Čtvrtek , 09. 01. 2025

Vladan

Kateřina (32): Po letech mě našla má biologická matka. Radost vystřídalo obrovské zklamání

Že jsem vychovávána tetou, jsem se dozvěděla v patnácti letech. Do té doby jsem netušila, že mí rodiče nejsou mými rodiči, že se o mě od malička stará moje teta. Byl to pro mě šok, ale se situací jsem se smířila docela rychle. Snažila jsem se však vždycky najít svou biologickou matku, která mi chyběla, a chtěla jsem ji poznat.
matka
Matku jsem raději nikdy neměla hledat.

22. 06. 2023

Až když moje teta zemřela, má biologická matka se objevila na pohřbu a konečně jsme se setkaly. Měla jsem radost, tu ale po pár měsících vystřídalo obrovské zklamání. Kdybych to věděla, jistě bych se zachovala úplně jinak.

Jsem sestra tvé matky

Dětství jsem prožila na vesnici, měla jsem milující rodinu a vyrůstala jsem jako jedináček. Nikdy mě nenapadlo, že by moje máma nebyla mou mámou, proč taky. Jako rodina jsme fungovali skvěle, vídali jsme se i se širším příbuzenstvem, každé narozeniny či svátky jsme slavili ve velké skupině lidí a rodinných příslušníků. Až ve chvíli, kdy jsem se chystala na střední školu, si mě zavolala k sobě babička a maminka, tedy vlastně má teta, a obě mi se slzami v očích přiznaly pravdu.

Prý proto, abych mohla do života vykročit s tím, že vím, kdo jsem, a možná už taky nechtěly lhát. Prostě tu tíhu neunesly. Tak ji přenesly na mě. Byl to obrovský šok, najednou jsem se dozvěděla, že mě odmalička vychovávala sestra mé pravé matky. Teta mě přijala jako vlastní a dala mi všechno. Samozřejmě, že jsem se začala ptát proč.

Příběh, který jsem oplakala i pochopila

Ve svých patnácti letech jsem byla již celkem vyspělá, ale některé věci jsem musela zpracovávat postupně. Do té doby jsem byla bezstarostná, nic mě netrápilo, měla jsem rodinu, kamarády, koníčky, dobře jsem se učila, měla jsem své sny. A to, že neznám svou biologickou matku, mě zasáhlo. Dodnes jsem ale vděčná, že jsem se pravdu dozvěděla. Poslechla jsem si příběh o tom, jak to bylo.

Matka mě porodila v patnácti letech, bylo jí tedy přesně tolik jako mně, když jsem se o všem dozvěděla. Protože se ale o mě nedokázala postarat, její o pět let starší sestra si mě vzala k sobě a přijala mě za svou. Matka pak tiše dostudovala a ihned po škole odjela ze země. Od té doby mě neviděla, já si na ni ani nemohla pamatovat. Snažila jsem se to pochopit. I když jsem plakala a bylo mi to líto, vžila jsem se do té situace a došlo mi, že bych svou pravou matku chtěla moc poznat. To však nebylo tak jednoduché.

K TÉMATU  Z poradny kouče: Nejdřív jsem opravila sebe. A tak vlastně začal celý můj příběh

Hledání bylo neúspěšné, teta to tak zařídila

Samozřejmě jsem se čím dál častěji ptala na nejrůznější detaily, chtěla jsem vidět fotky své matky, chtěla jsem vědět, kde žije a jak se jí vede. Teta slíbila, že mi pomůže, ale vždycky to dopadlo stejně. Hledání nebylo úspěšné, pomalu jsem se smiřovala s tím, že matku nikdy nepoznám. To mě mrzelo, vždyť měla důvod to takto udělat. Nic jsem jí nevyčítala, byla opravdu hodně mladá a nikam do dětského domova mě neodložila, vychovávala mě přece vlastní rodina.

Hodně jsem se na hledání upnula, teta však z toho moc velkou radost neměla, což jsem jí občas i vyčítala. Pak teta vážně onemocněla a já jsem se soustředila spíše na to, abych dostudovala, abych jí dělala radost a mohla jí pomáhat.

S tetou to šlo z kopce, léčba nezabírala a poslední roky jejího života se hodně trápila. Já si kvůli ní udělala ošetřovatelský kurz a rozhodla jsem se i v pracovním životě pomáhat vážně nemocným. Až když to s tetou vypadlo opravdu špatně, přiznala, že nechtěla, abych matku poznala, protože se bála, že budu zklamaná. Já si maminku vysnila jako mladou ženu, která odjela do zahraničí začít nový život, jako ženu, která toho všeho teď lituje. Jen teta věděla, že realita je jiná.

