V roce 2017 se vysoce postavený manažer Facebooku Chamath Palihapitiya velice ostře vyjádřil k vlivu sociálních sítí na společnost. V rozhovoru na Stanfordově univerzitě dokonce prohlásil, že sociální sítě mají negativní vliv na člověka a litoval své účasti na projektu, který zapříčinil oddělení společnosti a jejího dalšího formování.
Tehdy během rozhovoru uvedl, že hlavním problémem sociálních sítí je to, že se lidé pohybují v takzvaném okruhu krátkodobých zpětných vazeb. Ty vytvářejí především prostředí plné dezinformací a nedůvěry. Mnohdy i nenávisti. V té době si celý tým jen těžko dovedl představit, že bude mít Facebook a celkově všechny další komunikační nástroje tak obrovský dopad na společnost.
Sociální sítě ovlivňují psychiku
Podle nejrůznějších studií a průzkumů to spíše vypadá, že vznik novodobých nástrojů, které měly původně spojovat lidi, mají spíše negativní dopady na dnešního člověka. Podle odborníků a psychologů sociální sítě obecně škodí naší psychice. Ze studií v roce 2017 vyplynulo, že nejvíce negativní vliv pro naše psychické zdraví má Instagram, hned za ním vedl například také Snapchat. Tehdejší britská studie mapovala veřejné zdraví a chování 1500 lidí ve věku od 14 do 24 let. Studie se zaměřila především na psychickou pohodu, úzkost, depresi, sebe-identitu a image těla.
Zájem o sociální sítě roste
„Sociální média nám představují zkreslenou verzi světa, nejvíce ohroženi jsou ti, kteří na nich tráví více než dvě hodiny denně,“ uvedl jeden z psychologů.
„Instagram nutí porovnávat sama sebe s nereálnou, filtrovanou a ve photoshopu upravenou verzí reality,“ uvedla jedna z autorek studie Matt Keracher.
Jen v Čechách se počet uživatelů, kteří se denně připojí k sociálním sítím, zvýšil o 11 %. Sociální sítě tak podle průzkumu Ami Digital Index z loňského roku využívá 80 % Čechů denně. Průměrně strávíme denně na sociálních sítích okolo 149 minut. Mezi nejpoužívanější sítě patří stále YouTube a Facebook. YouTube však paradoxně nemá tak negativní dopady na naši psychiku jako ostatní sítě. Čím dál více oblíbenějším je u nás Instagram a pak především používání Instagram Stories, které zachycují naše denní činnosti. Náš zájem o sociální sítě roste a to především skrze rozšiřující se obsah a také díky zvyšování online gramotnosti mezi lidmi.
Digitální svět všude okolo
Digitální data, chytré telefony, notebooky či další technologie jsou součástí našeho denního života a ovlivňují také náš mozek. Podle odborníků nás mnohdy až často zahlcují a jsou nejčastějším zdrojem stresu. A to především na našich pracovištích. Jak zvládnout neustále se narůstající digitalizaci? Internet používá téměř polovina planety a během jednoho dne si pošleme více než 150 miliard e-mailů. Tento počet neustále roste. A právě to je zapříčinění téměř permanentního stresu, který se rodí skrze obrovské množství informací a dat, které musíme zaznamenat a neustále na ně reagovat. Podle odborníků se na nás tyto informace chrlí až příliš rychle a není možné pojmout jeho obsah v celé míře. Informační technologie tak sice pomáhají a zjednodušují náš život, ale zároveň negativně ovlivňují naše zdraví a to především psychiku. Tato pomůcka tak místo zjednodušení náš život spíše komplikuje.
Vystresovaní zaměstnanci
„Zaměřila jsem se na dopad na pracovišti a na zaměstnance, kteří pracují s digitálními technologiemi každý den. Chtěla jsem přijít na to, zda tato digitální zařízení vytvářejí nějaká psychosociální rizika,“ uvedla Cindy Fell, výzkumnice v oboru informačních a komunikačních věd. Do svého výzkumu zařadila zhruba 100 různých manažerů.
„Někteří přiznali pocit odcizení. Měli pocit, že jsou od skutečné práce odstaveni. Analýzy tak uvedly, že působením technologií se práce zahušťuje a je zesilována spěchem a časovým tlakem.“ Jedním ze zdrojů, které vytvářejí stres, jsou právě zmiňované e-maily, které chodí neustále a které jsou často označeny za urgentní. Pokud dostáváme non-stop e-maily, nejrůznější upozornění či máme hodně hovorů, přestáváme se soustředit. A tím pádem jsme daleko méně efektivní a produktivní. Neustálé požadavky nás nutí reagovat a to zabere velkou spoustu času. Jak si s tím poradit a co můžeme dělat?
Řešením je soustředěnost
Podle odborníků je klíčové se začít více soustředit a uvědomit si význam naší pozornosti. Můžeme ji denně pěstovat a rozvíjet. V našem mozku jsou velice důležité zdroje myšlení, například zapamatování, plánování a porozumění. Tyto oblasti se aktivizují a reagují, když jsme v plné pozornosti. Pokud tomu tak není, jsou v klidu nebo provádějí něco zcela jiného. Klíčem je stále zůstat stabilní a nenechat se rozptýlit. Jde o to se naučit vzdorovat silám, které na nás mají vliv zvenčí. Mnohdy nemáme jasný záměr toho, čeho chceme dosáhnout. Často si také myslíme, že při mnoha činnostech vykonávajících současně budeme rychlejší a efektivnější. Je tomu právě naopak. Někteří s tím problém nemají, ale důvodem je to, že na této skutečnosti pracovali a dokázali odbourat okolní svět a soustředit se jen na danou činnost. Následující techniky mohou pomoci vyrovnat se s tlakem digitálního světa.
Techniky na zvýšení soustředěnosti a zmírnění stresu
- Stanovení si určité sekvence a seřazení si jednotlivých úkolů
- Uvědomění si, co je důležité a co ne
- Musíme znát náš záměr a naši prioritu
- Stanovení si počtu mini úkolů, které zvládneme dokončit
- Nesmíme neustále na informace reagovat (vyhrazení si konkrétního času)
- Naučit se koncentrovat v hlučném prostředí
- Dát našemu mozku možnost se odpojit
- Dopřát mozku chvíle, kdy na nic nemusíme reagovat a kdy můžeme vypnout
- Dát přednost oblíbeným činnostem před digitálním světem
Náš mozek se pravidelně potřebuje zastavit a zpracovat vše, co zaznamenal. Současné technologie nám to však nedovolují. Pro síť neuronů v našem mozku je odpočinek nepostradatelný. Podle vědců je klíčem v budoucnu zapracovat na tom, abychom technologie upravili tak, aby se lépe přizpůsobily našemu myšlení. Neustále budou pomáhat naší produktivitě a efektivitě, ale nesmí to být na úkor nás samotných.
