Středa , 22. 01. 2025

Slavomír

Kateřina (32): Po letech mě našla má biologická matka. Radost vystřídalo obrovské zklamání

Že jsem vychovávána tetou, jsem se dozvěděla v patnácti letech. Do té doby jsem netušila, že mí rodiče nejsou mými rodiči, že se o mě od malička stará moje teta. Byl to pro mě šok, ale se situací jsem se smířila docela rychle. Snažila jsem se však vždycky najít svou biologickou matku, která mi chyběla, a chtěla jsem ji poznat.
matka
Matku jsem raději nikdy neměla hledat.

22. 06. 2023

Až když moje teta zemřela, má biologická matka se objevila na pohřbu a konečně jsme se setkaly. Měla jsem radost, tu ale po pár měsících vystřídalo obrovské zklamání. Kdybych to věděla, jistě bych se zachovala úplně jinak.

Jsem sestra tvé matky

Dětství jsem prožila na vesnici, měla jsem milující rodinu a vyrůstala jsem jako jedináček. Nikdy mě nenapadlo, že by moje máma nebyla mou mámou, proč taky. Jako rodina jsme fungovali skvěle, vídali jsme se i se širším příbuzenstvem, každé narozeniny či svátky jsme slavili ve velké skupině lidí a rodinných příslušníků. Až ve chvíli, kdy jsem se chystala na střední školu, si mě zavolala k sobě babička a maminka, tedy vlastně má teta, a obě mi se slzami v očích přiznaly pravdu.

Prý proto, abych mohla do života vykročit s tím, že vím, kdo jsem, a možná už taky nechtěly lhát. Prostě tu tíhu neunesly. Tak ji přenesly na mě. Byl to obrovský šok, najednou jsem se dozvěděla, že mě odmalička vychovávala sestra mé pravé matky. Teta mě přijala jako vlastní a dala mi všechno. Samozřejmě, že jsem se začala ptát proč.

Příběh, který jsem oplakala i pochopila

Ve svých patnácti letech jsem byla již celkem vyspělá, ale některé věci jsem musela zpracovávat postupně. Do té doby jsem byla bezstarostná, nic mě netrápilo, měla jsem rodinu, kamarády, koníčky, dobře jsem se učila, měla jsem své sny. A to, že neznám svou biologickou matku, mě zasáhlo. Dodnes jsem ale vděčná, že jsem se pravdu dozvěděla. Poslechla jsem si příběh o tom, jak to bylo.

Matka mě porodila v patnácti letech, bylo jí tedy přesně tolik jako mně, když jsem se o všem dozvěděla. Protože se ale o mě nedokázala postarat, její o pět let starší sestra si mě vzala k sobě a přijala mě za svou. Matka pak tiše dostudovala a ihned po škole odjela ze země. Od té doby mě neviděla, já si na ni ani nemohla pamatovat. Snažila jsem se to pochopit. I když jsem plakala a bylo mi to líto, vžila jsem se do té situace a došlo mi, že bych svou pravou matku chtěla moc poznat. To však nebylo tak jednoduché.

K TÉMATU  Umění rvát se s osudem. Slavní lidé, kteří se poprali se svým handicapem a udělali z něj výhodu

Hledání bylo neúspěšné, teta to tak zařídila

Samozřejmě jsem se čím dál častěji ptala na nejrůznější detaily, chtěla jsem vidět fotky své matky, chtěla jsem vědět, kde žije a jak se jí vede. Teta slíbila, že mi pomůže, ale vždycky to dopadlo stejně. Hledání nebylo úspěšné, pomalu jsem se smiřovala s tím, že matku nikdy nepoznám. To mě mrzelo, vždyť měla důvod to takto udělat. Nic jsem jí nevyčítala, byla opravdu hodně mladá a nikam do dětského domova mě neodložila, vychovávala mě přece vlastní rodina.

Hodně jsem se na hledání upnula, teta však z toho moc velkou radost neměla, což jsem jí občas i vyčítala. Pak teta vážně onemocněla a já jsem se soustředila spíše na to, abych dostudovala, abych jí dělala radost a mohla jí pomáhat.

