Očekávání vystřídal strach
Na první pohled to vypadalo, že Lauren pod srdcem nosí minimálně čtyřčata. Ve skutečnosti však čekala jedinou holčičku. Abnormálně velké břicho ale způsobovala vážná zdravotní komplikace – lékaři jí diagnostikovali polyhydramnion, což je nadměrné množství plodové vody. Tento stav je nebezpečný nejen pro dítě, ale i pro matku.
Lauren už navíc jedno těhotenství v minulosti předčasně ukončila potratem, takže lékaři ji bedlivě sledovali od samého začátku. Když se objevily první potíže, bylo jasné, že nebude stačit běžná péče. Zatímco při předchozím těhotenství se problémy objevily až v 38. týdnu, tentokrát se začala plodová voda hromadit už ve 29. týdnu.
„Bylo to hrozné. Vstát z postele nebo se projít po domě bylo utrpení. Každý krok bolel a moje tělo bylo úplně vyčerpané,“ popisuje Lauren nejtěžší období těhotenství.
Hospitalizace a boj o život dcerky
Ve 31. týdnu lékaři rozhodli o hospitalizaci. Obávali se totiž prolapsu pupečníku, kdy pupeční šňůra sklouzne do porodních cest před dítě, což by mohlo být fatální.
Navíc Lauren trpěla silnými otoky a v posledních týdnech těhotenství měla dokonce modřiny na žebrech. Kvůli bolestem a celkovému vyčerpání strávila v nemocnici tři týdny.
V lednu letošního roku se nakonec narodila malá Olyve. Přestože podle velikosti břicha každý očekával obří miminko, vážila jen 2,7 kilogramu. Přestože porod proběhl císařským řezem, nebylo to bez komplikací – během porodu došlo k prasknutí placenty a holčička se narodila modrá a bez dechu.
„Když jsem ji viděla v inkubátoru, byl to nejhorší pocit v mém životě. Bála jsem se, že o ni přijdeme,“ přiznává Lauren s upřímností.
Silná bojovnice jménem Olyve
Jakmile Lauren praskla voda, její obří břicho se začalo zmenšovat. Trvalo ale celých deset dní, než se dostalo do normálního stavu. Pro maminku i její dcerku to byly nekonečně dlouhé dny plné nejistoty.
Malá Olyve musela po porodu zůstat v nemocnici kvůli potížím s dýcháním. Dnes už jsou jí tři měsíce a stále vyžaduje odbornou péči, ale její maminka je přesvědčená, že se brzy podívají domů.
„Je to moje malá bojovnice. Každý den dělá pokroky. Těším se, až ji konečně vezmu domů k sourozencům,“ uzavírá Lauren s nadějí.
MOHLO BY SE VÁM HODIT
Snažíte se otěhotnět? Možná vám to ztěžují kila navíc
Jana (35): Utekla jsem s dětmi od násilníka. Teď nás nedokážu živit
