Ve velkých městech je denně potkáváte. Mají kasičky, často prodávají drobné předměty, klíčenky, plyšáky, odznaky. A žádají vás o příspěvek na invalidní vozík pro malou holčičku, nemocné pejsky, nevyléčitelné děti a mnoho dalšího. Jak si ověřit, že opravdu přispíváme tam, kde je to potřeba?
2 komentáře
No nevím, zase další článek, který vzbuzuje v ženách skutečnost, že je to SVATBA, tak prostě všechno bude nejluxnější a strašně předražené. My jsme s manželem od začátku věděli, že tento styl následovat nebudeme a dlouho před svatbou jsme hledali a plánovali abychom za fotografa nedali 10tis, aby jsme nekupovali svatební dort za 3tis a nedej bože dala za vizážistku více jak 2tis. Fotografa jsme našli na akci, kde fotil obecní slavnost (za 5,5 tis Kč); svatební dorty (měli jsme 2 – jeden pro mě – ovocný (maliny, jahody, borůvky); druhý pro manžela – čokoládový) od cukrářky, která to měla jako hobby (oba dorty vyšly dohromady za 1550, porcí bylo asi 60) a vizážistka byla maminka na mateřské dovolené. Vše vyšlo na jedničku i bez profesionálního organizátora (měli jsme 45 hostů, statek, přespání, rozvoz hostů na metro, gril, raut, snídaně).
Kdo nechce, hledá výmluvy, kdo chce, hledá a snaží se.
A co takhle místo takových kravin udělat levnou svatbu a ušetřený peníz použít jako základ na vlastní bydlení?
A co se týče fotografa, tak sestřinu svatbu jsem fotil i natáčel já. Pak jsem sestříhal svatební video a i když jsem to dělal poprvé v životě (nejdřív jsem se musel naučit trochu pracovat s programy na stříhání), tak mě během následujících let otravovala každá ženská co to video viděla abych jim také takové ze svatby udělal. Nechápu proč se z toho focení a natáčení dělá taková věda, když to v dnešní době zvládne úplně každý ve srovnatelné kvalitě.