S tetou to šlo z kopce, léčba nezabírala a poslední roky jejího života se hodně trápila. Já si kvůli ní udělala ošetřovatelský kurz a rozhodla jsem se i v pracovním životě pomáhat vážně nemocným. Až když to s tetou vypadlo opravdu špatně, přiznala, že nechtěla, abych matku poznala, protože se bála, že budu zklamaná. Já si maminku vysnila jako mladou ženu, která odjela do zahraničí začít nový život, jako ženu, která toho všeho teď lituje. Jen teta věděla, že realita je jiná.

Velké shledání při smutečním obřadu

Teta pár týdnů na to zemřela. Byla jsem zdrcená, i když se to bohužel dalo předvídat. Co se ale předvídat rozhodně nedalo, bylo to, že uprostřed obřadu do smuteční síně přišla pro mě zcela neznámá osoba s kyticí rudých růží, která plakala a dívala se na mě. Až po obřadu jsem zjistila, že to byla má biologická matka.

Přišla na pohřeb rozloučit se s mou tetou a ženou, která mě vychovala, zatímco ona na to neměla. Bylo to velmi emotivní a já měla obrovskou radost. Na babičce a jiných členech rodiny jsem ale viděla, že z tohoto shledání takovou radost rozhodně nemají. Brzy jsem pochopila proč.

K TÉMATU  Vánoce, vánoce přicházejí...

Matku jsem nikdy hledat neměla

Na můj popud teta začala v mých patnácti pátrat po tom, co se s mou matkou stalo. Podařilo se ji zkontaktovat, ale o tom mi teta nikdy neřekla. Matka totiž žila v Německu ne zrovna spořádaným životem. Byla na ulici, živila se léta tělem, brala drogy a pila alkohol. Teta moc dobře věděla, proč mi zatajila, kde má biologická matka je. Kontakt však ani poté neztratily, a tak se nakonec i o jejím úmrtí moje matka dozvěděla. Nepřijela však proto, aby uctila její památku a seznámila se s dcerou. Využila situace po svém.

První týdny jsem byla šťastná, svou matku jsem ubytovala u sebe, hodiny jsme si do noci povídaly, já byla skutečně nadšená a nic jiného jsem nevnímala. Povyprávěla mi docela dojemný příběh, chodily jsme nakupovat, na výstavy, do restaurací, ani mi nepřišlo zvláštní, že většinu věcí platím já, proč bych se tím měla zaobírat. Pak mě ale babička přišla důrazně varovat. Přišla hádka, no, a nakonec i mé velké prozření.

Matku jsem u sebe nechala téměř tři měsíce, po ty tři měsíce jsem ale byla skutečně šťastná. Smutek v srdci po ztrátě milované tety, která mi dala všechno, jsem si vynahrazovala tím, že u mě byla moje skutečná matka. Ta se však jednoho dne sbalila a už jsem ji neviděla. Nezapomněla si s sebou přibalit i několik cenností, které našla v mém bytě a nemalou hotovost z pozůstalosti po tetě.

Až pak mi došlo, že jsem ji nikdy hledat neměla, že teta i babička měly pravdu a že moje matka vlastně nikdy netoužila poznat mě, svou dceru. I když jsem zklamaná, beru to jako ponaučení do života a nikdy nezapomenu na svou obětavou a skvělou tetu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Marcela (42): Přeji si adoptovat dítě, ale manžel a děti s tím nesouhlasí

Manželství pro všechny: Kde je problém a co opravdu znamená registrované partnerství?

