Čtvrtek , 03. 04. 2025

Richard

Nela v koučinku: Ven z bludného kruhu, než se mi zamotá hlava

První červnový koučink s Nelou. Jak si během prodlouženého intervalu mezi sezeními s Marcelou vedla a co jí přinesl tento skoro letní?
hlava
ilustrační obrázek

20. 06. 2022

Znáte tu metodu tanečnic a baletek, kterak metat piruety, aniž by se vám motala hlava? Určitě ano, ale abychom byli na stejné vlně, tak pro jistotu popíšu. Dneska jsem to zrovna učila mou malou drahou „Všechno“. Moc ráda se točí a užívá si, jak se kolem ní motá sukýnka nebo šaty… je tady a teď (jak já jí to někdy závidím a zase si to trénuju, aspoň minutku denně) a klidně se z toho se smíchem posadí na zadeček. Ale k věci.

Ať se vám nezamotá hlava

Je potřeba mít jeden bod, na ten fixovat kukadla co nejdýl to v otočce jde, a pak hlavu bleskem otočit a zas se zaměřit pohledem na ten samý bod. Ona to na první pohled není žádná věda a když už to navíc člověk už zná… Ale když to neví? Pak se bude točit třeba jen třikrát a žuchne, a bude mít kolem sebe veselej kolotoč z okolního světa. A než na to jeden přijde, tak to trvá. Když se mu poštěstí na řešení vůbec kápnout.

kolotoč
ilustrační obrázek

Kam tím mířím? Protože byla mezi koučinky s Marcelou docela pauza, poslední týden už jsem na sobě pozorovala, že jsem napružená a do vrtule jdu bez požádání, na plnej výkon, a to více méně jen tak. Akorát jsem si nechtěla přiznat proč.

Terminus technicus

Vezmu to retrospektivně – po koučinku se mi ohromně ulevilo. Najednou byla hlava prázdná, všechno zlíčko, který si tam lebedilo a už dost bobtnalo, mohlo ven. Po hodině „tahání“ emočních rovnic z mojí myslivny si troufám říct, že jsme byly s Marcelou lehce utavené obě. Ale ten pocit byl boží. Kdybych měla míček v hlavě, mohl by si tam skákat od stěny na stěnu a nic by mu nestálo v rozletu. Máte nějaký „pet peeve“? Jojo, já vím, každej dneska musí používat nějakej americkej terminus technikus… mně to taky přijde trapný. Ale lepší výraz pro to nemám.

Je to takové moje překladatelovo blaho, tenhle výraz. Prostě něco, co jen vás přivádí k šílenství, představte si cokoli, co téměř všechny ostatní nechává klidné, ale ve vás to vzbuzuje výbuch, za který by se ani slečna Etna nemusela stydět (můj případ), když držíte v ruce nějaký odpadek (slupku od banánu) a nemůžete najít odpadkový koš… tak jdete, strašně vás to štve a nakonec najdete. Mrsk ho tam a! Úlevný pocite vítej.

K TÉMATU  Nela v koučinku: Šípková Růža a šáteček s pokračováním. Jsme na konci, přátelé

Nově objevený programy

Během posledního koučinku jsem se objevila další vrstvy mých „přesvědčení“ a programů v hlavě. Možná jen tenký, ony se ty dveře do dalších vrstev vašich zakořeněných rovnic v hlavě ne vždy chtějí otevřít a páčit je nemá smysl, každopádně úleva to byla veliká.

Shrnutí? Ona si na to ta hlava navykne, že si může „odložit“. Že s ní trénujete nové dovednosti (otáčení emočních rovnic, jejich filmování). A když na svém životě chcete pracovat, tak vás podrží a pěkně to na koučku Marcelu vybalí.

úleva
ilustrační obrázek

A co to tady ta Nela blábolila o tom kolotoči? Tak prvně, uznejte, že ten kůň je parádní (vlaječky ignoruju). Za druhé, teď jsem se dostala do takové myšlenkové smyčky. Ze všech oblastí života nám v emočních rovnicích vycházelo, že se bojím komunikovat. Čím víc rovnic, a čím víc filmování, tím spíš se hlava nový a chtěný program naučí. A že jich tentokrát bylo. Takže jsem se vlastně motala v kruhu.

Jako jízda je to fajn. Žádná centrifuga, cesta známá, stále stejná, a stále bez šance dosáhnout cíle. Proto je fajn mít někoho, kdo vám nejdřív dá ten pevný bod, aby se vám šiška nemotala, pomůže vám slézt z toho plastovýho koně a vy pak můžete nabrat směr a jít si za svým cílem. To je pro mě správný koučink.

A protože když člověk jede v tom kolotoči dlouho, pak se mu ta hlava nejdřív motá a nožičky jsou takový vtipně gumový (jako když se malé dítě učí chodit a štráduje si to jako správný námořník zpátky ke své bárce), tak někdy člověk zakopne, někdy si z toho hrcne na zem a někdy kousek uhne z cesty.

