Sobota , 18. 05. 2024

Nataša

Rozhovor s Petrou Janů. Jaké byly začátky kariéry a co jste ještě nevěděly?

30. 11. 2017

Vlastním jménem Jana Petrů. Narodila se 19. listopadu 1952 v Praze. Dodnes je Petra Janů jednou z nejlepších a nejuznávanějších českých zpěvaček s úžasným a nenapodobitelným hlasem. Dokonce se věnuje i herectví. Co všechno na sebe prozdradila? Jaké byly její začátky? Jak Petra Janů vzpomíná na své rockové období 1978 – 1984, které je neodmyslitelně spojené se jménem Oty Petřiny?  Toto skvělé období mimochodem zachycuje nedávno vydaný komplet 4CD PETRA JANŮ/ PETRA & PETŘINA.

K rockové hudbě jste se – aspoň částečně – dostala až v rámci svého působení ve skupině C&K Vocal, nebo jste ji poslouchala už dříve?

Vůbec ne! Já jsem předtím žila v takové malé vesnici v Podkrkonoší a tam toho bigbítu moc nebylo… Takže jsem se s tím pomaličku seznamovala až po svém příchodu do Prahy. S C&K Vocalem jsem se poznala v divadle Semafor, kam jsme nastoupili v podstatě ve stejnou dobu. Do té doby jsem netušila vlastně skoro nic ani o téhle skupině, ani o rocku.

A kdy a kde jste se seznámila s kytaristou, skladatelem a producentem Otou Petřinou, který vaši hudební kariéru takříkajíc navždy poznamenal?

To bylo někdy v roce 1974 nebo 1975 a bylo to na popud textaře Zdeňka Rytíře a mého tehdejšího partnera – posléze manžela – Michala Zelenky. Oni si společně usmysleli, že tady vytvoří rockovou zpěvačku, a Michal přišel s tím, že bych to měla být já – že sedím doma a otravuju, že chci zpívat. (smích) Ota Petřina mně dovezl desky a já si je musela naposlouchat. Nazareth, Deep Purple, Suzi Quatro… Tím to celé začalo.

Kdo byl tenkrát vaší největší inspirací?

Úplně nejvíc mě ovlivnili Petřina s Rytířem. Navíc Ota naprosto přesně věděl, jak to má vypadat, takže to bylo jednoduché. (smích) Ale hodně se mi tenkrát líbila Suzi Quatro. Dokonce když byla v roce 1979 v Praze, komentovala jsem její koncert v televizi, což byla velká drzost! Ale tenkrát jsem se nebála ničeho. (smích)

Když jste odcházela z C&K Vocalu na sólovou dráhu, bylo hned od začátku jasné, že bude spojená jednoznačně s rockem?

Ano. Natočili jsme první věci a ty se okamžitě umístily v různých hitparádách. Ten nástup byl takřka triumfální. Na to konto vznikla dlouhohrající deska Motorest a stejnojmenný koncertní program. Mimochodem, deska ještě nebyla na světě a koncerty už byly vyprodané… Rytíř s Petřinou to vymysleli opravdu geniálně, když se rozhodli zaplnit díru, která na zdejším hudebním trhu byla.

Záhy jste se také stala rovnou druhou nejpopulárnější zpěvačkou v tomto státě podle výsledků ankety Zlatý slavík. Jak jste to prožívala?

Mně se to samozřejmě strašně líbilo. To byl můj sen, na sebe upozornit… Ale já vlastně ani neměla čas si to nějak uvědomovat. Měli jsme tenkrát 25 koncertů měsíčně, jelo to jako mašina.

Do celé této fungující spolupráce s Otou Petřinou zdánlivě příliš nepasuje fáze, kdy jste koncertovala s tehdy populární plzeňskou skupinou Bumerang a společně jste byli i jedni z hlavních aktérů filmu Koncert, ale nenatočili jste spolu jedinou písničku.

To je pravda. Oni pracovali na svých věcech, Bumerang vydával svoje singly… Bylo to tenkrát složité. Plzeňáci mi nemohli zapomenout, že jsem jim „ukradla“ Bumerang. Na koncertech v Přešticích a Klatovech jsem si vyslechla svoje! Poměrně hodně mě tam ti lidé nenáviděli. (smích) Ale abych to aspoň zpětně vysvětlila: rozešla jsem se tenkrát se skupinou Pro-rock, která mě do té doby doprovázela. A někdo nám dal tip, že v Žebráku bude hrát bezvadná kapela, abychom se na ni šli podívat. Tak jsme si tam se Zelenkou, Petřinou a Rytířem udělali výlet a viděli muzikanty, co bezvadně vypadali, bezvadně hráli a byli bezvadně sezpívaní. Říkali jsme si, že to bude skvělé, když to dáme dohromady, a tak se i stalo. Vypadalo to tak, že jsme hráli vlastně dvojkoncerty – první půlku oni sami, druhou já s jejich doprovodem. Hráli jsme v podstatě celou moji druhou desku Exploduj! Ale pak jsme se rozešli, protože oni, jak už jsem říkala, spíš pracovali na tom svém… a pak se z nich stalo Turbo, které je tu dodnes.

