Čtvrtek , 03. 07. 2025

Radomír

Kateřina (32): Po letech mě našla má biologická matka. Radost vystřídalo obrovské zklamání

Že jsem vychovávána tetou, jsem se dozvěděla v patnácti letech. Do té doby jsem netušila, že mí rodiče nejsou mými rodiči, že se o mě od malička stará moje teta. Byl to pro mě šok, ale se situací jsem se smířila docela rychle. Snažila jsem se však vždycky najít svou biologickou matku, která mi chyběla, a chtěla jsem ji poznat.
matka
Matku jsem raději nikdy neměla hledat.

22. 06. 2023

Až když moje teta zemřela, má biologická matka se objevila na pohřbu a konečně jsme se setkaly. Měla jsem radost, tu ale po pár měsících vystřídalo obrovské zklamání. Kdybych to věděla, jistě bych se zachovala úplně jinak.

Jsem sestra tvé matky

Dětství jsem prožila na vesnici, měla jsem milující rodinu a vyrůstala jsem jako jedináček. Nikdy mě nenapadlo, že by moje máma nebyla mou mámou, proč taky. Jako rodina jsme fungovali skvěle, vídali jsme se i se širším příbuzenstvem, každé narozeniny či svátky jsme slavili ve velké skupině lidí a rodinných příslušníků. Až ve chvíli, kdy jsem se chystala na střední školu, si mě zavolala k sobě babička a maminka, tedy vlastně má teta, a obě mi se slzami v očích přiznaly pravdu.

Prý proto, abych mohla do života vykročit s tím, že vím, kdo jsem, a možná už taky nechtěly lhát. Prostě tu tíhu neunesly. Tak ji přenesly na mě. Byl to obrovský šok, najednou jsem se dozvěděla, že mě odmalička vychovávala sestra mé pravé matky. Teta mě přijala jako vlastní a dala mi všechno. Samozřejmě, že jsem se začala ptát proč.

Příběh, který jsem oplakala i pochopila

Ve svých patnácti letech jsem byla již celkem vyspělá, ale některé věci jsem musela zpracovávat postupně. Do té doby jsem byla bezstarostná, nic mě netrápilo, měla jsem rodinu, kamarády, koníčky, dobře jsem se učila, měla jsem své sny. A to, že neznám svou biologickou matku, mě zasáhlo. Dodnes jsem ale vděčná, že jsem se pravdu dozvěděla. Poslechla jsem si příběh o tom, jak to bylo.

Matka mě porodila v patnácti letech, bylo jí tedy přesně tolik jako mně, když jsem se o všem dozvěděla. Protože se ale o mě nedokázala postarat, její o pět let starší sestra si mě vzala k sobě a přijala mě za svou. Matka pak tiše dostudovala a ihned po škole odjela ze země. Od té doby mě neviděla, já si na ni ani nemohla pamatovat. Snažila jsem se to pochopit. I když jsem plakala a bylo mi to líto, vžila jsem se do té situace a došlo mi, že bych svou pravou matku chtěla moc poznat. To však nebylo tak jednoduché.

K TÉMATU  Touha po neznámém mě naprosto pohltila

Hledání bylo neúspěšné, teta to tak zařídila

Samozřejmě jsem se čím dál častěji ptala na nejrůznější detaily, chtěla jsem vidět fotky své matky, chtěla jsem vědět, kde žije a jak se jí vede. Teta slíbila, že mi pomůže, ale vždycky to dopadlo stejně. Hledání nebylo úspěšné, pomalu jsem se smiřovala s tím, že matku nikdy nepoznám. To mě mrzelo, vždyť měla důvod to takto udělat. Nic jsem jí nevyčítala, byla opravdu hodně mladá a nikam do dětského domova mě neodložila, vychovávala mě přece vlastní rodina.

Hodně jsem se na hledání upnula, teta však z toho moc velkou radost neměla, což jsem jí občas i vyčítala. Pak teta vážně onemocněla a já jsem se soustředila spíše na to, abych dostudovala, abych jí dělala radost a mohla jí pomáhat.

