Neděle , 20. 04. 2025

Marcela

Nesmrtelný hrabě má stejné problémy jako my, prozrazuje Kristýna Freiová o své nové knize

Mladých a talentovaných autorů nebo autorek není nikdy dost. Jednou z nich je i Kristýna Freiová, která je absolventkou Literární akademie. Ta na sebe nedávno upozornila vydáním své již druhé knihy. Ta se jmenuje Nesmrtelný hrabě a je volným pokračováním jejího debutu knihy Galilejec. Kniha je plná fantastických příběhů, ale zamýšlí se také nad podstatnými životními otázkami.
Mladá česká autorka Kristýna Freiová
zdroj: Kristýna Freiová

09. 05. 2019

Poměrně nedávno jste vydala a současně i pokřtila svoji druhou knihu – román Nesmrtelný hrabě. Tato kniha volně navazuje na předchozí díl Galilejec. Co tentokrát v příbězích nalezneme?

Můj nový román Nesmrtelný hrabě vypráví příběh jedné z nejzáhadnějších a nejspornějších postav světových dějin, muže, který si mimo jiné říkal hrabě de Saint-Germain. Já osobně jsem si z toho všeho, co o něm z různých záznamů, svědectví a domněnek víme, vzala hlavní nejpodstatnější motiv. Tím je otázka nesmrtelnosti, protože právě tomuto záhadnému muži se jí údajně podařilo dosáhnout. Snažila jsem se přitom zodpovědět otázku, jak se mu takové schopnosti podařilo ovládnout a jak se stal nesmrtelným. Co to vůbec nesmrtelnost je a zda by nemohla být dostupnou pro nás všechny. Vše jsem pak zaobalila do dobrodružného příběhu. Udělala jsem z něj romantického hrdinu, který přišel na svět v předvečer třicetileté války, setkal se s francouzským králem i švédskou panovnicí Kristýnou.

V čem je vaše druhá kniha jiná oproti prvotině? Najdeme v ní více fantazie, nápadů, více zkušeností a třeba více inspirace?

Zásadní rozdíl je asi ve způsobu vyprávění. Tentokrát jsem zvolila Ich formu, příběh tedy vypráví hlavní postava zcela sama. Je to ideální způsob, jak co nejlépe obsáhnout pocity hlavního hrdiny, jeho pohled na svět. Vždyť kdo by nám měl nejlépe zprostředkovat zkušenost s nesmrtelností než ten, kdo jí sám dosáhl? Samozřejmě, moje prvotina čerpala z příběhů největších, tedy z Bible, Nového zákona. Jednou z hlavních postav byl sám Ježíš. Nesmrtelný hrabě je postava člověku snad bližší, má stejné problémy jako my, klade si stejné otázky, prožívá stejnou bolest. Je to tím, že je člověkem, a to především. Sledujeme jeho dlouhou a nelehkou cestu, procházíme ji společně s ním. Mohl by jím být každý z nás. Každý z nás může být postavou z fantastických příběhů, vždyť proto je tolik milujeme.

V knize nalezneme nejen historii, ale i fantastické příběhy, včetně odpovědí na zásadní otázky lidského bytí. Pokládáte si i vy často tyto otázky sama pro sebe? A jaké to jsou?

Asi jsem si je pokládala vždycky. Jen časem jsem zjistila, že si je mohu klást mnohem hlasitěji a že je můžu předkládat i druhým, byť literární formou. Mnohokrát v životě jsem měla pocit bezmoci a velikého smutku. Začala jsem se proto ptát, proč tomu tak je? Proč je lidský život takový? A proč by nemohl vypadat úplně jinak? Jsme odsouzeni k životům, jaké máme? Ke smrti? K věčnému koloběhu? K chybám, které děláme, k tomu, jak si navzájem ubližujeme? Co když je vše naopak? A co když můžeme změnit nejen sebe, ale dokonce i celý svět? Snažím se, aby v mých knihách byly nejen tyto otázky, ale i odpovědi na ně, a to vše zábavnou a snad i uvěřitelnou formou. Nemám přitom žádný patent. Neříkám, že je to zrovna tak, jak píšu. Je na každém, čemu uvěří. Já jsem se jen rozhodla na vše odpovídat otázkou: A kdo to určil?

K TÉMATU  Vánoce, vánoce přicházejí...

Co se týče historických spisů a příběhů, je něco, co vás nadmíru fascinuje a zajímá z minulosti? Jaké období a konkrétní postavy to jsou?