K TÉMATU  Karel Gott: Obklopen ženami, obdivován milenkami a uctíván dcerami

Zatímco desky Motorest a Exploduj! kompletně napsala autorská dvojice Ota Petřina – Zdeněk Rytíř, na dalším albu Já & my už se Rytíř nepodílel a o texty se postaralo šest různých textařů. Co se tenkrát přihodilo?

Zdenda Rytíř byl geniální textař, ale „vyšťouchat“ z něj ty texty nebyla žádná legrace. Častokrát jsem šla do studia a ještě od něj nic neměla… Bylo to poměrně vysilující, proto jsme s Otou rozšířili okruh spolupracovníků a jsem za to dodnes ráda. Protože třeba Jámy, které napsal Pavel Vrba, jsou úžasné. Nebo Pavel Kopta tam taky napsal krásné věci.

Jak se vám s Otou Petřinou spolupracovalo? Měla jste třeba časem tendenci mu jeho skladatelskou a aranžerskou činnost pro vás nějak usměrňovat a prosadit víc svůj „pohled na věc“?

Ota si do ničeho kecat nenechal! (smích) Říkali jsme mu svéhlavička, protože on byl opravdu svéhlavý. Ale na druhou stranu: co dělal, vždycky mělo hlavu a patu, takže nemluvit mu do toho nebylo zase až tak složité.

A netlačil naopak někdy on vás do něčeho, co vám třeba úplně nesedělo?

Myslím, že v tomto směru to nikdy nebylo nějak akutní. Vždycky mně všechno vysvětlil tak, že to dávalo smysl. Například jsem nechtěla „kňourat“ v Blues ženských domovů č. 609 na Motorestu, ale když si tu desku poslechnu jako celek, vidím, že tam tahle píseň prostě má opodstatnění a svoje místo. A Ota to všechno viděl a slyšel už dopředu.

Lze poslední plod vaší spolupráce, tedy album Ročník 50, brát jako vaši společnou generační výpověď?

Určitě. Tak to bylo zamýšleno. Dneska už se ty velké plochy sice moc nenosí, ale upřímně se těším, až si titulní píseň po letech znovu poslechnu. Jsem zvědavá, co tomu budu říkat, jak to na mě dnes bude působit, protože v mezidobí se nejen v mém životě odehrála strašná spousta věcí.

Nebála jste se tenkrát zařadit jako celou jednu stranu desky téměř dvacetiminutovou kompozici? Přece jen, psal se rok 1984 a zlaté časy rozmáchlého art rocku už byly pryč.

O tom jsem tehdy nepřemýšlela. Kdo chtěl „normální“ písničky, měl je na druhé straně… Beru to tak, že Ročník 50 byl uzavřením naší spolupráce s Otou Petřinou a prostě to tak mělo být. Že to bude poslední naše společná deska, jsme víceméně tušili už předem. Já si chtěla vyzkoušet něco jiného, on měl taky svoje plány, zkrátka čas se naplnil a šlo se dál.

Ke které z těch čtyř dlouhohrajících desek máte nejsilnější vztah?

Samozřejmě mám moc ráda Motorest, protože byl první. To album pro mne znamenalo obrovský boom, protože nikdo tu nic podobného do té doby neudělal. A pak se mi dodnes hrozně líbí deska Já & my. Přijde mi, že oproti těm ostatním – aniž bych je jakkoliv shazovala! – má v sobě celkově ještě něco navíc.

K TÉMATU  Lady Gaga zažila znásilnění a šikanu. Svého snu se přesto nikdy nevzdala

Asi dva nebo tři roky jste vystupovala s německou skupinou Express, ale studiovým výsledkem této spolupráce byly pouze dva singly. Proč toho nevzniklo víc?

Celé to bylo produkčně složité. Oni sem vždycky přijeli na červen, odehráli jsme 30 až 35 koncertů a pak jsem za nimi jezdila já do Německa. Tam byla daleko větší konkurence, skupin jako Express v tehdejší NDR hrála spousta a uplatnit tam nějaký singl v podstatě nešlo. A tady jsem měla za zády Otu a on nějakou německou kapelu ke své práci pro mě nepotřeboval. Ale je pravda, že lidi do dneška na moje šňůry s Expressem vzpomínají. Myslím, že ty koncerty byly opravdu dobré!

