Úterý , 12. 08. 2025

Klára

Kateřina (32): Po letech mě našla má biologická matka. Radost vystřídalo obrovské zklamání

Že jsem vychovávána tetou, jsem se dozvěděla v patnácti letech. Do té doby jsem netušila, že mí rodiče nejsou mými rodiči, že se o mě od malička stará moje teta. Byl to pro mě šok, ale se situací jsem se smířila docela rychle. Snažila jsem se však vždycky najít svou biologickou matku, která mi chyběla, a chtěla jsem ji poznat.
matka
Matku jsem raději nikdy neměla hledat.

22. 06. 2023

Až když moje teta zemřela, má biologická matka se objevila na pohřbu a konečně jsme se setkaly. Měla jsem radost, tu ale po pár měsících vystřídalo obrovské zklamání. Kdybych to věděla, jistě bych se zachovala úplně jinak.

Jsem sestra tvé matky

Dětství jsem prožila na vesnici, měla jsem milující rodinu a vyrůstala jsem jako jedináček. Nikdy mě nenapadlo, že by moje máma nebyla mou mámou, proč taky. Jako rodina jsme fungovali skvěle, vídali jsme se i se širším příbuzenstvem, každé narozeniny či svátky jsme slavili ve velké skupině lidí a rodinných příslušníků. Až ve chvíli, kdy jsem se chystala na střední školu, si mě zavolala k sobě babička a maminka, tedy vlastně má teta, a obě mi se slzami v očích přiznaly pravdu.

Prý proto, abych mohla do života vykročit s tím, že vím, kdo jsem, a možná už taky nechtěly lhát. Prostě tu tíhu neunesly. Tak ji přenesly na mě. Byl to obrovský šok, najednou jsem se dozvěděla, že mě odmalička vychovávala sestra mé pravé matky. Teta mě přijala jako vlastní a dala mi všechno. Samozřejmě, že jsem se začala ptát proč.

Příběh, který jsem oplakala i pochopila

Ve svých patnácti letech jsem byla již celkem vyspělá, ale některé věci jsem musela zpracovávat postupně. Do té doby jsem byla bezstarostná, nic mě netrápilo, měla jsem rodinu, kamarády, koníčky, dobře jsem se učila, měla jsem své sny. A to, že neznám svou biologickou matku, mě zasáhlo. Dodnes jsem ale vděčná, že jsem se pravdu dozvěděla. Poslechla jsem si příběh o tom, jak to bylo.

Matka mě porodila v patnácti letech, bylo jí tedy přesně tolik jako mně, když jsem se o všem dozvěděla. Protože se ale o mě nedokázala postarat, její o pět let starší sestra si mě vzala k sobě a přijala mě za svou. Matka pak tiše dostudovala a ihned po škole odjela ze země. Od té doby mě neviděla, já si na ni ani nemohla pamatovat. Snažila jsem se to pochopit. I když jsem plakala a bylo mi to líto, vžila jsem se do té situace a došlo mi, že bych svou pravou matku chtěla moc poznat. To však nebylo tak jednoduché.

K TÉMATU  "Nevěra mi málem zničila manželství. Výčitky svědomí jsem ale překonala," říká Kristýna (38)

Hledání bylo neúspěšné, teta to tak zařídila

Samozřejmě jsem se čím dál častěji ptala na nejrůznější detaily, chtěla jsem vidět fotky své matky, chtěla jsem vědět, kde žije a jak se jí vede. Teta slíbila, že mi pomůže, ale vždycky to dopadlo stejně. Hledání nebylo úspěšné, pomalu jsem se smiřovala s tím, že matku nikdy nepoznám. To mě mrzelo, vždyť měla důvod to takto udělat. Nic jsem jí nevyčítala, byla opravdu hodně mladá a nikam do dětského domova mě neodložila, vychovávala mě přece vlastní rodina.

Hodně jsem se na hledání upnula, teta však z toho moc velkou radost neměla, což jsem jí občas i vyčítala. Pak teta vážně onemocněla a já jsem se soustředila spíše na to, abych dostudovala, abych jí dělala radost a mohla jí pomáhat.

S tetou to šlo z kopce, léčba nezabírala a poslední roky jejího života se hodně trápila. Já si kvůli ní udělala ošetřovatelský kurz a rozhodla jsem se i v pracovním životě pomáhat vážně nemocným. Až když to s tetou vypadlo opravdu špatně, přiznala, že nechtěla, abych matku poznala, protože se bála, že budu zklamaná. Já si maminku vysnila jako mladou ženu, která odjela do zahraničí začít nový život, jako ženu, která toho všeho teď lituje. Jen teta věděla, že realita je jiná.

