Velikonoční inspirace: dodržované tradice a recepty přímo z redakce pro váš sváteční stůl
Slaví se už od středy
Název Škaredá středa nevznikl jen tak, měl připomínat Jidášovu zradu, a tedy škaredý skutek. Druhý název Sazometná se používá dle tradice z důvodu, že se v ten den vymetaly saze z komína a probíhal velký úklid. Navíc se říká, že kdo se bude škaredit (mračit) o této středě, ten se bude mračit každou středu v roce. A tak doufáme, že jste se včera na sluníčku celý den jen usmívaly. Jestli chcete náladu ještě vylepšit, udělejte si chutné trhance.
Trhanec nasladko s jablíčky
Potřebujete:
2 jablka
50 g rozinek
240 g hladké mouky
2 lžíce krupicového cukru
špetka soli
lžička skořice
1 vanilkový cukr
400 ml plnotučného mléka
4 vejce
máslo na pečení
moučkový cukr na posypání
Postup:
Smíchejte mouku, sůl, vanilkový, krupicový cukr a skořici. Přidejte žloutky, mléko a propracujte dohladka. Z bílků vyšlehejte sníh a postupně vmíchejte do těsta. Nechte odležet a mezitím nakrájejte jablka na tenčí plátky.
Na pánvičce nechte rozpustit máslo, vložte jablka a krátce je orestujte doměkka. Potom vlijte polovinu těsta, zasypte je rozinkami a nechte zespodu zezlátnout. Obraťte a opečte i spodní část. Trhanec natrhejte hranou obracečky a servírujte.
Zelený čtvrtek
V tento den se podle tradic jedly zelené polévky. Vyzkoušejte jarní špenátovou polévku. Náš tip: Hodí se k ní Veltlínské zelené nebo Sylvánské zelené víno.
Špenátová velikonoční polévka
Pravděpodobně víte, že o tomto dni byste měly jíst špenát, zelí nebo třeba do pokrmů přidávat čerstvé bylinky či mladé kopřivy. To vše podle tradice právě proto, abyste byly po celý rok zdravé. Možná jste ale nevěděly, že o zeleném čtvrtku nemáte nic půjčovat a taky byste se neměly s nikým hádat. Za odměnu se vám pak budou po celý rok hádky vyhýbat a cestu si k vám naopak najdou peníze. Pokud máte na zahrádce stromy rodící ovoce, zatřeste s nimi a budete ho mít letos více.
Věděly jste, že špenát je velmi stará rostlina původem z Persie a k nám se dostal přes Arábii a poté přes Španělsko? Špenát je bohatým zdrojem draslíku, železa, betakarotenu, ale také luteinu a mnoho jiných vitaminů, stopových prvků a antioxidantů.
Špenátová polévka
Potřebujete
4 lžíce másla, 2 lžíce hladké mouky, 1 l zeleninového vývaru, 4 stroužky česneku, 300 g čerstvého špenátu, 200 ml smetany, 4 vejce
Postup
V hrnci rozehřejeme máslo, přisypeme mouku a usmažíme světlou jíšku. Zalijeme ji vývarem, rozšleháme a přivedeme k varu. Přidáme česnek nakrájený na plátky a vaříme 15 minut. Špenát spaříme na sítu horkou vodou, přidáme do polévky a povaříme ještě 5 minut. Polévku rozmixujeme ponorným mixérem, vrátíme na plotnu, zalijeme smetanou. Přivedeme do varu a ještě krátce provaříme. Vejce uvaříme, rozkrojíme a vložíme vždy jedno na porci. Podáváme s tousty potřenými česnekovým máslem.
Jarní sýrové šneky s bylinkami
Potřebujete (18–20 kusů)
Na těsto: 200 g polohrubé mouky, 1 lžička soli, 100 g másla nebo Hery, 75 ml studené vody
Na náplň: 2 svazky petrželky, ½ svazku kopru, 1 svazek pažitky, 2 snítky bazalky, 5–6 lístků máty peprné, 150 g nastrouhaného ementálu, 2 vejce, sůl, čerstvý pepř
Postup
Prosejeme mouku, smícháme se solí. Tuk nakrájíme na kousky do mouky a spojíme jej s moukou. Přidáme vodu a všechno rychle zpracujeme do hladkého mazlavého těsta. Necháme v lednici alespoň 30 minut odpočívat. Zatím si připravíme náplň: bylinky opláchneme a jemně nasekáme. Smícháme se sýrem a vejci, osolíme, opepříme.
