Naše životní podmínky jsou velice dobré, ovšem ani tato skutečnost nám nezaručuje pevné zdraví. O své zdraví se musí každý starat sám. Je však pravdou, že někdy jen čirou náhodou člověka postihne choroba, o které lze říct, že je snad za trest, a se kterou svět ještě neumí vypořádat. Kupodivu se takových onemocnění nachází mezi námi celá řada, za vypíchnutí stojí například rakovina, nad kterou svět boj ještě nevyhrál.
2 Responses
Pardon, ale dovolím si v jedné věci oponovat (dcera uměla v 15 měsících asi 70 slov, i když některá „po svém“ – „mimím“ byl mobil, „káka“ kočárek apod., ve dvou letech mluvila úplně plynně): Nikdy jsem ji neučila při obrázku kravičky „To je bů“, ale „To je kravička, dělá bů“. Výsledek – seděli jsme venku, dcera v kočárku. Kolem nás procházela paní a někde zaštěkal pes. Paní se k dceři obrátila a říká jí: „Je tam haf haf, viď?“ A dcera na to „Pes – štěká“. Paní zůstala jako sloup:-) Ale zase později chodila a pozdě se zbavila nočníku, každé dítě je jiné.
Dobré rady. Ale jsou děti, na které můžete mluvit třeba 24 hodin denně a stejně z nich žádnou odezvu nevydolujete. Prostě jak se říká: “ Není důvod ke stížnostem.“