Pondělí , 14. 07. 2025

Karolína

Kateřina (32): Po letech mě našla má biologická matka. Radost vystřídalo obrovské zklamání

Že jsem vychovávána tetou, jsem se dozvěděla v patnácti letech. Do té doby jsem netušila, že mí rodiče nejsou mými rodiči, že se o mě od malička stará moje teta. Byl to pro mě šok, ale se situací jsem se smířila docela rychle. Snažila jsem se však vždycky najít svou biologickou matku, která mi chyběla, a chtěla jsem ji poznat.
matka
Matku jsem raději nikdy neměla hledat.

22. 06. 2023

Až když moje teta zemřela, má biologická matka se objevila na pohřbu a konečně jsme se setkaly. Měla jsem radost, tu ale po pár měsících vystřídalo obrovské zklamání. Kdybych to věděla, jistě bych se zachovala úplně jinak.

Jsem sestra tvé matky

Dětství jsem prožila na vesnici, měla jsem milující rodinu a vyrůstala jsem jako jedináček. Nikdy mě nenapadlo, že by moje máma nebyla mou mámou, proč taky. Jako rodina jsme fungovali skvěle, vídali jsme se i se širším příbuzenstvem, každé narozeniny či svátky jsme slavili ve velké skupině lidí a rodinných příslušníků. Až ve chvíli, kdy jsem se chystala na střední školu, si mě zavolala k sobě babička a maminka, tedy vlastně má teta, a obě mi se slzami v očích přiznaly pravdu.

Prý proto, abych mohla do života vykročit s tím, že vím, kdo jsem, a možná už taky nechtěly lhát. Prostě tu tíhu neunesly. Tak ji přenesly na mě. Byl to obrovský šok, najednou jsem se dozvěděla, že mě odmalička vychovávala sestra mé pravé matky. Teta mě přijala jako vlastní a dala mi všechno. Samozřejmě, že jsem se začala ptát proč.

Příběh, který jsem oplakala i pochopila

Ve svých patnácti letech jsem byla již celkem vyspělá, ale některé věci jsem musela zpracovávat postupně. Do té doby jsem byla bezstarostná, nic mě netrápilo, měla jsem rodinu, kamarády, koníčky, dobře jsem se učila, měla jsem své sny. A to, že neznám svou biologickou matku, mě zasáhlo. Dodnes jsem ale vděčná, že jsem se pravdu dozvěděla. Poslechla jsem si příběh o tom, jak to bylo.

Matka mě porodila v patnácti letech, bylo jí tedy přesně tolik jako mně, když jsem se o všem dozvěděla. Protože se ale o mě nedokázala postarat, její o pět let starší sestra si mě vzala k sobě a přijala mě za svou. Matka pak tiše dostudovala a ihned po škole odjela ze země. Od té doby mě neviděla, já si na ni ani nemohla pamatovat. Snažila jsem se to pochopit. I když jsem plakala a bylo mi to líto, vžila jsem se do té situace a došlo mi, že bych svou pravou matku chtěla moc poznat. To však nebylo tak jednoduché.

K TÉMATU  Vážila 300 kilo a všichni ji odepsali. Dnes je z ní sebevědomá kráska

Hledání bylo neúspěšné, teta to tak zařídila

Samozřejmě jsem se čím dál častěji ptala na nejrůznější detaily, chtěla jsem vidět fotky své matky, chtěla jsem vědět, kde žije a jak se jí vede. Teta slíbila, že mi pomůže, ale vždycky to dopadlo stejně. Hledání nebylo úspěšné, pomalu jsem se smiřovala s tím, že matku nikdy nepoznám. To mě mrzelo, vždyť měla důvod to takto udělat. Nic jsem jí nevyčítala, byla opravdu hodně mladá a nikam do dětského domova mě neodložila, vychovávala mě přece vlastní rodina.

Hodně jsem se na hledání upnula, teta však z toho moc velkou radost neměla, což jsem jí občas i vyčítala. Pak teta vážně onemocněla a já jsem se soustředila spíše na to, abych dostudovala, abych jí dělala radost a mohla jí pomáhat.

S tetou to šlo z kopce, léčba nezabírala a poslední roky jejího života se hodně trápila. Já si kvůli ní udělala ošetřovatelský kurz a rozhodla jsem se i v pracovním životě pomáhat vážně nemocným. Až když to s tetou vypadlo opravdu špatně, přiznala, že nechtěla, abych matku poznala, protože se bála, že budu zklamaná. Já si maminku vysnila jako mladou ženu, která odjela do zahraničí začít nový život, jako ženu, která toho všeho teď lituje. Jen teta věděla, že realita je jiná.