Velké shledání při smutečním obřadu

Teta pár týdnů na to zemřela. Byla jsem zdrcená, i když se to bohužel dalo předvídat. Co se ale předvídat rozhodně nedalo, bylo to, že uprostřed obřadu do smuteční síně přišla pro mě zcela neznámá osoba s kyticí rudých růží, která plakala a dívala se na mě. Až po obřadu jsem zjistila, že to byla má biologická matka.

Přišla na pohřeb rozloučit se s mou tetou a ženou, která mě vychovala, zatímco ona na to neměla. Bylo to velmi emotivní a já měla obrovskou radost. Na babičce a jiných členech rodiny jsem ale viděla, že z tohoto shledání takovou radost rozhodně nemají. Brzy jsem pochopila proč.

K TÉMATU  Marcela (42): Přeji si adoptovat dítě, ale manžel a děti s tím nesouhlasí

Matku jsem nikdy hledat neměla

Na můj popud teta začala v mých patnácti pátrat po tom, co se s mou matkou stalo. Podařilo se ji zkontaktovat, ale o tom mi teta nikdy neřekla. Matka totiž žila v Německu ne zrovna spořádaným životem. Byla na ulici, živila se léta tělem, brala drogy a pila alkohol. Teta moc dobře věděla, proč mi zatajila, kde má biologická matka je. Kontakt však ani poté neztratily, a tak se nakonec i o jejím úmrtí moje matka dozvěděla. Nepřijela však proto, aby uctila její památku a seznámila se s dcerou. Využila situace po svém.

První týdny jsem byla šťastná, svou matku jsem ubytovala u sebe, hodiny jsme si do noci povídaly, já byla skutečně nadšená a nic jiného jsem nevnímala. Povyprávěla mi docela dojemný příběh, chodily jsme nakupovat, na výstavy, do restaurací, ani mi nepřišlo zvláštní, že většinu věcí platím já, proč bych se tím měla zaobírat. Pak mě ale babička přišla důrazně varovat. Přišla hádka, no, a nakonec i mé velké prozření.

Matku jsem u sebe nechala téměř tři měsíce, po ty tři měsíce jsem ale byla skutečně šťastná. Smutek v srdci po ztrátě milované tety, která mi dala všechno, jsem si vynahrazovala tím, že u mě byla moje skutečná matka. Ta se však jednoho dne sbalila a už jsem ji neviděla. Nezapomněla si s sebou přibalit i několik cenností, které našla v mém bytě a nemalou hotovost z pozůstalosti po tetě.

Až pak mi došlo, že jsem ji nikdy hledat neměla, že teta i babička měly pravdu a že moje matka vlastně nikdy netoužila poznat mě, svou dceru. I když jsem zklamaná, beru to jako ponaučení do života a nikdy nezapomenu na svou obětavou a skvělou tetu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Marcela (42): Přeji si adoptovat dítě, ale manžel a děti s tím nesouhlasí

Manželství pro všechny: Kde je problém a co opravdu znamená registrované partnerství?