Po Ročníku 50 vyšla veleúspěšná deska Jedeme dál, kterou jste udělala s Petrem Jandou z Olympiku, a to byl nadlouho váš poslední kontakt se světem rocku, přerušený jen chvilkově, v roce 2000, další vaší společnou nahrávkou Jedeme dál II. Co se u vás tehdy změnilo, že jste od bigbítu na tolik let odešla?

Mezitím byly nějaké středněproudé festivaly, muzikály a tak dále. Myslím, že to byl přirozený vývoj. Ale teď jsem se k rockové muzice zase tak nějak v kruhu vrátila. A moje publikum, které stárne se mnou, to vzalo naprosto úžasně a užíváme si to spolu. Vyměnila jsem kapelu, obrátila svůj život vzhůru nohama a zjišťuju, že jsem udělala strašně dobře. Neskutečně mě to baví! Mohla jsem to už doklepat se skupinou Golem, se kterou jsem vystupovala 35 let. Jednou ráno jsem se ale vzbudila a uvědomila si, že to takhle dál nechci a potřebuju razantní změnu. „Kdo ví, jak dlouho ještě budu zpívat, tak si to těch pár let užiju!“ Přesně v té době se mi – což neberu jako náhodu, ale osud – ozval Roman Štefl s tím, že dal znovu dohromady skupinu Amsterdam, že si mě vybrali a chtějí dělat bigbít. A já si řekla: Proč ne? Vrátila jsem se na koncertech k věcem jako Motorest, Jámy, Exploduj!, …a víc mě nečekej, Nelituj, Jedeme dál a dalším. Navíc i moje letošní nové album Blázni je podle mě docela rockové.

Na závěr jedna odlehčující otázka. Je pravda, že „spořádaní občané“ Kutné Hory někdy začátkem 80. let po vašem koncertu v tomto městě poslali oficiální písemnou stížnost, že jste u nich vystupovala bez podprsenky?

Ano! (mocný výbuch smíchu) Projednávali to dva měsíce na závodním výboru a pak napsali na agenturu Pragokoncert, pod kterou jsem spadala, toto: „Zpěvačka vystoupila bez podprsenky (pod tílkem), což mezi mládeží vyvolalo zmatek a chaos.“ To byla úžasná formulace! Anebo v jiném dopise podepsaném „ženy z Ivančic“ stálo: „Hvízdání, které se u této zpěvačky objevilo, bylo nehezké a neženské, stejně jako házení stojánkem na mikrofon ze strany na stranu.“ V táborském deníku Palcát pro změnu po mém koncertu v Táboře vyšel článek nazvaný Nepodporujme pakulturu. Ale ať už byl Pragokoncert jaký chtěl, nechali mě koncertovat i v době, kdy jsem měla zákaz natáčení, protože jsem údajně nová vlna a tady zrovna vypuklo tažení proti ní. Trvalo mi rok, než jsem vysvětlila, že žádná nová vlna nejsem… Dneska už se tomu jen směju.