Velké shledání při smutečním obřadu

Teta pár týdnů na to zemřela. Byla jsem zdrcená, i když se to bohužel dalo předvídat. Co se ale předvídat rozhodně nedalo, bylo to, že uprostřed obřadu do smuteční síně přišla pro mě zcela neznámá osoba s kyticí rudých růží, která plakala a dívala se na mě. Až po obřadu jsem zjistila, že to byla má biologická matka.

Přišla na pohřeb rozloučit se s mou tetou a ženou, která mě vychovala, zatímco ona na to neměla. Bylo to velmi emotivní a já měla obrovskou radost. Na babičce a jiných členech rodiny jsem ale viděla, že z tohoto shledání takovou radost rozhodně nemají. Brzy jsem pochopila proč.

K TÉMATU  Vím, že přítel mojí kamarádky ji podvádí. Mám jí to říct? Neuvěří mi

Matku jsem nikdy hledat neměla

Na můj popud teta začala v mých patnácti pátrat po tom, co se s mou matkou stalo. Podařilo se ji zkontaktovat, ale o tom mi teta nikdy neřekla. Matka totiž žila v Německu ne zrovna spořádaným životem. Byla na ulici, živila se léta tělem, brala drogy a pila alkohol. Teta moc dobře věděla, proč mi zatajila, kde má biologická matka je. Kontakt však ani poté neztratily, a tak se nakonec i o jejím úmrtí moje matka dozvěděla. Nepřijela však proto, aby uctila její památku a seznámila se s dcerou. Využila situace po svém.

První týdny jsem byla šťastná, svou matku jsem ubytovala u sebe, hodiny jsme si do noci povídaly, já byla skutečně nadšená a nic jiného jsem nevnímala. Povyprávěla mi docela dojemný příběh, chodily jsme nakupovat, na výstavy, do restaurací, ani mi nepřišlo zvláštní, že většinu věcí platím já, proč bych se tím měla zaobírat. Pak mě ale babička přišla důrazně varovat. Přišla hádka, no, a nakonec i mé velké prozření.

Matku jsem u sebe nechala téměř tři měsíce, po ty tři měsíce jsem ale byla skutečně šťastná. Smutek v srdci po ztrátě milované tety, která mi dala všechno, jsem si vynahrazovala tím, že u mě byla moje skutečná matka. Ta se však jednoho dne sbalila a už jsem ji neviděla. Nezapomněla si s sebou přibalit i několik cenností, které našla v mém bytě a nemalou hotovost z pozůstalosti po tetě.

Až pak mi došlo, že jsem ji nikdy hledat neměla, že teta i babička měly pravdu a že moje matka vlastně nikdy netoužila poznat mě, svou dceru. I když jsem zklamaná, beru to jako ponaučení do života a nikdy nezapomenu na svou obětavou a skvělou tetu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Marcela (42): Přeji si adoptovat dítě, ale manžel a děti s tím nesouhlasí

Manželství pro všechny: Kde je problém a co opravdu znamená registrované partnerství?