Zdroje článku:
autorský text
Doporučujeme
sdílet
tisknout
mohlo by vás zajímat

Témata pro vás

Výběr článků

I když je pouze otázkou, jestli se v létě dostaneme k vodě, na koupaliště nebo na dovolenou, neznamená to, že bychom měli přestat pracovat na své postavě. Štíhlá figura nám dodává sebevědomí, což je v dnešní době velmi důležité. Pokud vás však nebaví klasický běh, stojí za zvážení pilates.  
Legenda české hudební scény, Petra Janů, dnes slaví své 72. narozeniny. Tato nezapomenutelná zpěvačka, vlastním jménem Jana Petrů, za svůj život prokázala, že talent, píle a charisma dokážou překonat všechny překážky. Připomeňme si nejdůležitější milníky její kariéry, která neustále inspiruje fanoušky napříč generacemi.
Doplňky do koupelny používáme každý den, ale kromě jejich praktického účelu si dnes můžeme pořídit i krásné designové kousky, které podtrhnou styl vaší koupelny. Dávkovače mýdla, zásobníky na tampony, kelímek na vyplachování úst, košíky na kosmetiku nebo různé držáky, všechno si můžete vyladit k obrazu svému. Inspirujte se.
Všude kolem sebe slyšíme, jak důležitá je poctivá hydratace těla, a to nejen pro zdravé fungování organismu jako takového, ale i z hlediska krásy naší pleti, pružnosti pokožky a nádherných vlasů. Pak je tu zase opačná stránka mince - neustále tipy a triky, jak nejlépe odvodnit svůj organismus v naději, že si díky tomu pomůžeme od pár kil. Jenže to ani zdaleka není spásou, naopak to může být těžký hazard se zdravím.
Každou sezónu objevíme trend, který zužitkujeme také v dalším roce. Pojďme se proto podívat, co z trendů letošního léta oblečeme také příští rok.
Při zmínce výletu do nizozemského hlavního města se málokomu nevybaví tulipány či projížďky na kole mezi romanticky nasvícenými kanály. Amsterdam je živé a kulturně nabité město. Pojďme se společně podívat na zajímavá místa, která určitě stojí za návštěvu.
Žádná domácnost není útulná, pakliže v ní chybí pokojové rostliny. Zatímco starší generace nedají dopustit na barevně kvetoucí rostliny, jako je africká fialka nebo například ibišek, mladí dávají přednost stálezeleným rostlinám, k nimž patří i zamiokulkas. A právě o této pokojové rostlině bude nyní řeč.
Online – to je slovo vystihující dnešní dobu. Dříve jsme byli limitováni staženými daty nebo velkou cenu za strávený čas na internetu – to v jeho začátcích. Nicméně dneska je internet všude kolem nás, a tak se nemůžeme divit, že mu podléhají čím dál častěji i malé děti. Jaká je hranice?
Vždycky, když jsem si četla ty příběhy o tom, jak někdo po letech spokojeného manželství přiznal, že je na stejné pohlaví, nechápala jsem to. Říkala jsem si, jak strašně těžké to musí pro toho druhého být. Nikdy jsem nechtěla, abych něco podobného zažila. Vlastně jsem si nic takového ani nepřipouštěla, prostě jsem si říkala, že mně se nic podobného stát prostě nemůže.
Zahradní fontány, vodotrysky nebo kašny. Obzvlášť v paprscích slunce vypadá voda krásně, ale stejně tak navodí její podsvícení v noci příjemnou atmosféru. Fontány se liší tvarem i velikostí, dají se pořídit jako celek nebo nechat sestavit přímo na vaší zahradě. Jedno mají ale společné - jejich pohybující se třpytivá voda pro vás bude během relaxování venku stejně uhrančivá, jako táborák během letního večera.
Když si prohlížíte své fotky z dovolené, rozhodně nevypadáte jako módní ikony z časopisů a sociálních sítí? Poradíme vám zaručené fígle módních blogerek. Rozhodně zapomeňte na to, že nejste fotogenická. Jen musíte zaujmout tu správnou pózu a úhel - a výsledek bude úchvatný! Už se těšíte na nové fotky?

Výběr článků

Odlety na vytouženou dovolenou bývají občas hektické a stejně tak působí i letiště. Musíte najít místo odbavení, projít kontrolou a nakonec trefit správný gate. Většinou vše funguje hladce. Co ale dělat, když se let opozdí, zruší, nebo nestihnete navazující letadlo?
Sedl na vás splín? Nebo máte nervy z práce? Rodiny? Přátel? Zkrátka nejste ve své kůži a potřebovali byste nějak nakopnout? Pak nasaďte sluchátka nebo otočte volume doprava na své televizi či hifi věži a zazpívejte si pecky, které vás během pár vteřin přivedou na jiné myšlenky.
Když se rozšířily kontaktní čočky, vypadalo to, že brzy nebude brýle nosit nikdo. Opak je pravdou. Ne každému totiž kontaktní čočky vyhovují. Navíc brýle nejen korigují oční vady, ale umí také doplnit nebo podtrhnout váš outfit a osobnost. Někteří lidí dokonce nosí brýle bez dioptrických skel, jen jako zajímavý módní doplněk. Jaké jsou trendy v optice roku 2019?

Nepřehlédněte

V dnešním společenském kontextu se stále více mluví o fenoménu známém jako 'Incely'. Ale kdo jsou vlastně Incelové a co tato identita znamená? Tento článek se zaměřuje na rozklíčování termínu 'Incel' a poskytuje pohled do života mužů, kteří se identifikují jako involuntary celibate. Přinášíme vám analýzu, příčiny, a zkoumáme, jaká společenská témata a výzvy mohou přispívat k formování této specifické komunity.

Odebírat novinky

Přihlásit se

Jestě nemáte účet? Zaregistrujte se zde.

Nahlásit článek