Když jsem byla na střední škole, a pak ještě dlouho poté, mě fascinovaly světové války, druhá i první. To byla moje doba. Milovala jsem hraběte von Stauffenberga, který v roce 1944 spáchal neúspěšný atentát na Hitlera. Studovala jsem koncentrační tábory a otázku německé viny. Napsala jsem mnoho tímto směrem inspirovaných povídek. Ale do románů se to zatím nedostalo. Vlastně jsem časově udělala veliký skok dozadu. Ale člověk je stále stejný, jen kulisy kolem něj se mění. Otázky zůstávají. Takže je asi jedno, v jaké době se zrovna nacházíme, tedy literárně vzato. Ježíš-Ješua i Saint-Germain jsou si postavy blízké, provázané, alespoň v mých knihách. Necílí jen na konkrétní problém, neřeší jen jednu otázku, jako je válka, lidskost či etika. Vidí, že je jich mnohem víc, a proto jsou to právě oni, kdo je v mých knihách pokládají. Proto jsem si vybrala právě jejich dobu.

Když píšete a tvoříte, potřebujete k tomu určitou hodinu či oblíbené místo?

Nejlépe se mi tvoří doma u psacího stolu ještě za světla. Přiznám se, že se večer prostě musím koukat na televizi. Právě televizi, knihám a rodičům vděčím za informace všeho druhu, za slovní zásobu, za vzdělání a výchovu. A školám, samozřejmě.

Chtěla jste být vždy spisovatelkou nebo jste snila i o jiných profesích?

Když začnu úplně od začátku, chtěla jsem být veterinář. Pak jsem dlouho nevěděla, a pak přišlo psaní. I když mě kdekdo zrazoval, přece jen se to snad podařilo. Bez mojí mámy, bych to ale zvládla jen stěží. Proto jí patří můj jen těžko slovy vyjádřitelný dík.

K TÉMATU  Konkubíny a jejich osudy: Jaký byl život v čínském harému?

Co podle vás potřebuje mít kvalitní a dobrý spisovatel, pokud se chce stát úspěšným?

Určitě podporu, důvěru nejbližších a pak v nezanedbatelné míře štěstí. Samozřejmě i talent a vytrvalost. V našich podmínkách není snadné být spisovatelem. Knih je hodně. Upřednostňuje se překladová literatura před domácí, českou. A z té naší pak zas skupinka vyvolených. Je to logické, je těžké se v tom množství knih a autorů zorientovat. Ale tak je to asi v každém odvětví. Jsme přehlcení a zahlcení. Nevíme, po čem sáhnout dřív. Tak si necháme poradit. Otázkou je, zda dobře.

Co děláte, když nepíšete a nepracujete? Jak nejraději relaxujete?

Mám ráda filmy, Hru o trůny a poslouchám hudbu, operu i metal. V létě pak ráda jezdím do Alp. A už třináct let jsou neodmyslitelnou součástí mého života psi.

Máte nějakého oblíbeného spisovatele? Případně kdo jsou vaši největší oblíbenci?

Za lásku k literatuře vděčím mnohým autorům, českým i zahraničním, včetně Boženy Němcové, Nezvala, Bernharda Schlinka, Goetha, Jiráska, Brama Stokera, Olbrachta, Urbana, Emila Hakla.

Mohla byste nám doporučit libovolných pět knih, které rozhodně stojí za přečtení a které vás třeba zásadním způsobem ovlivnily?

Do mých top 5 patří: Michail Bulgakov: Mistr a Markétka, Jan Weiss: Dům o tisíci patrech, Miloš Urban: Hasrtrman, Thomas Mann: Smrt v Benátkách, Otfried Preußler: Čarodějův učeň

Co chystáte do budoucna – můžeme se těšit na další knihu?

Teď píšu pokračování Nesmrtelného hraběte. Bude to trochu jiná kniha a možná i dost překvapivá. Přesto to bude v mém stylu. Takže spousta otázek. A jen doufám, že stále zábavnou a napínavou formou.