Zdroje článku:
autorský text
Doporučujeme
sdílet
tisknout
mohlo by vás zajímat

Témata pro vás

Výběr článků

Koncem listopadu dorazí na pulty knihkupectví výpravná obrazová monografie Žít – Karel Svoboda. Spletité osudy slavného skladatele v ní jedinečným způsobem zpracoval jeho syn Petr Svoboda, který své vzpomínky doprovodil i desítkami unikátních fotografií. Mnohé z těchto snímků jsou publikovány vůbec poprvé. Kromě Petra Svobody zavzpomíná v knize na geniálního, i když svérázného umělce plejáda dalších osobností, jejichž vtipné, láskyplné, ale i nostalgické historky obraz Karla Svobody dokonale dotvářejí.
Možná máte skvělý sex, na kterém nechcete nic měnit. V pořádku, ale jedna malá drobnost může vaše milostné prožitky pozvednout na novou, vášnivější a intenzivnější úroveň. Stačí věnovat pozornost něčemu, co běžně děláte. Správně se nadechněte!
Únava ze všech omezení a koronavirusových opatření je přirozená, ale určitě by kvůli nim neměl trpět váš sexuální život. Přispět k tomu můžete i eJoy®.
I když dříve bylo naprosto normální, že si děti sem tam od rodičů vysloužily nějaký ten pohlavek nebo plácnutí přes zadek, v dnešní době se na tělesné tresty nahlíží úplně jinak. Zatímco naši rodiče nebo prarodiče na občasném proplesknutí neviděli nic špatného, ba naopak byli zastánci hesla "škoda každé rány, která padne vedle", dneska jakmile na dítě vztáhnete ruku, hned se na vás společnost dívá skrze prsty.
To je tvrdý oříšek, protože LEGO® sad je velice mnoho a liší se od sebe různými vlastnostmi: velikostí kostek, tematikou, barvou, tvarem a dodatečnými funkcemi. Každá stavebnice je jinak přizpůsobena určité věkové skupině. Čím se řídit při výběru kostek? Jak se správně rozhodnout? Napovíme v této publikaci.
V Mexiku mají na propagaci svého mléka Alpura osvědčený recept, a tak není pro místní nic neobvyklého, když mezi regály rozjede svojí show tancující kráva. Před obchodem na ulici nebo uvnitř prodejny předvádí svoje kreace a baví nebo udivuje všechny, kteří se ocitnou v dosahu.
Laformela je duo, které před lety založil český designér Antonín Soukup a slovenská návrhářka Miroslava Kohutiarová. A s každou svojí novou kolekcí jsou důkazem, že pracovat se svým životním partnerem může fungovat.
Pohřeb je jedna z nejsmutnějších událostí v našem životě. Je tedy potřeba nic nezanedbat a rozloučit se s láskou a pokorou. Přirozenou součástí je čas na klid, truchlení a celkově zpracování této těžké události.
Stále ještě máte zafixované tenisky jako sportovní obuv, která se nehodí do města nebo do práce?
Dnes uplynulo 107 let od narození Valerie Kaplanové, herečky známé z rolí Báby Tutovky nebo bláznivé babičky ve filmech Slunce, seno. Přestože se do povědomí širší veřejnosti dostala až ve vyšším věku, účinkovala například v Divadle Járy Cimrmana a v dalších divadelních i filmových rolích. Pojďme se podívat na život této herečky.
Jít na první schůzku s celou řadou očekávání, která musí partner splňovat, je velmi kontraproduktivní. Jestliže se chcete seznámit, nemůžete čekat, že protějšek splní vaše představy během krátkého setkání v kavárně. Rychlé soudy jsou špatné soudy.

Výběr článků

O čem bude rok 2019 z hlediska „Karmy“?  O osvobození z destruktivních vzorů, které jsou pozůstatkem z dob minulých, u mnoha lidí zasahujících až do dávných časů  „patriarchátu“. Jaký je tedy váš karmický horoskop pro tento rok?
Kočky jsou tak roztomilá a super zábavná zvířata. A dnes se zaměříme speciálně na černé kočky! Vyvolávají nám úsměv na tváři a léčí naši špatnou náladu. Stačí se podívat, jak si všechny ty chlupaté kočičky hrají, padají, vycházejí se psy a jinými zvířaty, děsí sebe i vás, dělají legrační zvuky nebo se rozzlobí... Tak vtipné a roztomilé!
Když se naším pozemkem prohnala povodeň, zůstali jsme jako opaření. Nejen, že jsme se museli vyrovnat se ztrátou milovaného psa a tím, že jsme přišli o auto, ale rodiče se s tou situací dodnes nevyrovnali.

Nepřehlédněte

Stojany na víno ze dřeva i kovu, na stěnu nebo na bar v kuchyni. Slouží nejen jako praktické uložení vína, ale také jako originální designový prvek. Patří mezi věci, které vybíráte spíše podle stylu
Miss krásy Kathy Zhu musela svoji korunku vrátit už následující den. Důvod je absurdní: před rokem si odmítla nasadit hidžáb. K tomu navíc zveřejnila nelichotivou statistiku o černoších. Přestože byla pravdivá, vedení soutěže jí titul okamžitě odebralo.

Odebírat novinky

Přihlásit se

Jestě nemáte účet? Zaregistrujte se zde.

Nahlásit článek