Velké shledání při smutečním obřadu

Teta pár týdnů na to zemřela. Byla jsem zdrcená, i když se to bohužel dalo předvídat. Co se ale předvídat rozhodně nedalo, bylo to, že uprostřed obřadu do smuteční síně přišla pro mě zcela neznámá osoba s kyticí rudých růží, která plakala a dívala se na mě. Až po obřadu jsem zjistila, že to byla má biologická matka.

Přišla na pohřeb rozloučit se s mou tetou a ženou, která mě vychovala, zatímco ona na to neměla. Bylo to velmi emotivní a já měla obrovskou radost. Na babičce a jiných členech rodiny jsem ale viděla, že z tohoto shledání takovou radost rozhodně nemají. Brzy jsem pochopila proč.

K TÉMATU  Jindřiška (45): Moje šéfová je příšerná. Jsme pro ni jen čísla!

Matku jsem nikdy hledat neměla

Na můj popud teta začala v mých patnácti pátrat po tom, co se s mou matkou stalo. Podařilo se ji zkontaktovat, ale o tom mi teta nikdy neřekla. Matka totiž žila v Německu ne zrovna spořádaným životem. Byla na ulici, živila se léta tělem, brala drogy a pila alkohol. Teta moc dobře věděla, proč mi zatajila, kde má biologická matka je. Kontakt však ani poté neztratily, a tak se nakonec i o jejím úmrtí moje matka dozvěděla. Nepřijela však proto, aby uctila její památku a seznámila se s dcerou. Využila situace po svém.

První týdny jsem byla šťastná, svou matku jsem ubytovala u sebe, hodiny jsme si do noci povídaly, já byla skutečně nadšená a nic jiného jsem nevnímala. Povyprávěla mi docela dojemný příběh, chodily jsme nakupovat, na výstavy, do restaurací, ani mi nepřišlo zvláštní, že většinu věcí platím já, proč bych se tím měla zaobírat. Pak mě ale babička přišla důrazně varovat. Přišla hádka, no, a nakonec i mé velké prozření.

Matku jsem u sebe nechala téměř tři měsíce, po ty tři měsíce jsem ale byla skutečně šťastná. Smutek v srdci po ztrátě milované tety, která mi dala všechno, jsem si vynahrazovala tím, že u mě byla moje skutečná matka. Ta se však jednoho dne sbalila a už jsem ji neviděla. Nezapomněla si s sebou přibalit i několik cenností, které našla v mém bytě a nemalou hotovost z pozůstalosti po tetě.

Až pak mi došlo, že jsem ji nikdy hledat neměla, že teta i babička měly pravdu a že moje matka vlastně nikdy netoužila poznat mě, svou dceru. I když jsem zklamaná, beru to jako ponaučení do života a nikdy nezapomenu na svou obětavou a skvělou tetu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Marcela (42): Přeji si adoptovat dítě, ale manžel a děti s tím nesouhlasí

Manželství pro všechny: Kde je problém a co opravdu znamená registrované partnerství?

