Koncem listopadu dorazí na pulty knihkupectví výpravná obrazová
monografie Žít – Karel Svoboda. Spletité osudy slavného skladatele v ní jedinečným
způsobem zpracoval jeho syn Petr Svoboda, který své vzpomínky doprovodil i desítkami
unikátních fotografií. Mnohé z těchto snímků jsou publikovány vůbec poprvé. Kromě Petra
Svobody zavzpomíná v knize na geniálního, i když svérázného umělce plejáda dalších
osobností, jejichž vtipné, láskyplné, ale i nostalgické historky obraz Karla Svobody dokonale
dotvářejí.
3 komentáře
[…] má bezesporu spoustu výhod. Jste nezávislá. Můžete kdykoli kamkoli odjet, vzít skvělé zaměstnání, které vyžaduje časovou flexibilitu, nebo prožít krásnou noc s mužem, který vám padl […]
[…] a tím vás posunout k nějakému řešení. Nicméně spoléhat na kamarádku, mámu, šéfa nebo kohokoli, by bylo bláhové. Je to přece naše cesta. A vykročit tak, jak radí někdo […]
Je to neuvěřitelné,ale já zažívám mobbing i bossing dohromady v jedné práci.Kolegyně na mě chodila žalovat,vymýšlela si obvinění, překrucovala skutečnost a hlavně měla oporu ještě v jedné své,, dobré kámošce,která pracuje úplně na jiném pracovišti a tudíž ani nemohla vědět co se na mém pracovišti odehrává,pouze z drbů. Nikdy jsem na tu paní nekřičela,nenadávala,jenom občas napomenula protože dělala blbosti v pracovních postupech .Aniž by proběhlo šetření dostala jsem podmínečné vyloučení z práce a neskutečně seřváno od vedoucího.Psychicky jsem byla totálně vyřízená a za 14 dní se mi stal ošklivý úraz za což dávám vinu všem,kdo se účastnil útokům proti mě.Myslela jsem si,že už bude klid co sem se vrátila do práce po úrazu,ale vedoucí mě začal neustále z něčeho vinit.To co jsem dělala dříve dobře bylo najednou špatně,dokázala jsem zaučit několik pracovníků a všichni si mě moc chválili,najednou jsem podle vedoucího nebyla schopná někoho zaučovat a jiné nepravdy.Naopak tato,,kolegyně,,co dělala jednu botu za druhou byla vychvalována.Já se úplně stáhla do ,kouta,moje sebedůvěra na bodu mrazu.A třešinka na dortu ,,její dobrá kámoška,, mi nedávno rozbila hubu venku u firmy po pracovní době,příště mě možná přejede autem.Nyní jsem na neschopence protože se strašně bojím lidí,sedím,čumím,brečím a takové ty radosti okolo.S jistotou vím,že se do této firmy už nevrátím.