I když dříve bylo naprosto normální, že si děti sem tam od rodičů vysloužily nějaký ten pohlavek nebo plácnutí přes zadek, v dnešní době se na tělesné tresty nahlíží úplně jinak. Zatímco naši rodiče nebo prarodiče na občasném proplesknutí neviděli nic špatného, ba naopak byli zastánci hesla "škoda každé rány, která padne vedle", dneska jakmile na dítě vztáhnete ruku, hned se na vás společnost dívá skrze prsty.
2 komentáře
Především, nikdy neupozorňovat svoje okolí na svoje nedostatky, které si, ostatně, uvědomujete jen vy samy, z důvodů většinou neznámých. Nikdo si nikdy nevšimne že máte „velký“ zadek, jen když o tom budete sama mluvit. Nikdo si nevšimne toho, že omáčka je trochu více slanější nebo více kyselejší, když vy sama o tom nebudete mluvit – tím totiž na to upozorníte. No tak co, ted právě se mi něco nepovedlo, není to – podle mého dokonalé – ale oni si toho ostatní buď nevšimnou anebo budou taktní. Stejně, co se týká jídel, každý je zvyklý na něco jiného a nikdy nikdo mu neuvaří přesně to stejné, jako jeho maminka.
Souhlasím,nelze se zavděčit všem,každý člověk je unikát a každému vyhovuje něco jineho.Svět se nezboří,když budete chvíli myslet na sebe.A když se to někomu nelíbí,nevadí nestojí za to.