Lidé zranění při pádu na zamrzlém či zasněženém chodníku musí o odškodnění bojovat dlouho, v 67 procentech déle než rok. Až ve třech čtvrtinách případů totiž obce a technické služby odmítají za zranění přijmout odpovědnost. Konečné odškodnění se přitom může vyšplhat na statisíce, průměr je 287 tisíc korun. Podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích zodpovídá za náhradu škody, která vznikla při neprůchodnosti chodníku, město či obec. Jak se zachovat, když se vám to stane?
4 Responses
To se to stěhuje snadno, když máte byt po dědovi. Zajímalo by mě, jestli by Váš syn byl schopen platit 9000 za pronájem plus výdaje za energie.
Vše záleží na financích. Pokud vám nezbývá ani na nájem tak je bydlení u rodičů jediná možnost.
Tady se, ale vůbec neřeší hodně důležitou věc a to jsou finance.Spousty mladých lidí by se rádo osamostatnilo, ale nemá na to finance,Zeptejte se mladýho člověka po vyučení kolik bere………,.,. Tady nejsou žádné startovací byty pro mladý.Nevím komu by se chtělo někam na předraženou ubytovnu.To raději budou u rodičů do doby než se vypracují na lepší peníze.Nebo pokavaď nebudou mít partnerku(partnera.) I tak si moc vyskakovat nemohou…
Bože to jsou keci.V normálních rodinách nemají po nikom většinou žádné garsonky nebo domky.Náš syn s námi bydlí ve 28letech a my jsme s manželem rádi.Syn je v pohodě samozřejmě to není o tom že by si mladí neuměli poradit se svačinama s praním a další hlouposti.Je to tím že my jsme rádi jako důchodci že nám syn přispívá na domácnost včetně inkasa a kde by on vzal peníze na hypotéku na dům nebo byt.Dlouho studoval a ted šetří peníze.Tak že asi tak.