Chuť na sex se může změnit ještě před menopauzou
Menopauza nepřijde ze dne na den. Perimenopauza a sex spolu přitom mohou souviset víc, než si řada žen uvědomuje. Perimenopauza je období, během kterého začínají kolísat ženské hormony a postupně se mění menstruační cyklus. Může trvat několik let a právě v této době si mnoho žen poprvé všimne změn, které předtím neřešily – včetně menší chuti na sex.
Nemusí přitom jít jen o známé návaly horka nebo nepravidelnou menstruaci. Objevit se mohou horší spánek, únava, výkyvy nálady, větší podrážděnost, změny tělesné hmotnosti nebo horší soustředění. A vedle toho také změna sexuální touhy.
Žena, která měla celý život poměrně stabilní libido, tak najednou zjistí, že na sex jednoduše nemyslí. Partner ji může stále přitahovat, vztah může fungovat úplně normálně, jen spontánní chuť, která dříve přicházela sama, se ozývá méně často.
Nejde jen o estrogen a hormony
Bylo by jednoduché všechno svést na hormony. Jenže ženské libido je složitější. Během perimenopauzy se skutečně mění hladiny pohlavních hormonů, zároveň ale do sexuálního života vstupuje řada dalších věcí.
Po čtyřicítce mnoho žen řeší práci, děti, stárnoucí rodiče, domácnost a často také dlouhodobý vztah, který už přirozeně funguje jinak než na začátku. K tomu se přidá únava nebo několik nocí špatného spánku. Večer pak tělo nemusí toužit po sexu, ale především po klidu.
Nízké libido může souviset také se stresem, úzkostí, depresivní náladou, některými léky nebo zdravotními potížemi. Proto není dobré automaticky předpokládat, že za každou změnou sexuální touhy stojí perimenopauza. Ta ale může být jedním z dílků celé skládačky.
Když sex přestane být tak příjemný jako dřív
Chuť na sex ovlivňuje také to, jak se při něm žena cítí. Perimenopauza může přinést pokles estrogenu, změny poševní sliznice a menší přirozenou lubrikaci. Sex pak může být méně komfortní, někdy se objeví pálení, podráždění nebo bolest.
A tady vzniká poměrně logický kruh. Pokud žena předem tuší, že sex nebude příjemný, těžko se na něj bude těšit. To, co může působit jako ztráta libida, tedy někdy není jen „nechce se mi“, ale také reakce těla na nepříjemnou zkušenost.
Perimenopauza může být spojená i s vaginální suchostí. Ta ale není něco, co by žena měla automaticky přijmout jako daň za věk. Pomoci mohou lubrikační gely nebo vaginální hydratační přípravky, při výraznějších obtížích existují i další možnosti léčby, které je vhodné řešit s gynekologem.
Některé ženy potřebují po čtyřicítce jednoduše více času
Sexuální touha navíc nemusí úplně zmizet. Může pouze fungovat jinak. Perimenopauza totiž u některých žen mění způsob, jakým tělo na intimitu reaguje. Zatímco dříve přišla chuť spontánně a teprve potom následoval sex, později může být pořadí obrácené. Žena nejprve potřebuje blízkost, doteky, klid a dostatek času, aby se vzrušení vůbec rozběhlo.
To může být překvapivé hlavně v dlouhodobém vztahu. Pokud pár dvacet let fungoval určitým způsobem, snadno vznikne pocit, že něco přestalo fungovat. Přitom může stačit přijmout, že tělo už reaguje trochu jinak než ve třiceti.
Důležité je také říct, že neexistuje žádná správná frekvence sexu. Některým ženám sexuální touha v tomto období výrazně klesne, jiné zásadní změnu nepocítí a u části žen může být naopak sex příjemnější než dříve.
Do ložnice se může promítnout i vztah k vlastnímu tělu
Po čtyřicítce se mění také samotné tělo a perimenopauza může některé z těchto změn ještě zvýraznit. Váha se může snáze přesouvat do oblasti břicha, pokožka se mění, přibývají vrásky a žena se někdy necítí tak atraktivní jako před deseti nebo patnácti lety. Objektivně přitom vůbec nemusí vypadat hůř. Jen se ve vlastním těle necítí stejně.
A právě pocit atraktivity má se sexuální touhou hodně společného. Pokud žena během sexu přemýšlí, jak vypadá její břicho nebo jestli partner vidí celulitidu, jen těžko se soustředí na vlastní potěšení.
Ani tady ale není řešením hon za tělem třicetileté ženy. Mnohem podstatnější je, jestli se žena ve svém současném těle cítí dobře a dokáže se při sexu soustředit na to, co jí je příjemné.
Ztráta libida není něco, co se musí přetrpět
Pokud žena změnu sexuální touhy nevnímá jako problém, není co napravovat. Horší je situace, kdy jí sex chybí, změna ji trápí nebo začíná zasahovat do partnerského vztahu.
Perimenopauza může být jedním z důvodů, proč se libido mění, ale není jediným. Gynekolog může řešit například vaginální suchost a další potíže spojené s hormonálními změnami. Pokud se současně objevují i další výraznější příznaky, lze s lékařem probrat možnosti hormonální či jiné léčby.
Stejně důležité ale může být podívat se na spánek, psychickou pohodu, užívané léky nebo samotný partnerský vztah. Libido totiž není vypínač, který ovládá jediný hormon.
Sex po čtyřicítce rozhodně nekončí
Perimenopauza může změnit způsob, jakým žena sex prožívá. Neznamená to ale, že od určitého věku musí sexuální život zákonitě mizet. Výzkumy ukazují, že sexuální spokojenost ani schopnost dosáhnout orgasmu nemusí s věkem jednoduše klesat.
Možná jen přestane fungovat přesně to, co fungovalo před patnácti lety. A právě poznání toho, co tělo potřebuje nyní, může být pro sexuální život důležitější než číslo v občanském průkazu.
Pokud se ale kromě nižšího libida objeví dlouhodobá bolest při sexu, výrazná suchost, krvácení po styku nebo jiné neobvyklé potíže, patří jejich řešení do ordinace gynekologa. Samotný věk totiž není důvodem, proč nepříjemnosti při sexu jednoduše přehlížet.
MOHLO BY SE VÁM HODIT