Z těsta vyválíme obdélník a rozetřeme po něm náplň. Těsto srolujeme od kratší strany a opět dáme na půl hodiny vychladit do ledničky. Troubu předehřejeme na 220 °C, plech vyložíme pečícím papírem. Vychlazený závin rozkrájíme na plátky silné cca 1,5 – 2 cm. Naskládáme je na plech a pečeme asi 20 minut.
Velký pátek nemusí být jen postní
O Velkém pátku se zpravidla držel půst. Ale pro ty, kdo si den bez jídla nedokážou představit, je povolen pokrm z ryb. Vyzkoušejte našeho velikonočního kapra na zelenině. V tento den si křesťané připomínají ukřižování Ježíše Krista a má se dodržovat smutek.
Staré pověry praví, že měly v tento den velkou moc čarodějnice, a proto je potřeba mít se na pozoru. Na Velký pátek byste neměly péct, prát, zametat, pracovat na zahradě, ale ani půjčovat, darovat či vynášet věci z domu nebo přijímat dary. Abyste byly zdravé po celý rok, měly byste se umýt v potoce. O tomto svátečním si ale připomínáme i ty, kteří nejsou mezi námi.
I přestože se na Velký pátek dodržuje přísný půst, někde je povolen lehký pokrm z čerstvých ryb. Tam, kde si nemohli dovolit rybí maso, pekli bramborové těsto ve formě ryby. V některých rodinách se připravovala hustá polévka z kysaného zelí a brambor. Jinde špenát, hrách, jáhly nebo sladké knedlíky se sušeným ovocem. Vyzkoušejte recept na velikonočního kapra.
Velikonoční kapr na zelenině
Potřebujete:
800 g porcí kapra
2 cibule
1 mrkev
6 rajčat
6 paprik
olej
4 stroužky česneku
sůl
pepř
citronová šťáva
Postup:
Rybu zakapeme citronovou šťávou, osolíme, opepříme, vetřeme směs koření na ryby a necháme odpočinout. Cibuli a rajčata nakrájíme na plátky, mrkev na kolečka a papriku na proužky. V pekáči rozehřejeme olej a orestujeme cibuli, přidáme ostatní zeleninu, nadrobno nasekaný česnek, dochutíme a chvíli necháme dusit, aby zelenina pustila šťávu. Poté vložíme odleželé porce kapra, pekáč přikryjeme a 30 minut dusíme v troubě při teplotě 150 stupňů. Během dušení rybu jednou obrátíme a případně mírně podlijeme vodou. Jako přílohu doporučujeme vařené brambory nebo bramborovou kaši.
Bílá sobota
Přípravy na samotné Velikonoce probíhaly právě v sobotu. Uklízelo se, peklo se slavnostní pečivo a barvila se vajíčka. Právě kraslice jsou nejtypičtějším symbolem těchto jarních svátků a jsou znamením nového života, znovuzrození.
O Bílé sobotě ráno ještě před východem slunce bylo nutné důkladně vymést smetí, a to nejlépe novým koštětem. Věřilo se, že díky tomu se domu vyhne hmyz. S tímto dnem se pojí i zvyk zamilovaných – chodníčky lásky. Mladí chlapci malovali či vysypávali pískem chodníček, který vedl k domu jejich milé. A hlavně o Bílé sobotě byl ten nejvyšší čas vypravit se pro vrbové proutí.
Na slavnostních stolech se postupně začaly objevovat dobroty jako mazance a beránci. Připravovaly se lehké jarní polévky a dovoleny byly už i klobásky a nádivky. Vyzkoušejte náš báječný mazanec.
Potřebujete:
230 g hrubé mouky
100 g polohrubé mouky
½ kostky droždí
1 vejce na pomazání
60 g cukru
1 ks vanilkového cukru
120 ml vlažného mléka
70 g povoleného másla
větší špetka soli
nastrouhaná kůra z 1 citronu
40 g rozinek
40 g nasekaných loupaných mandlí
mandlové plátky na posypání
Postup:
V míse smícháme hrubou a polohrubou mouku a uděláme důlek. Vlijeme 2/3 mléka a rozdrolíme droždí. Do mléka pak opatrně vmícháváme mouku ze stran, až nám vznikne hladké těstíčko jako na lívance. Lehce posypeme hladkou moukou a necháme 30 minut v teple vyběhnout.
Pak přidáme cukr, vanilkový cukr, vejce, citronovou kůru, změklé máslo, sůl a nalijeme zbytek mléka. Vypracujeme těsto a poté vmícháme rozinky a mandle. Těsto vyndáme nejlépe na dřevěný vál a necháme 30 minut odpočinout. Zrání těsta nepodceňujte. Spojují se v něm chutě!
