Pašijový týden: Každý den má svůj význam
Velikonočnímu týdnu se říká také Svatý nebo Pašijový týden a vrcholí Velikonoční nedělí. Každý den má svůj symbolický i liturgický význam:
- Květná neděle připomíná slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma. Věřící si připomínají tuto událost svěcením ratolestí, často kočiček.
- Modré pondělí je tradičně den klidu, hospodyně ještě nezačínají s velkým úklidem.
- Šedivé úterý je spojeno s prvním větším jarním úklidem a přípravami na svátky.
- Škaredá středa připomíná Jidášovu zradu. V tento den by se lidé neměli mračit, aby jim to nezůstalo po celý rok.
- Zelený čtvrtek symbolizuje poslední večeři Páně. Podle tradice se jí zelená jídla pro zdraví.
- Velký pátek je dnem hlubokého smutku, připomíná ukřižování Krista. Drží se půst a lidé se zdržují hlučných činností.
- Bílá sobota je ve znamení ticha a očekávání. Lidé dříve připravovali pokrmy na slavnostní neděli a zapalovali velikonoční oheň.
- Velikonoční neděle slaví Kristovo zmrtvýchvstání, radost a nový začátek.
- Velikonoční pondělí je pak dnem lidových tradic, jako je pomlázka, a oslav návratu jara.
Vajíčko: Symbol zrození a nového začátku
Vajíčko je pravděpodobně nejznámějším velikonočním symbolem. Jeho význam je univerzální: představuje nový život, plodnost, znovuzrození. V pohanských kulturách bylo spojeno s jarem, v křesťanské tradici s Kristovým vzkříšením. Malovaná vejce, která si dnes předáváme, byla původně symbolem duchovní obnovy. Dnes často zůstává jen u čokolády – ale možná je dobré si při každém soustu připomenout, co všechno může obyčejné vejce symbolizovat.

Pomlázka: Živá tradice, která budí rozpaky
Pomlázka jako zvyk pochází z doby, kdy lidé věřili, že vyšlehání čerstvými proutky přenáší životní sílu a zdraví. Šlo o symbolické omlazení, očistu a přání plodnosti. V moderní době však často vyvolává rozpaky – především kvůli tomu, že se tradice někdy mění v necitlivé násilí. Přesto může mít pomlázka i dnes své místo, pokud ji vnímáme jako rituál, který má přinést radost, ne bolest.

A pokud si chcete pomlázku uplést sami a zachovat si tradici poctivým způsobem, přečtěte si náš návod na webu ProChlapy.cz, kde krok za krokem vysvětlujeme, jak na to.
Beránek: Oběť, nevinnost, ochrana
Beránek je silný náboženský symbol. V křesťanství připomíná oběť Ježíše Krista, v židovské tradici souvisí s ochranou před zlem během svátku Pesach. V domácnostech se nejčastěji objevuje jako sladký piškotový moučník, často ozdobený mašlí. Beránek může být i dnes symbolem nevinnosti, klidu a ticha, které v ruchu jara někdy chybí.

Kříž a prázdný hrob: Naděje přes smrt
Kříž je připomínkou Kristova utrpení, ale zároveň i vzkříšení. Prázdný hrob znamená, že smrt nemá poslední slovo. Tyto symboly nejsou vždy viditelné v běžných velikonočních oslavách, přesto tvoří jádro velikonočního příběhu. Nabízejí poselství naděje, které je v dnešní době cennější než kdy dřív.
Zajíček: Pohanský symbol plodnosti
Velikonoční zajíček nemá s křesťanskými svátky nic společného. Je to původně symbol plodnosti z pohanských tradic, který se do velikonočního folklóru dostal především díky německým imigrantům v Americe. Dnes je roztomilou postavičkou, která nosí sladkosti. I tak ale připomíná návrat života, radosti a hravosti.

Kočičky, zelený čtvrtek a přírodní symboly
Kočičky, vrbové proutky, první květiny – to všechno jsou symboly přírody, která se probouzí k životu. Zelený čtvrtek připomíná prostotu a pokoru – a také tradici jíst něco zeleného. Dnes se tato tradice drží různě – někdo dá přednost špenátu, jiný si připraví smoothie z listové zeleniny. V obou případech jde o propojení s přírodním cyklem.
Velikonoční jídla: Tradice, která voní domovem
Velikonoce jsou také svátky hojnosti a radosti ze společného stolování. Po období půstu přichází čas na slavnostní pokrmy, které mají svůj symbolický význam. Tradičními jídly jsou velikonoční nádivka s bylinkami, mazanec z kynutého těsta nebo jehněčí maso. V některých regionech se peče velikonoční hlavička, jinde se klade důraz na vejce připravená na různé způsoby. Beránek – ať už z piškotového těsta nebo z masa – má své pevné místo na stole. Jídlo se stává nejen potěšením, ale i způsobem, jak si připomenout cykličnost roku, návrat světla a života.
Jak si velikonoční symboly přiblížit po svém
Možná necítíte potřebu držet se všech tradic. Možná některé vnímáte jako přežité. Ale pokud se zastavíte a podíváte na symboly Velikonoc jinak – jako na příběhy o znovuzrození, odpuštění, naději nebo jen prostém jaru – možná v nich najdete něco nového.
Velikonoce tak nemusí být jen svátkem, kdy se „musí“ vyšlehat, nabarvit nebo napéct. Mohou být chvílí, kdy si dovolíme zvolnit. A najít v symbolech sílu i klid.
MOHLO BY SE VÁM HODIT