S tetou to šlo z kopce, léčba nezabírala a poslední roky jejího života se hodně trápila. Já si kvůli ní udělala ošetřovatelský kurz a rozhodla jsem se i v pracovním životě pomáhat vážně nemocným. Až když to s tetou vypadlo opravdu špatně, přiznala, že nechtěla, abych matku poznala, protože se bála, že budu zklamaná. Já si maminku vysnila jako mladou ženu, která odjela do zahraničí začít nový život, jako ženu, která toho všeho teď lituje. Jen teta věděla, že realita je jiná.

Velké shledání při smutečním obřadu

Teta pár týdnů na to zemřela. Byla jsem zdrcená, i když se to bohužel dalo předvídat. Co se ale předvídat rozhodně nedalo, bylo to, že uprostřed obřadu do smuteční síně přišla pro mě zcela neznámá osoba s kyticí rudých růží, která plakala a dívala se na mě. Až po obřadu jsem zjistila, že to byla má biologická matka.

Přišla na pohřeb rozloučit se s mou tetou a ženou, která mě vychovala, zatímco ona na to neměla. Bylo to velmi emotivní a já měla obrovskou radost. Na babičce a jiných členech rodiny jsem ale viděla, že z tohoto shledání takovou radost rozhodně nemají. Brzy jsem pochopila proč.

K TÉMATU  Ráno po té, rána po 100

Matku jsem nikdy hledat neměla

Na můj popud teta začala v mých patnácti pátrat po tom, co se s mou matkou stalo. Podařilo se ji zkontaktovat, ale o tom mi teta nikdy neřekla. Matka totiž žila v Německu ne zrovna spořádaným životem. Byla na ulici, živila se léta tělem, brala drogy a pila alkohol. Teta moc dobře věděla, proč mi zatajila, kde má biologická matka je. Kontakt však ani poté neztratily, a tak se nakonec i o jejím úmrtí moje matka dozvěděla. Nepřijela však proto, aby uctila její památku a seznámila se s dcerou. Využila situace po svém.

První týdny jsem byla šťastná, svou matku jsem ubytovala u sebe, hodiny jsme si do noci povídaly, já byla skutečně nadšená a nic jiného jsem nevnímala. Povyprávěla mi docela dojemný příběh, chodily jsme nakupovat, na výstavy, do restaurací, ani mi nepřišlo zvláštní, že většinu věcí platím já, proč bych se tím měla zaobírat. Pak mě ale babička přišla důrazně varovat. Přišla hádka, no, a nakonec i mé velké prozření.

Matku jsem u sebe nechala téměř tři měsíce, po ty tři měsíce jsem ale byla skutečně šťastná. Smutek v srdci po ztrátě milované tety, která mi dala všechno, jsem si vynahrazovala tím, že u mě byla moje skutečná matka. Ta se však jednoho dne sbalila a už jsem ji neviděla. Nezapomněla si s sebou přibalit i několik cenností, které našla v mém bytě a nemalou hotovost z pozůstalosti po tetě.

Až pak mi došlo, že jsem ji nikdy hledat neměla, že teta i babička měly pravdu a že moje matka vlastně nikdy netoužila poznat mě, svou dceru. I když jsem zklamaná, beru to jako ponaučení do života a nikdy nezapomenu na svou obětavou a skvělou tetu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Marcela (42): Přeji si adoptovat dítě, ale manžel a děti s tím nesouhlasí

Manželství pro všechny: Kde je problém a co opravdu znamená registrované partnerství?