Autor: red

Zdroje článku:
Doporučujeme
sdílet
tisknout
mohlo by vás zajímat

Témata pro vás

Výběr článků

Trh s nemovitostmi zažívá doslova boom. Je potřeba si však uvědomovat několik možných komplikací. Co nám brání v koupi vysněného příbytku?
Spodní prádlo - většina z nás ho bere jako samozřejmost. A není to špatně. Jen je nutné si alespoň někdy uvědomit, že i taková maličkost ukrývající se pod oblečením se nám výraznou měrou podílí na zdravotní kondici. Například špatně zvolená podprsenka způsobuje bolesti zad a zvyšuje riziko vzniku zánětů a bulek. A kalhotky? Pokud jsou malé, nevhodného střihu nebo z nepříjemného materiálu, vede to ke vzniku vaginálních mykóz.
High Desert Modern house se nachází v malém městě Bend v americkém Oregonu, v dosahu horských sjezdovek. Překrásná rezidence vás svým řešením uchvátí. Hlavní myšlenkou domu jsou posuvné panely, které mohou úplně oddělit a doslova skrýt jednotlivé prostory navzájem.
Zná to nejspíš každá z vás. Někdy během svého života jste si určitě ve vztahu prošla fází žárlivosti. Pokud byla oprávněná, a váš partner vám byl opravdu nevěrný, chápeme, že jste ostražitá. Pokud ale byla nemístná, a vy se nacházíte ve zdravém a spokojeném vztahu založeném na důvěře, není se čeho obávat. Jestliže jste si totiž partnerovou oddaností jistá a víte, že má oči jen pro vás, žárlivost vás akorát zbytečně vyčerpává. Proto pro vás máme několik tipů, jak se žárlivostí zatočit.
Je běžné, že má dnes téměř každá domácnost vlastní tiskárnu. Platí ale také, že na tisk dokumentů do školy, do práce nebo vstupenek do divadla opravdu nepotřebujete nějakou zvlášť kvalitní tiskárnu a bezchybný tisk. Vyplatí se proto kupovat levné neoriginální tonery nebo je to hazard s životností vaší tiskárny?
Když se podíváte do ledničky u svých rodičů nebo u známých, možná vás překvapí, že tam dávají i potraviny, které vy uchováváte jinde. Víte však, co je tedy správné, a jaké potraviny bychom do lednice opravdu dávat neměli?
Společnost Trust uvádí na trh sluchátka Trust Noma pro poslech hudby a hands-free volání s poutavým retro designem. Chcete je vyhrát? Máme pro vás jednoduchou soutěžní otázku. Zpříjemněte si Vánoce poslechem hudby.:)
Mít dokonalou postavu bez špíčků je snem snad každé ženy. Pokud se snažíte shodit nějaké to kilo navíc, jistě jste už někdy přemýšlela o možnosti liposukce. Zatímco některé ženy se nebrání operativnímu zákroku, jiné ženy by raději upřednostnily bezbolestnou metodu hubnutí. A právě v tu chvíli se nabízí možnost využití kryolipolýzy, laserové liposukce nebo kavitace. O jaké metody se jedná a fungují vůbec?
Možná by vás ani nenapadlo, že masáž a pořádnou péči ocení i váš čtyřnohý kamarád. Podívejte se, jak si relaxující buldoček užívá masáž!
Česání vlasů nevypadá jako velká věda a na první pohled se zdá, že se na něm nedá nic zkazit. Opak je ale pravdou. To, zda správně používáte svůj hřeben, má vliv například na to, jak moc se vám vlasy mastí, ale i na jejich celkové zdraví a vzhled. Otázka je tedy nasnadě. Češete se správně?
Nepříjemná nemoc, která hýbe současným světovým děním, se nevyhýbá ani známým osobnostem. Kdo ze slavných bojuje s nemocí COVID-19 a jaké má příznaky?
Křik a pak pláč, pocity nepochopení a smutek. Výkyvy nálad jsou jen jedním z nepříjemných příznaků klimakteria. K těm dalším patří návaly, noční pocení a nespavost. I proto je přechod pro mnohé velkým strašákem. Jestli se to týká i vás, pak je na čase změnit myšlení a přístup. Nejde o žádné stigma! Klimakterium je přirozenou etapou v životě každé ženy a navíc v dnešní době existuje řada způsobů, jak toto období usnadnit.

Výběr článků

Už šestý koučink se nesl hodně v duchu objevování respektive nenacházení osobních hranic Nely. Necháme ale na ní, aby vám ho popsala ze svého pohledu.
Tváří se jako svatoušci, ale přitom se ve volných chvílích dívají na porno videa. O kom je řeč? No přeci o většině naší mužské populace.
Otužování pro větší imunitu proti nemocem nejsou jen babské řeči. Terapie chladem má benefity, které zvyšují naši tělesnou odolnost. Co s vámi udělá pravidelné šokování těla prudkým snížením okolní teploty?

Nepřehlédněte

Léto se nezadržitelně blíží a zcela jistě se nemůžete dočkat, až vyrazíte na dovolenou. Naše tělo však může na změny prostředí a počasí reagovat negativně. Také změna stravy je pro lidský organismus zátěží a mohou ji doprovázet nepříjemné obtíže, které by vám vysněnou dovolenou mohly překazit. A od toho je tu cestovní lékárnička, kterou si můžete přibalit s sebou. Co by měla obsahovat a jak si léto ve zdraví užít?
Martin Chodúr si po dvouleté usilovné práci splnil velký sen – natočil desku s šedesátičlennou Janáčkovou filharmonií Ostrava v čele s dirigentem Markem Prášilem. Na albu se podílel textově i aranžérsky, a společně s dramaturgem Janem Adamem sestavili čtrnáct vánočních písní a koled. Album pojmenovali podle titulní písně Hallelujah.

Odebírat novinky

Přihlásit se

Jestě nemáte účet? Zaregistrujte se zde.

Nahlásit článek