Zdroje článku:
autorský text
Doporučujeme
sdílet
tisknout
mohlo by vás zajímat

Témata pro vás

Výběr článků

Bydlet v malém příbytku není nic, za co byste se měli stydět. A stejně tak to není žádná nevýhoda. Naopak - čeká vás méně uklizení. Konkrétně utírání prachu, protože se u vás nebude nacházet velké množství nábytku. Tím se takovým pomyslným oslím můstkem dostáváme k jeho zařizování. Abyste nežili v přecpané, kýčovité domácnosti, vyplatí se myslet na několik základních pravidel. 
V éře digitálních rande a sociálních sítí se naše cesty k lásce neustále vyvíjejí. Zjistěte, jak moderní technologie přetvářejí způsoby, jakými navazujeme a udržujeme vztahy, a co to znamená pro budoucnost romantiky.
Sladkou chuť miluje většina z nás už odmalička. Ostatně kdo by neměl rád chutné bonbónky, dortíčky nebo třeba sušenky. Ale upřímně – cukr je jed, a přestože nám chutná, ve finále nám škodí. A představa, že se za pár let budeme bahnit v obezitě, trpět srdečním onemocněním nebo si píchat inzulín, není zrovna lahoda. O důvod víc, proč si navyknout na život bez cukru. Jenže, jak na to?
Ano, skutečně se to děje a rozhodně to není žádná vzácnost. I ženy po třicítce nemusejí mít manžela a děti, jen mezi námi pořád existují tací, které to nejenom překvapuje, ale dokonce i pohoršuje.
Jsou krásní, slavní a bohatí a díky jejich neúnavné píli ve svém oboru mají tolik peněz, že si mohou dovolit koupit doslova cokoli. Jednou z velmi oblíbených investic jsou luxusní rezidence na těch nejprestižnějších adresách.
Čas prázdnin a dovolených je přímo balzámem pro duši i pro tělo. Ne už tak pro pleť - sluneční paprsky, UV záření, horko, slaná a chlorovaná voda můžou pleť hodně dehydratovat. Víme, jak vypadat skvěle celé toto období. Klíčovým pomocníkem jsou pleťové masky.
Už dávno je pryč doba, kdy si lidé doma zapalovali parafínové čajové nebo jiné svíčky. Osvěta na téma svíček se šíří světem rychlostí blesku. Pokud ale stále netušíte, proč zainvestovat do sójových svíček, pár důvodů pro vás máme. Ten hlavní je, že parafínové svíčky vážně poškozují naše zdraví.
Pěstitelská sezona je v plném proudu, což znamená, že si lidé ve svém volném čase musí najít čas na svádění boje s mandelinkami. Právě mandelinky jsou totiž největším problémem, který sužuje jejich pěstované brambory. Rozpoznat je není vůbec nic těžkého. Mandelinka bramborová je americký brouček, který je asi dvanáct milimetrů dlouhý a osm milimetrů široký. Většinou je zbarven do bílo-žluta nebo do bílo-oranžova s tím, že ho zdobí černé pruhy.
Skalka je ta část zahrady, se kterou si vyhrajete nejvíc. Tento prvek zahradní architektury napodobuje přirozenou skalní kompozici. Je na vás, kolik prostoru skalce dáte a jak velké kameny zvolíte. Stejně tak, jaké rostliny nebo přímo stromky zde zasadíte. Udělejte si ji podle svého!
Osmadvacetiletá Zoraya ter Beeková, která bojuje s těžkými depresemi a hraniční poruchou osobnosti, se rozhodla pro eutanazii. Přes svůj mladý věk a fyzické zdraví jí lékaři sdělili, že její psychický stav se již nezlepší. Podle Daily Mail podstoupí tento krok již na začátku května.
Doby, kdy existovala pouze dvě pohlaví, muž a žena, jsou dávno pryč. Fyzicky se lidé rodí stejní, ale psychicky se mění. S tím jsou také spojené nároky na to, aby si člověk mohl vybrat takové pohlaví, jaké mu je nejbližší. Znáte všechna pohlaví? Jejich výčet vás možná překvapí. Nevěříte? Přesvědčte se sami.
Výběr školní obuvi je klíčovou záležitostí pro každého rodiče. Správná obuv nejen že přispívá ke zdravému vývoji dětských nohou, ale také poskytuje potřebný komfort během dlouhého školního dne. Při výběru školní obuvi je nutné zohlednit různé faktory, jako je kvalita materiálu, podpora klenby, design a v neposlední řadě také cena. V tomto článku se podíváme na nejlepší nabídky školní obuvi pro chlapce a dívky, které splňují všechny tyto požadavky.

Výběr článků

Večerníček slaví 60 let od prvního vysílání. Česká televize připravila interaktivní výstavu ve Strahovském klášteře, nové díly pohádek na Déčku i podcasty pro dospělé. Přinášíme přehled všeho, co letošní oslavy Večerníčku nabídnou.
Včera uplynuly dva roky od chvíle, kdy nás opustila Hana Zagorová, legenda české hudby. U jejího hrobu na Vyšehradě se sešel její manžel Štefan Margita, který na ni stále vzpomíná s dojetím, a také její sestra Evelyna, která, i přes své zdravotní potíže, cítila potřebu být na tomto místě.
Příští víkend jsou tu Vánoce, takže je nejvyšší čas sladit vaši domácnost do svátečního duchu. A i když je pro Vánoce nejtypičtější kombinace barev červená, zlatá a zelená, máme pro vás tipy na výzdobu, které ovládly letošní rok 2022. Nechte se inspirovat zajímavými prvky, barvami i materiály.

Nepřehlédněte

Ačkoli menstruace občas bývá nepříjemná, je přirozenou součástí našeho života, která je důležitá pro naše zdraví i schopnost početí. Věděly jste ale, že barva vaší menstruace může hodně vypovědět o vašem zdraví?
Jistě to znáte – někdy máte prostě chuť pustit si nějakou bláznivou komedii a veškeré starosti vyhodit na chvíli z hlavy. Pokud chcete strávit pohodový večer a zasmát se, přinášíme vám tipy na filmy, které by u vás mohly uspět. Některé z nich vás budou jen bavit, jiné vám mohou připadat trochu hořké, některé ve vás přece jen zasejí semínko vážnějších myšlenek, které vás budou provázet ještě pár následujících dní.

Odebírat novinky

Přihlásit se

Jestě nemáte účet? Zaregistrujte se zde.

Nahlásit článek