Zdroje článku:
autorský text
Doporučujeme
sdílet
tisknout
mohlo by vás zajímat

Témata pro vás

Výběr článků

Agresivita zahrnuje komplex jednání, které patří do lidské společnosti. Nelze ji ze života vyloučit, protože má nejen své negativní, ale také pozitivní stránky. Pomáhá nám přežít i překonat různé překážky. Pokud se však projevuje ve formě destrukce a násilí, do společnosti nepatří.
Když nefungují semafory, musí dopravu usměrňovat policisté. Někteří si práci zpestří tancem, kterým pobaví chodce i řidiče. Tady je deset policistů ze všech koutů světa, jejichž taneční kreace zachytili kolemjdoucí.
Chorvatsko je právoplatně jednou z nejoblíbenějších destinací Čechů. Pokud se letos chystáte navštívit tuto zemi, jistě se vám hodí pár tipů na krásná místa, ale také na změny platné od počátku roku 2023.
Anna Julie Slováčková byla jednou z těch osobností, které nelze zařadit do žádné škatulky. Byla talentovanou zpěvačkou, oblíbenou herečkou a především inspirativní ženou, která si dokázala najít světlo i v těch nejtemnějších chvílích. Její příběh není jen o umění, ale především o odvaze žít každý den naplno.
Možná sami na sobě cítíte, že už nemáte tolik chuť na saláty z čerstvé zeleniny, lehká jídla a vlastně ani na prosecco. Prostě by to chtělo něco sytějšího, aby vám nebyla zima a neměly jste pořád hlad. Co zkusit podzimní jídelníček?
Saunování přináší celou řadu zdravotních benefitů. Během chvíle dokonale prohřeje celé tělo, podporuje relaxaci, posiluje imunitu. Chodit do sauny pravidelně rozhodně má smysl. Jen při tom nesmíte chybovat.
Postel ukrytá v knihovně nebo sedačka, která se sama přestaví na palandu. Chytré a praktické řešení prostoru doma nabízí originální nábytek budoucnosti. Tyto nápady ale nepůsobí jen jako snaha o získání prostoru za každou cenu. Mnohá řešení jsou vysoce praktická z důvodu účelnosti, jako zasouvací botník pod schody do patra.
Dřímají vám pod polštářem dlouho střádané úspory? Možná vás denně provází strach z toho, že na dveře vaší domácnosti zaklepe neovladatelná inflace a všechny vám je sebere. Jelikož tento finanční jev začíná vystrkovat své růžky, je zapotřebí se zamyslet nad investováním. Pokud nemáte naspořeny miliony, je pro vás tou nejlepší cestou zlato – tedy investiční zlato.
Připravte se na příval roztomilosti. Rozpustilé kočičky si hrají, mazlí se a dovádějí, a vyvolají úsměv na tváři i u sebevětšího mrzouta. Proto milujeme domácí mazlíčky.
Kdo by neznal roztomilá dvojčata Annie James a Hallie Parker z filmu Past na rodiče, kde si Lindsay Lohan zahrála dvojroli po boku Dennise Quaida a Natashy Richardson. A právě tento film se stal jejím odrazovým můstkem, který jí navždy změnil život.
Sen o vlastním bydlení se mi splnil před rokem. Byla jsem šťastná, že se konečně mohu odstěhovat od rodičů a žít si po svém. Ale nadšení z nového domova a pěkného pronajatého bytu je pryč.

Výběr článků

Hledáte-li kvalitní nepromokavé boty, které využijete zejména v nepříznivých dešťových podmínkách, zkuste se poohlédnout po stylových dámských holínkách. Na trhu jsou vysoké i nízké typy holínek, které nejsou pouze funkčním doplňkem, ale také vysoce módním prvkem našeho outfitu. Na následujících řádcích se tak dočtete, co všechno by bylo dobré vzít v potaz, než si nové dámské holínky zakoupíte.
Spodní prádlo je nedílnou součástí každodenního života. Kromě toho bývá také důležitým prvkem v tom intimním kontextu. A to zejména z pohledu mužů. Hezké spodní prádlo totiž dokáže muže naladit na tu správnou náladu, umocnit v něm nejrůznější fantazie a představy. Které je ale láká úplně nejvíc a jak na jednotlivé kousky reagují?

Nepřehlédněte

Ptáte se, kde využít kameny v zahradě, aby vše fungovalo? Váš pozemek je místem, kde se snoubí krása přírody s kreativitou. Horniny a minerály přidávají estetickou hodnotu, ale také mohou ovlivnit její funkčnost a zdraví. Poradíme vám s výběrem.
Bolesti zad jsou velkým problémem naší populace. Mají mnoho příčin. Od špatného a dlouhodobého sezení, přes špatné držení těla, až po přetěžování, nebo třeba špatné matrace na našich postelích.

Odebírat novinky

Přihlásit se

Jestě nemáte účet? Zaregistrujte se zde.

Nahlásit článek