Lepší zrak se dá koupit
Existují tři druhy operací, při kterých lékaři vyměňují lidskou čočku za umělou. První je výměna čočky kvůli šedému zákalu, ta je nejčastější. Druhá tzv. RLE – Refractive Lens Exchange, neboli výměna čočky za účelem korekce dioptrií. A třetí je PRELEX – Presbyopic Lens Exchange – výměna čočky za účelem léčby presbyopie, neboli vetchozrakosti – neschopnosti zaostřit na čtení, obvykle ve věku 40 let a více..
Zpátky do historie
Dnes je vše úplně jinak než před lety. První operace očí probíhaly podle dochovaných materiálů už zhruba dva tisíce let před naším letopočtem ve starověké Indii, kdy se tehdejší léčitelé pokoušeli odstranit šedý zákal probodáním zakalené čočky jehlou, či dokonce jejím protlačením do sklivce. Takové zákroky samozřejmě často končily slepotou.
Průlom nastal až v roce 1747 začal Francouz Jaques Daviel skrze velký řez zcela odstraňovat zakalenou čočku z oka a až v roce 1949 provedl Sir Harold Ridley první implantaci umělé plastové čočky. Nápovědou mu bylo, že některým válečným letcům, kteří byli zasažení plastovou střepinou z kokpitů letadel do oka, se střepina v oku zahojila a nevyvolala žádnou reakci organismu. Dnešní čočky jsou vyráběny ze špičkových akrylátů přesně na míru jednotlivým pacientům. A věřte, že jich existuje jich celá řada.
Jak operuje dnes?
V současné době se více jak 98 % implantací umělých čoček provádí za pomoci takzvané fakoemulzifikace. Během ní chirurg za pomoci ultrazvukové vlny poškozenou přirozenou čočku rozmělní, diamantovým nožem vytvoří miniaturní nářez oka a čočku jemně odsaje. Pomocí speciálního injektoru se pak do oka vloží čočka umělá do pouzdra původní čočky.Některé moderní kliniky nabízejí i operace šedého zákalu pomocí femtosekundového laseru zvaného LenSx. V takovém případě probíhá operace zcela bez skalpelu. Vylučují se tak chyby způsobené manuálním vytvářením řezů. Laser je 10 x přesnější než člověk. Navíc může případně provést rohovkové nářezy, které odstraňují astigmatismus. Mikrořezy vytvořené laserem jsou dvojitě lomené a samotěsnicí. Šetrný laserový paprsek působí na oko pouze asi 10 vteřin. Asi se ptáte, zda takové věci hradí pojiš’tovna. Laserovou operaci šedého zákalu bohužel nehradí a musíte si za ni připlatit.
Druhy nitroočních čoček a jak si vybrat
Volbou metody, jakou si necháte čočku vyměnit, však vaše dilema nekončí. Ještě důležitější je vybrat vhodnou novou čočku. A zde se nabízí hned několik možností.
Monofokální čočky
Poskytují vidění bez brýlí na jednu vzdálenost – na blízko nebo na dálku. Zvolíte jednu vadu, kterou budou za vás řešit umělé čočky, tu druhou musíte nadále korigovat brýlemi. Obvykle umělá čočka řeší vidění do dálky, na blízko nosí pacient brýle. Právě tento nejjednodušší typ sférických monofokálních čoček hradí pojišťovna. Volí ho už jen kolem třiceti procent pacientů.
Asférické čočky
Pokud je ovšem pacient ochoten připlatit si zhruba čtyři tisíce korun za jedno oko, může si pořídit monofokální čočky asférické. Ty fungují stejně jako předešlé, ale navíc se díky speciálnímu asférickému povrchu čočky zlepší vidění za špatných světelných podmínek.
Torické čočky
Zhruba o dalších pět tisíc korun dražší (tzn. 6 -10 tisíc korun za jedno oko) jsou monofokální čočky torické, které ještě navíc korigují astigmatismus.
Bifokální čočky
Tyto čočky se řadí do skupiny multifokálních čoček, které korigují zrak na více než jednu vzdálenost. V tomto případě uvidíte lépe na blízko i na dálku. Asférický povrch pro špatné světelné podmínky je zde samozřejmostí.
Trifokální čočky
Tohle jsou v současné době to nejlepší, co můžete svému oku dát. Oproti všem výhodám bifokálních čoček navíc zlepšují vidění i na střední vzdálenost, tedy především na počítač. V případě obou multifokálních čoček (tedy bifokálních nebo trifokálních) pohybují se doplatky mezi 10 a 25 tisíci korun za jedno oko.
Pojišťovny hradí jen nejlevnější čočky
Kvalitní multifokální čočky, za které si musí pacienti připlatit, se implantují zhruba ve 3 % případů šedého zákalu. Pojišťovny hradí pouze operaci těch nejlevnější (monofokálních) čoček.
