Vlak se rozjel, je třeba jej ukočírovat
Duchovní práce nepatří mezi lehké nebo příjemné činnosti. „Když odvádím duše zemřelých, kteří si přejí předat svým blízkým nějaký vzkaz, cítím se potom velmi vyčerpaně. Jako byste celý den chodili po horách.“ Marie si musela začít vybírat, komu může pomoci, a co je nad její síly. Začala se zabývat bylinkami, které působí na psychiku.
„Bachovky pomohly mým dětem, mám je vyzkoušeny na celé rodině i na přátelích. Jsem ráda za všechny ohlasy a vážím si toho, že mám dar, který mohu využít k pomoci ostatním. Musím si ale hlídat, abych to s pomocí nepřeháněla, a nedostala se tak sama do potíží. Stále se učím hledat rovnováhu.“ Naštěstí má za sebou další lidi s podobnými schopnostmi, kteří jí v nesnázích rádi pomohou.
Dnes je Marie obklopena přáteli a rodinou, kteří ji berou takovou, jaká je. Každý umí něco. Marie dokáže pracovat s energiemi, jejichž odstraněním se vyřeší letité zdravotní nebo emoční potíže lidí, pro které své nadpřirozené schopnosti využívá.
„Je to jako velký úklid. Dokáže to každý, jen je třeba pár let tréninku,“ uzavírá.
DALŠÍ PŘÍBĚHY, KTERÉ BY VÁS MOHLY ZAJÍMAT:
“Nevěra mi málem zničila manželství. Výčitky svědomí jsem ale překonala,” říká Kristýna (38)
Petra (29): O svém těhotenství jsem se dozvěděla až v pátém měsíci! A celou tu dobu jsem brala drogy