Děkujeme za rozhovor

Zdroje článku:
Doporučujeme
sdílet
tisknout
mohlo by vás zajímat

Témata pro vás

Výběr článků

V generacích to tak chodí, že jedna pomáhá druhé. Hlídání vnoučat babičkami a dědečky k tomu bezpochyby patří. Je také dobré pro budování rodinných vztahů. Nikoli jako sebeobětování, ale jako skvělý čas strávený s generací, která vám může hodně dát, a funguje to i naopak.
Pokud se vám při přečtení názvu dnešního článku vybavilo rozesmáté dítě na venkovním hřišti, zkuste nyní tu představu trochu změnit. Houpání totiž zdaleka nemusí být výsadou dětí. Houpačky umístěné v bytech nabízí prostor pro odpočinek a zároveň jsou velmi zajímavým doplňkem interiéru.
Vy ani váš partner nepijete alkohol? Žili jste spolu ještě před svatbou? Váš vztah asi nevydrží. A to i přes to, že jste si před oltářem slibovali lásku a věrnost. V pozoru by měli být i tací, kteří mají odloučené rodiče. Prý je potká stejný osud!
Věci mají své místo. I když to na první pohled nevypadá, už dvouleté děti vědí, kam která věc patří. Právě v tomto věku se začne projevovat smysl pro pořádek. Je tak nutné jim dát pravidla her i úklidu. Dítě začne vnímat vnější a vnitřní řád.
Máte pocit, že se točíte v bludném kruhu? Věci se nevyvíjí podle vašich představ? Máte pocit, že všechno je špatně? Že se ostatní mají lépe než vy? Zkuste se uvolnit a nechat všechno být. Hlavně se přestaňte bránit a obviňovat druhé kolem vás.
Když jsem potkala Petra, strašně se mi líbil a učaroval mi jeho úsměv, nadhled i smysl pro humor. Nikdy jsem ale necítila ty pověstné motýlky v břiše. Všem v okolí se ale líbil, dostal i mé rodiče a všichni si mysleli, že pro mě nemůže být vhodnější partner.
Už vás omrzelo klasické umyvadlo ve vaší koupelně? Letošní trendy podněcují fantazii. Nechte se klidně unést až za hranice svých vlastních představ.
Každý z nás si přeje mít prostorný a světelný byt. Dostatek světla působí pozitivně na naši psychiku a vybízí také k větší aktivitě a kreativitě. Máte i vy rozpoložení bytu, které přirozenému světlu příliš nepřeje? Máme pro vás skvělé tipy, jak si do interiéru světlo přidat. Výsledek bude fascinující!
Dovolená na ostrově Mauricius zní jako sen každého cestovatele. A přitom cestování na něj nemusí být žádná složitá ani drahá záležitost. Ostrov Mauritius je rájem, kolem kterého se rozprostírá nekonečná Indický oceán. Je to kouzelný ostrov s bílými a čistými plážemi, vysokými a zelenými palmami, na nichž zpívají úžasně barevní ptáci.
Detox organismu se stal nedílnou součástí zdravého životního stylu. Po zimě nás čeká očista těla jarním detoxem. Právě strava raw by pro řadu z vás mohla být ideální cestou. Její výhodou je příjem čerstvých zdravých surovin, nenáročnost přípravy či úbytek váhy. Za kvalitu si bohužel připlatíte, na druhou stranu ale ušetříte na energiích.
Jedna z nejznámějších rolí, kterou proslula anglická herečka Kate Beckinsale, je upírka Selene. Skoro to ale vypadá, že recept na věčné mládí objevila i ve skutečném životě.
S blížícími se Vánocemi po nás naši blízcí budou chtít vědět, co si přejeme pod stromeček. To se může zdát jako příjemná otázka, ale opak může být pravdou. Ne vždy máme v záloze seznam předmětů či zážitků, které nutně potřebujeme mít. Často se může dostavit pocit, že už máme vlastně všechno.

Výběr článků

Mnozí odborníci mluví o současnosti jako o „době jedové“. Upozorňují, že toxické látky jsou nejen kolem nás, ale i v nás. Pocházejí ze znečištěného životního prostředí, ale také z kosmetiky a léků, které užíváme. Svou roli hraje i nevhodná strava a alkohol, který si sem tam dopřejeme. Jednou za čas bychom tak měli udělat ve svém těle důkladný úklid. Právě leden je pro očistu ideální.
Některé ženy mají štěstí – jejich tchyně je milá, peče nejlepší bábovku a nikdy se neplete do výchovy vnoučat. Pak jsou tu ty ostatní. A právě pro ně je tento článek. Pokud váš vztah s tchyní připomíná napětí ve filmu Hitchcocka, čtěte dál.
Říká se: „S chlapem špatně, ale bez něj ještě hůř.“ Tohle rčení nezní pro nás, ženy, tedy vůbec optimisticky! Skoro to vypadá, že ať tak nebo tak, máme to úderem plnoletosti prostě spočítaný, jen s tím chlapem bude ta hrůza zvaná život jaksi snesitelnější. V posledních letech si však stále více žen po rozchodu či rozvodu raději zvolí život o samotě. A navzdory tomuto rčení jen kvetou. Proč tomu tak je? Že by přece jen život bez chlapa skýtal také nějaké výhody? Samozřejmě! Tady jsou.

Nepřehlédněte

Časy, kdy stačilo hodit do automatu na kávu desetikorunu a člověk se spokojil s "tmavě hnědou tekutinou", jsou už dávno pryč. Podávání i pití kávy se v České republice výrazně proměnilo. Klasického "turka" či instantní kávu už najdete v málokteré kavárně. V supermarketech vás regály s kávou lákají všemi směry: zrnková, mletá, kapsle… Nemůžete se rozhodnut? Přečtěte si našich 6 tipů a budete mít jasno, jak si vybrat a hlavně vychutnat dobrou kávu.
Kdysi se mi do dovolené nečekaně vetřel adrenalin, aniž bych ho objednala. Čerstvý partnerský vztah dokonale prověřilo ztroskotání s lodí!

Odebírat novinky

Přihlásit se

Jestě nemáte účet? Zaregistrujte se zde.

Nahlásit článek