Podle nejrůznějších studií současné medicíny je jasné, že hudba má na nás pozitivní vliv. Působí blahodárně na energii a psychiku každého člověka a je častou součástí léčebných terapií. Snižuje pocity nervozity a často ji využíváme při léčbě konkrétních psychických onemocnění. Odstraňuje například neurózu, koktání, dyslektické čtení či psaní, ovlivňuje dýchání, srdeční tep, puls i krevní tlak. Podle neurologických odborníků z univerzity v Montrealu má hudba nezanedbatelný vliv na komplex lidského chování. Zároveň uvolňuje napětí a stabilizuje duševní rovnováhu. Hudba nám může pomoci i v naší práci a osobním životě.
Při rutině oblíbené melodie
Pokud vám to pracovní podmínky dovolí a čekají vás během dne klasické rutinní úkoly, podle odborníků je osvědčená metoda zapnout si vašeho oblíbeného interpreta či konkrétní oblíbený žánr. Několik osvědčených experimentů a průzkumů potvrzují to, že během vykonávání pravidelné činnosti může poslech hudby tyto činnosti urychlit a také zefektivnit. Práce vám tak uteče daleko rychleji a pokud je to úkol, který zrovna nemilujete, uteče vám mávnutím kouzelného proutku. Dobrý vliv na naši výkonnost může mít ale i mluvený projev nebo pozitivní texty, které mohou posílit naše sebevědomí.
Kreativa jedině za ticha
Máte před sebou těžký úkol, který musíte vymyslet a zpracovat? Přemýšlíte nad novým businessem či rozjezdem vlastní značky? Nebo musíme vymyslet marketingový plán k novému produktu? Podle odborníků je při jakékoliv kreativě důležité myslet na svoje mozkové buňky a nezahlcovat je dalšími vlivy. Ve chvíli, kdy přemýšlíme o nových nápadech či úkolech a zapisujeme si je, není ideální u toho poslouchat hudbu. Ta nás totiž ruší víc než si myslíme a často nás může jednoduše rozptylovat. Nicméně najdou se tací, kteří potřebují i tak nějaký podkres. V tomto případě je dobré zvolit nějakou klidnou melodii s nenápadnými zvuky. Zároveň je dobré myslet také na zvolenou hlasitost hudby. Podle studií je prý ideální 70 decibelů.
Vážná hudba pro koncentraci
Pokud se v práci nebo doma potřebujete koncentrovat a ticho pro vás nepřipadá v úvahu, může pomoci vážná nebo instrumentální hudba. Obecně je hudba bez vokálů či slov ideální na lepší soustředění a přemýšlení. Takzvaný stav flow to může v častém případě podpořit. Pro lepší soustředění zabírá také hudba, která je spíše položená v takzvané durové tónině. Odborníci tvrdí, že nám může dodat daleko více odhodlání a síly.
Dobití energie pomocí hudby
Po náročném dni je důležité se také pořádně dobít. Někdo si jde zacvičit, někdo si dá dobré jídlo a někomu ke štěstí stačí poslech příjemné hudby. I v tomto případě platí zapnout si něco, co máme rádi, k čemu se rádi vracíme a co nás zaručeně příjemně a pozitivně nakopne. Nebojte se poslouchat nejen osvědčené a oblíbené interprety, ale vyhledat si i nová čerstvá jména na scéně. Třeba objevíte někoho zajímavého, kdo vás ještě více oslní.
Večerní relaxace
Hudba má ale také blahodárné účinky na naši psychiku a zklidnění. Dokáže hluboce ovlivnit naše emoce a působí i jako uklidňující nástroj. Pokud jste měly náročný den, je dobré zvolit při večerních hodinách klidnější melodie. Na uklidnění se podle některých odborníků hodí rytmická jednoduchá hudba například ze 70. až 90. let. Některé z nás naopak potřebují úplně zvolnit při relaxační až meditační hudbě. Často lidé večer poslouchají také mluvené slovo nebo pouze konkrétní zvuky. Mezi oblíbené z nich patří například šumění moře, zpěv ptáků nebo poslech některých přírodních a dřevěných nástrojů. Zkusit můžete i hudbu na čištění čaker. Je speciálně vytvořená a laděná na konkrétní frekvence, u kterých se tyto čakry harmonizují. Skladby najdete na Youtube. Ale o tom níže v textu.
Hudba nás ovlivňuje!
Podle psychologů a odborníků každého z nás hudba ovlivňuje na mnoha úrovních. Nejčastěji to lze vypozorovat na změnách našich emocí nebo vnitřního napětí. Hudba ovlivňuje i osobní jednání nebo sociální chování člověka. Psychologové si současně stále lámou hlavu nad tím, zda hudba působí i na rozvoj některých složek inteligence, ať už aktivní hudební činností nebo pouze poslechem. Doposud známý experiment, který proběhl v devadesátých letech, testoval vliv tvorby hudebního skladatele W. A. Mozarta na inteligenci člověka. Výsledkem byl objev takzvaného Mozartova efektu. Při zkoumání jednotlivých skupin lidí se poměrně v krátkém čase zlepšil jejich výkon a to při konkrétních testech. Efekt však netrval příliš dlouho, pouze několik minut. Poté se zvýšené hodnoty vrátily zpět na původní výši.
Kde pátrat po hudbě
Pokud nevíte, jaký konkrétní typ hudby zvolit pro danou činnost, stačí vsadit na osvědčené hudební zdroje. V současnosti patří mezi ty nejoblíbenější hudební playlisty na streamovacích službách. V posledních letech lidé čím dál častěji využívají playlisty skrze Spotify nebo Apple Music. To ale nejsou jediné zdroje, kde hledat novou hudbu či si tvořit své vlastní playlisty. Mezi další oblíbené aplikace a servery patří také hudební služba Google Play Music, Amazon Music nebo méně známé služby Deezer či Tidal. Mezi další rozšířené zdroje k poslechu patří klasicky YouTube nebo Soundcloud. Ale pokud nelačníte po ničem novém, stejně tak si můžete dát do přehrávače své oblíbené cédéčko.
A co si jdete právě teď pustit vy?