Mozek už je prostě takovej

Abych se tady jen nechválila, budu upřímná – ta pauza byla znát. Trochu jsem se bála, že třeba Marcelu naštvu, když nevydržím každý den zapisovat pocity, myšlenky. Naštěstí mě předběhla a smála se, že je to zcela normální, že mozek je prostě takový, že má postupně tendenci ustávat ve snažení.

K TÉMATU  Ze života: Jak jsem musela na biopsii prsu

A další důležitá věc, která mi lehce unikla je, že když se něco nedaří, změna v chování, v přemýšlení nebo úkol, který jsme si s Marcelou vytyčily, je to věc, která se má zapsat do týdenní zprávy. Pak s ní pracujeme dál. Já si totiž jedu v tom kolotoči, že dostanu-li úkol, musím ho hned splnit, dokonale. Jinak jsem přece totální a ukázková představa selhání lidstva. Muhehe.

kolotoč
ilustrační obrázek

Paretův princip

Slibem nezarmoutíš… Ale já sliby plním. Jaký? Že napíšu i konkrétní výstupy, nové dovednosti. Egu udělám „malá malá“ a povím vám to: „Neumíš plánovat, Nelo“. Au! Já mám přece diář plný! A jak, panečku, od rána do půlnoci a někdy i déle. A pak se divím, že toho mám moc. Že nemám čas na dítě, na sebe, uklidit x kubíků dřeva než zmokne, posekat mé drahé lány, dumat o svém podnikání nebo (ach bože) jen tak chvíli tupě zírat do zdi… a někdy nestihnu ani vzít dobrým přátelům telefon. Pak mám akorát špatné svědomí a náladu na draka. Aha. Zas má Marcela pravdu. Tak co s tím? Mám od ní jednu radu.

80/20. Paretovo pravidlo. Znám, známe, znáte. Ale řídím(e) se tím? Já ne. Lehce sklouznu do detailů a honby za odškrtnutím úkolu nehledě na jeho finální přínos a důležitost.

Úkol zní jasně: vybrat 20 % činností, co přinesou 80 % peněz, posunu, zisku, dovedností, znalostí… Zbylých 80 % napsat pod čáru a sunout. Plánovat i čas pro sebe. Ne v duchu. Ne až náhodou bude čas. Protože on nebude. Napsat do diáře. Počítat s nahodilými událostmi. Těm říkám, že mi něco do smělých plánů „hodí vidle“, a když se tak stane, pak se hněvám. Nově se učím s vidlema počítat a je to pro mě snazší. Tak zemědělskému náčiní zdar a metodě koučinku Emočních rovnic taktéž.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Nela v koučinku: Velikonoční emoční jízda po Skypu

Nela v koučinku: Dubnový koučink pro hodný holky a kde mi končí hranice

Zdroje článku:
https://www.marcelahlavackova.cz/post/ven-z-bludného-kruhu
Doporučujeme
sdílet
tisknout
mohlo by vás zajímat