Zdroje článku:
autorský text
Doporučujeme
sdílet
tisknout
mohlo by vás zajímat

Témata pro vás

Výběr článků

V padesáti pěti letech se dnes málokdo ztotožní s pojmem senior. Důležité je ale to, že mnoho cestovních kanceláří nabízí pro lidi ve věku 55 let a více výhodné podmínky pro dovolenou. Dovolená pro seniory na vás vyskakuje na každém rohu, skutečně se ale tak vyplatí, jak cestovky inzerují? Zjistili jsme to!
Před časem jsme se s partnerem rozhodli, že po svatbě a pořízení bytu bychom rádi měli miminko. To jsem ale netušila, jaké utrpení mě bude čekat.
Každé roční období má svůj specifický nádech a ani podzim není výjimkou. Sice budete trávit více večerů doma kvůli deštivému a studenému počasí, ale o to větší máte motivaci si svůj příbytek zútulnit podzimními dekoracemi. Jdeme na to!
Na vašem těhotenském testu se konečně objevily dvě čárky a vás začala děsit vidina, že se příštích devět měsíců nepohnete z gauče? Dobrá zpráva je, že se v těhotenství sportu zříkat nemusíte. Právě naopak, fyzická aktivita představuje skvělou přípravu na porod. Musíte jen zvolit tu správnou a nepřepínat své síly.
Vztahy s tchyní jsou kapitolou partnerského života samy o sobě. I když v mnoha případech jde o vztahy skvělé, v jiných to může značně skřípat. Zatímco někdy dělá tchyně naschvály, jindy si žena nenastaví jisté hranice, které se poté neustále překračují.
Tohle vás dojme! Opuštěné a hladové kotě naříká na ulici mezi odpadky, než si ho všimnou dobří lidé, kteří mu dají najíst. Podívejte se, jak jim drobeček začne pomalu důvěřovat a nakonec se z divokého kotěte stane domácí mazlíček.
Ať už jsou ve špenátovém salátu, restované nebo v omeletě, houby jsou chutnou pochoutkou nabitou živinami. Obsahují selen a ergothionein, což jsou silné antioxidanty. Také zde najdeme vitamíny skupiny B. Ačkoli jsou bílé potraviny často považovány za chudé na živiny, houby jsou výjimkou. Obsahují mnoho minerálů, jako je selen, draslík, měď, železo a fosfor, které se v potravinách rostlinného původu často nenacházejí. Ačkoliv se mezi sebou liší, všechny houby se mohou pochlubit působivým nutričním profilem. Níže si představíme 7 důvodů, proč by měly houby být pravidelnou součástí jídelníčku.
Plánujete svou letošní dovolenou? Nelákalo by vás však pouze ležení u moře, ale spíše aktivní dovolená? Vaše kroky mohou směřovat na Kostariku – zemi adrenalinu a zážitků.
Suchý únor se těší čím dál větší popularitě. Zatímco v zahraničí jede spíš ”dry january”, už proto že navazuje skvěle na novoroční předsevzetí, my Češi jsme spíš pro ten kratší měsíc bez alkoholu. I tak ty čtyři střízlivé týdny nemusí být žádná pruda, když si je zpříjemníte mocktaily.
Léto láká k vodě, na grilovačky a párty s přáteli, ale pracovní povinnosti nepočítají s prázdninami. Jak tedy zůstat produktivní i během horkých měsíců, kdy byste nejraději trávili čas venku? Tento článek vám přináší praktické rady a tipy, jak efektivně plánovat čas, udržet si příjemné pracovní prostředí a zvládnout pracovní úkoly s lehkostí i během letních dní.
Jsou krásné, slavné a úspěšné. Rády na sociálních sítích prezentují nejen svá dokonalá těla, ale i pohádkové životy plné luxusu a pozlátka. A pak je tu ona. Celeste Barber, která dokáže svým osobitým humorem pobavit, zaujmout i ty největší suchary a trochu ty slavné panenky shodit zpátky na zem!
Kolotoč v práci, cestou domů nákup a možná i vyzvednout děti ze školky. Musíte tohle zvládnout sama? Kdo pomůže vám? Jak rozdělit práci v rodině, abyste si ulevila a zároveň se ostatní aktivně přičinili? S drobnými pracemi mohou pomáhat už i děti od tří let. A dokonce je to dobře, když pomohou.

Výběr článků

Proč zrovna deset tisíc kroků a proč byste měla výzvu vzít za svou i vy? Důvodů je hned několik a všechny vám budou jedině ku prospěchu.
Od letošního roku existuje státní podpora bydlení pro mladé do 36 let a částky, které lze získat při velmi nízkém úročení, nejsou zanedbatelné. A již 25 let pomáhá v pořízení bydlení také stavební spoření, které je díky dlouhodobě zaručeným nízkým úrokovým sazbám sázkou na jistotu.

Nepřehlédněte

Na naši psychiku je toho prostě někdy moc: Práce, starost o rodinu, výchova dětí, péče o domácnost, do toho musíme mnohdy řešit osobní krize a krize ve vztahu. Není tedy divu, že občas už nemůžeme dál, cítíme se unavení a nejdou nám věci tak, jak bychom si představovali. Můžeme si občas myslet, že jsme jen líní, znechucení, a za to se i občas stydíme.
Čekáte na to, až špinavé hrnky od kávy, které se hromadí ve dřezu, umyje váš partner? Jestli nechcete čelit riziku rozchodu i úzkostným pocitům beznaděje, raději to vezměte do vlastních rukou. V sázce je až příliš mnoho!

Odebírat novinky

Přihlásit se

Jestě nemáte účet? Zaregistrujte se zde.

Nahlásit článek