Hudba. Pro někoho smysl života, pro někoho příjemné povzbuzení během dne a pro jiného ideální hnací motor pro konkrétní činnost. Ne nadarmo se říká, že svět vidíme podle toho, jakou hudbu posloucháme. Naše oblíbené žánry mnohdy zrcadlí naši osobnost. Zároveň je to pro nás mnohdy v těch nejtěžších a nejnáročnějších okamžicích ten nejlepší parťák, jakého si jen můžeme přát. Hudba ale může efektivně posloužit pro naši práci, rozvoj osobnosti nebo daleko více - může nám pomoci najít samu sebe.
Jedna odpověď
No, můj nej trapas se stal, když jsme byli na dovo v jednom malým městě kde měli bazén. A protože měl přítel v to dopoledne jiný plány, hloupě jsem se rozhodla, že půjdu do bazénu sama. Byl všední den a skze okno jsem viděla, že jsou uvnitř tři lidé, nějaká dvojice a jeden muž. No, byl to bazén pamatující nepochybně socialismus v dobách sedmdesátých. Zaplatila jsem si vstup a dostala klíček od plechový skříňky. Značení šaten se tam evidentně neřešilo, popřipadě se počítalo s tím, že to přece každý místní zná. No prostě jsem vešla do pánský šatny v domění, že vidím správný symbol na dveřích. Už jsem se viděla ve vodě a ani nevím jak jsem mohla přehlídnout číslo skříňky a začala se svlíkat. Hezky jsem si složila šaty na lavici a sundala si kalhotky, když v tom se ze sprch objevil muž. Vyjekla jsem a nebyla schopná slova. Oba jsme se viděli jak nás pán Bůh stvořil. Muž zaplul mezi plechový skřiňky a já jen slyšela “ Madam, tady je pánská převlíkátna.” Krve by se ve mě nikdo nedořezal. Tak rychle jsem ještě oblečená nebyla. Vystřelila jsem ze šaten i bazénu, kde mě už nikdo nikdy neviděl. Hroznej trapas a příteli jsem raději ani nic nerozváděla.