Témata pro vás

Výběr článků

Jaro nám klepe na dveře a s ním i módní trendy tohoto roku. Péřové bundy zanedlouho přemístíme do hloubky skříní, naopak vytáhneme lehčí bundičky, které nebude třeba zapínat až ke krku. Abyste však letos okouzlili nejen muže, ale i zástupkyně něžného pohlaví, které jsou na módu často vysazené, zakomponujte do své stávající sbírky vzory. Právě jim se na jaře bude přikládat velký důraz.
Přemýšlíte o tom, že byste své dítě na týden nebo dva poslali na dětský tábor? Pro koho jsou tábory vhodné, a komu naopak ublíží? Pojďme se podívat na výhody a nevýhody letního táborování.
Po dlouhém období samoty jsem si našla přítele, můj život začal být zase o něco šťastnější. Všechno nám klapalo a vypadalo to nadějně. Byli jsme spolu spokojení a pomalu začínali přemýšlet nad společným rodinným životem. Tak jsem se rozhodla, že by Petra mohla poznat i má matka, abych zjistila, co na něj říká ona. Zpočátku vše vypadalo dobře, ale to, co se stalo pak, mě strašlivě zasáhlo.
Prosinec je vhodná doba na nějakou tu pohádku. Na jaký film se vypravit s dětmi do kina? Aktuálně je na výběr hned několik variant, pro co se rozhodnout. Animovaní kutilové Pat a Mat pobaví i dospělé, pohádka z našich krajů Čertí brko se pyšní lákavým obsazením, a francouzská rodinná komedie Vánoce a spol. představí Santu až po kolena v bryndě.
Ve světě, kde rána po divoké noci mohou přinést více než jen kocovinu, se Klára probouzí s bolestí hlavy, pocitem na zvracení a nejasnými vzpomínkami na předchozí večer. Co začalo jako běžný večer s přáteli, se rychle proměnilo v něco nečekaně zásadního, když se Klára probudí v neznámém prostředí, obklopena nečekaným pohodlím a starostlivostí tajemného muže, který představuje více než jen okouzlující úsměv a aspirin pro její bolest hlavy. Jak se Klára snaží skládat dohromady kousky své noci, odhaluje nejen vášnivé chvíle zapomenutého večera, ale také začíná objevovat hlubší pouto, které mezi ní a tímto mužem vzniklo. "Dámská liga" vás zve na cestu plnou tajemství, vášně a nečekaných zvratů, kde každé nové ráno může znamenat nový začátek nebo odhalení skrytých pravd. Začtěte se do dalšího dílu a sledujte, jak se Klářin příběh bude odvíjet v našem románu na pokračování.
V pondělí večer pražská O2 arena ožila ve velkém stylu. Legendární česká zpěvačka Helena Vondráčková zde oslavila své 77. narozeniny koncertem, který se nesl v duchu oslavy jejích 60 let na hudební scéně. Tisíce fanoušků, symfonický orchestr a desítky tanečníků a stepařů – to vše doprovázelo Vondráčkovou při její velkolepé show, která přilákala diváky všech věkových kategorií.
Bohužel to vypadá, že roušky hned tak neodložíme. Budou s námi minimálně celou zimu a nezbývá než doufat, že s příchodem jarního sluníčka koronavirus oslabí. I pak však asi budou povinné ve vnitřních prostorách, nebo třeba v hromadné dopravě. Cena jednorázové roušky není nijak závratná, ale když máte čtyřčlennou rodinu, v peněžence už to poznáte. Roušky si však naštěstí můžete ušít také doma. A nepotřebujete k tomu ani šicí stroj. V našem dnešním článku prozradíme, jak na to.
Jmenuji se Marcela Hlaváčková a jsem mentorka a koučka osobního a profesního růstu. Pomáhám lidem na cestě k sebevědomí, úspěchu a štěstí, protože já sama vím, jak je na cestě životem mnohdy záchranné lano potřeba. I proto se teď před vámi pomyslně obnažuji a povím vám příběh, který není ničí jiný než můj. Jsem stejná jako vy, jsem taky jenom člověk.
Trh s nemovitostmi zažívá nevídané období. I když se původně mluvilo o tom, že Češi nemají našetřeno a že jim chybí takzvaný hotovostní polštář, ukázalo se, že peněz je – a mnoho. Skupují se totiž i takové nemovitosti, které svou cenou volají do nebes. A zájem zatím neutichá.
Děti - je s nimi radost i starost. Úsměv na rtech vám ulpívá vždy v okamžiku, kdy řeknou nějaké moudro, které se zapíše do vaší paměti. Vrásky naopak na čele přibývají ve chvíli, kdy se objeví další zlozvyk, který budete muset pracně odbourávat. Pojďme si prozradit nejčastější dětské zlozvyky, které někdy až trhají žíly nejednomu rodiči.  
Plánování prázdnin s dětmi školou povinnými se často rovná složité manažerské práci. Prázdniny jsou pro všechny děti radostí a úlevou od školních povinností, ale ne tak pro rodiče. Ti musí velmi pečlivě plánovat, kam se školáky. Volných dnů je totiž podstatně víc, než mají dospělí dovolené.
Párů, kterým se nedaří otěhotnět „přirozeně“ je spousta. Dneska se nepodíváme co je příčinou, ale když už postupujete IVF, tak jak vše zvládnout co nejlépe.

Výběr článků

Svatba se plánuje od začátku do konce. Právě tohle ale přímo volá o to, aby něco nevyšlo podle představ. Někdy je to neškodný trapas, jindy nepříjemný pád. Typickým příkladem je házení kytice nevěsty!
Dušičky, tedy Památka zesnulých, vychází na pátek. 2. listopad je den, kdy navštěvujeme hroby. V zámoří má trochu veselejší nádech a slaví se už 31. října. Tradice je jedna věc, ale všechna ta výzdoba vypadá skvěle! Následující video ukáže 23 rychlých tipů na tu pravou halloweenskou dekoraci.
Kdo by nechtěl zůstat stále mladý? Zpívá o tom i Karel Gott v jedné ze svých převzatých písní. Pravdou však je, že stárneme a nikdo se tomu nevyhne. Naštěstí tu máme úspěšný obor estetické medicíny, který zažívá nebývalý boom. S botoxovými injekcemi ale možná ještě raději počkejte, výsledky lékařských experimentů varují.

Nepřehlédněte

Určitě jste to v rodině zažili. Stačí obyčejné Člověče, nezlob se! Vaše figurka je shodou náhod v domečku dřív a už dítě hází kostkou, kácí figurky, bourá hrací plán a křičí, že zase prohrálo! Měli jste ho raději nechat vyhrát? Prohra je součástí života. Nechte ho někdy prohrát a projít si smutkem, který následuje.
Každý rok 5. prosince vstupuje do českých domácností trojice postav – Mikuláš, čert a anděl. Svátek svatého Mikuláše, inspirovaný legendou o jeho štědrosti, má dlouhou tradici, kterou si většina z nás spojuje s dětstvím. Ale zatímco Mikuláš a anděl přinášejí nadílku a pochvaly, čert zůstává postavou, která děsí. Je ale dnes opravdu nutné děti strašit představou pekla, aby „byly hodné“? Nebo je čas se na tuto tradici podívat jinak?

Odebírat novinky

Přihlásit se

Jestě nemáte účet? Zaregistrujte se zde.

Nahlásit článek