Jaký byl tedy život japonské gejši? Spíše byly jakýmisi partnerkami ve vysoké společnosti. Jak tedy gejši žily a jaký život vlastně vedly? Pokud vás předchozí řádky alespoň trochu překvapily, určitě vás překvapí i následující odstavce!
Obdivuhodné svůdnice
Japonští muži gejše vždy oceňovali zejména pro jejich schopnost vést uvolněný rozhovor, vytvářet ve společnosti příjemnou atmosféru a schopnost se mužům vlichotit do přízně. Gejši dokázaly jako delikátní ženy muže okouzlit. Byly velice kultivované, čehož si Japonci velmi cení dodnes a staví na tom představu o gejši ve světe. Čím dál více se tak mluví o tom, že gejši nebyly žádné hloupé kurtizány, nýbrž to byly ženy mnoha talentů, které se dokázaly vyrovnat západním aristokratkám.
Gejši a sex – jedna velká pomluva
Že by gejša byla prostitutka? Tato hluboce zakořeněná představa se vyrývá z představ veřejnosti jen velmi ztěžka. Vždyť každý má přece gejši spojené s mužským pohlavím. Často si je představíme v úzkém kroužku mužů, kde fungují jako společnice, které muže následně i obšťastňují. Tak to ale rozhodně nebylo. Neexistoval sice žádný zákaz důvěrných vztahů mezi gejšou a mužem, vše záviselo ale na dívkách samotných. Proto oblast sexu a důvěrnějších vztahů už byla součástí osobního života gejš, nikoliv jejich profese.
Jaký byl život japonské gejši? O čem jste rozhodně nevěděli
Zajímavá perlička – původně byli gejši muži. Byli to muži, kteří kombinovali funkci baviče a doprovázeli různá setkání písněmi a hrou na hudební nástroj. První ženská gejša se objevila až v roce 1751. Ženská gejša se brzy stala tak populární, že muže úplně zbavila jejich zaměstnání. Na začátku 19. století se tak vše úplně otočilo a výraz „gejša“ se stal označením výlučně ženské profese. Proto nás v dnešní době ani nenapadne, že dříve mohlo být vše jinak a že gejši byli muži. Zajímavé, že?
Gejšské domy poskytly přístřeší
Gejšami se nejčastěji staly dívky z chudých rodin, které byly prodány do gejšských domů. V zásadě byly dívky prodávány do těchto komunit jejich rodinami kvůli neschopnosti uživit děti a poskytnout jim vzdělání. Nebrali ale všechny dívky, pouze ty krásné, chytré a schopné se učit. Odměnou jim byla dobrá strava pěkné oblečení. Avšak život v takovém domě nebyl snadný, gejši si nesměly zvyknout na jednoduchý a lehký život, proto jim byly svěřovány domácí práce a musely se vyznat téměř ve všem.
Vzdělání bylo obšírné
Gejši se začínaly vzdělávat zhruba ve věku 10 let. Během příprav na jejich budoucnost bylo nutné zvládnout mnoho dovedností: zpěv, tanec, hru na hudební nástroje, schopnost vést čajové obřady podle všech pravidel, udržovat konverzaci a držet krok s nejnovějšími trendy. Předpokládalo se, že mladé dívky přitahovaly své klienty především vzhledem, svým talentem a dovednostmi.
Gejši žily v pevné komunitě, kdy na ty mladší dohlížely tzv. starší sestry. Držely nad nimi opatrovnickou ruku a pomáhaly jim se zavedením se do profese.
Život gejši po večerech
Život gejši nebyl tak snadný a bezstarostný, jak se na první pohled zdálo. Za jeden večer se gejša musela zúčastnit tuctu různých druhů večírků a vydělávat peníze pro svou komunitu. A že to nebyla snadná práce! Koneckonců gejši musely vypadat svěže a neodolatelně, i když na konci svého pracovního dne téměř padaly únavou.
Od samého začátku své kariéry si gejša budovala pověst, kterou si musela udržet. Gejši byly tak silné a neodolatelné, že dokázaly nikdy neztratit svůj půvab a lesk profese uchovat i pro budoucí generace. A tak kulturní dědictví celé země žije dodnes.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Cestovatelský magazín: Peru. Objevte kouzlo této destinace
Kostarika: Země adrenalinu a zážitků. Co zde navštívit a podniknout?