Potom těsto krouživými pohyby utáhneme a vytvarujeme bochánek. Dáme na pečicí papír na plech a asi hodinu necháme vykynout. Pak mazanec namažeme vejcem a zasypeme mandlovými lupínky.
NEZAPOMEŇTE! Těsto musíme nahoře lehce proříznout do kříže. Pečeme v rozehřáté troubě na 160 stupňů 40–50 minut.
Velikonoční neděle
Největším křesťanským svátkem je Velikonoční neděle. V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš z mrtvých a křesťané oslavují příchod Pána. Na Boží hod se provádělo svěcení vína a velikonočních pokrmů, jako je beránek, mazanec nebo chléb. Na slavnostně prostřených stolech nesmělo chybět jehněčí, kůzlečí či telecí maso.
Hlavní a nejdůležitější tradicí bylo svěcení pokrmů, které si pak rozdělila celá rodina. Každá návštěva dostala kousek. V tento den se pokračovalo pečením sladkých buchet a beránka jako symbolu nevinnosti, upřímnosti a cti. Ten, kdo si nemohl dřív dovolit mladé jehněčí, aspoň upekl klasického beránka, jak ho známe dnes. Vyzkoušejte náš recept na roládu z mladého kůzlátka.
Roláda z mladého kůzlátka nebo jehňátka
Potřebujete
2 kg kůzlečí (jehněčí) kýty, na nádivku: 4 starší housky, 250 ml mléka, 200 g másla, 100 g mandlí, 200 g kopřiv (listového špenátu), 3 bílky, 3 žloutky, 1 vejce, strouhanka, petrželka, muškátový květ, sůl, pepř
Postup
Maso rozkrájíme na plát a přes potravinářskou fólii ho rozklepeme do co největší plochy. Položíme na alobal, lehce osolíme, opepříme a přidáme nádivku. Tu si připravíme takto: kostičky housky opečeme na plechu v troubě, předehřáté na 160 oC, a po zchladnutí je zvlhčíme mlékem. Opatrně přimícháme našlehané máslo se žloutky, do kterého jsme ještě přidali celé vejce, sůl, pepř a trochu muškátového květu. Přisypeme plátky mandlí, nasekané kopřivy nebo špenát a petrželku a podle potřeby strouhanku. Na závěr opatrně vmícháme sníh z bílků. Maso s nádivkou smotáme do úhledného válečku a převážeme provázkem. V pekáčku podlijeme trochou vody a pečeme hodinu a půl na 160 oC. Do pekáčku můžeme také přidat nakrájenou zeleninu – mrkev, pastinák, šalotku, červenou řepu a čtvrtky brambor. Pak už nemusíme vymýšlet přílohu.
Velikonoční pondělí
Mrskut, mrskačka, pomlázka je znamením Velikonočního pondělí. Pomlázka jako taková je symbolem svátků jara, protože je splétána z mladých vrbových proutků. Tento den je také svátkem koledování a soutěžení, kdo vykoleduje nejvíce vajíček. Co ale pak s nimi? Vyzkoušejte další naše recepty.
Velikonoční pondělí je ve znamení vajec, která jsou symbolem nového života a znovuzrození. Chlapci jsou jimi obdarováváni při koledování. Vejce se pak upravují na různé způsoby – smažená, plněná, přidávají se do omáček nebo se z nich připravují pomazánky.
A ještě pár tipů, co z vaječné pomlázky
Ruská vejce
Natvrdo uvařená vajíčka překrojíme na poloviny. Na jednu porci dáme na talířek 2 lžíce vlašského salátu, na něj naaranžujeme půlku vajíčka a přelijeme majonézou rozředěnou 12% smetanou nebo jogurtem. Zdobíme salámem, sterilovanou okurkou, paprikou a petrželkou.
Vejce v křenové omáčce
Čtyři vařená vejce nakrájíme na půlky a zalijeme touto omáčkou: ruční metličkou prošleháme dohromady 2 lžičky plnotučné hořčice, 1 lžíci oleje, 2 lžičky křenu, 2 lžičky nasekané petrželky, 2 lžíce majonézy, šťávu z půlky citrónu, sůl, pepř.
Lososová vejce
Čtyři uvařená vajíčka rozpůlíme podél a malinko seřízneme špičky, aby dobře seděla. Žloutky dáme do misky, přidáme 1 velkou lučinu, 1 smetanový sýr, lžíci majonézy a rozmícháme na pomazánku. Polovinu ze 75 g uzeného lososa rozkrájíme nadrobno a spolu s nasekaným koprem zamícháme do směsi. Tou naplníme bílkové mističky. Na talíř rozložíme polníček a rukolu a na tento základ klademe vejce, které dozdobíme kornoutkem lososa a koprem.
Krásné Velikonoce!
