Manželství není krátkodobý vztah, mělo by vydržet a máte se v něm cítit dobře!
V medailonku nedávno zemřelého Luďka Munzara se jeho manželky Jany Hlaváčové ptali na tajemství jejich dlouholetého manželství. Když se seznámili, tak prý jí Luděk řekl, že první štěstí je, že se milují. Ale největším štěstím bude, když se z nich stanou přátelé.
Zamilovanost nebo láska. Je to totéž?
Ta „velká láska“, kterou cítíte zpočátku, je spíš zamilovaností. Italská biochemička Donatella Marazziti se svým týmem zkoumala hladiny chemických látek v krvi zamilovaných a zjistili, že láska má čtyři fáze, které mají na svědomí hormony.
Fáze zamilovanosti končí zhruba za dva roky po setkání. Proto také psychologové doporučují v té době buď postoupit do další etapy, tj. uzavřít sňatek a zplodit děti, nebo se rozejít. To, čemu říkáme „opravdová láska“, si musíme vybudovat na základě společného rozhodnutí.
Nikdo není dokonalý. Jak se vyrovnat s tím, co vám na druhém vadí?
Ve fázi zamilovanosti jste přecházely, že partner neuklízí, nebaví ho divadlo a každý týden hraje s kamarády karty. Teď vám to začíná vadit. Uvědomte si, že nikdo není dokonalý. Dospělého člověka nepřevychováte. Abyste pokročili dál, musíte pracovat na pozitivních věcech a ne se utápět v negativech. Dlouhodobý partnerský vztah musí být založen na slušnosti, toleranci a pochopení.
V tom pochopení najděte především dvě roviny: jednak je dobré, když každý z partnerů má svoje koníčky, své vlastní zájmy. Jsou to takové, které toho druhého nebaví, ale bude je respektovat a ve společných chvílích si o nich rád nechá vyprávět. Důležité je nenutit toho druhého je sdílet. Vy třeba nemusíte chodit na fotbal nebo hrát s manželem karty, ale také nebudete nadávat, že tyto koníčky má. A on bude respektovat vaše pravidelná setkání s přítelkyněmi, nebo víkendy s jógou. Zároveň je však nutné mít společného koníčka, abyste mohli spolu sdílet nové zážitky. Tím může být například cestování, chalupa, zahrádkaření, plachtění, nebo třeba společná práce.
Celoživotní vztah má na svědomí „hormon věrnosti“
Koníčky a společné zájmy si udržujte po všechny roky. Mnoho párů se totiž rozchází právě v době, kdy dospělé děti začnou žít svůj samostatný život. Domácnost je náhle prázdná, a pokud nejsou společné i individuální zájmy, čas pro manželství se naplní. Italský tým také zkoumal, proč spolu některé páry zůstávají celý život. I za tím se prý skrývá chemie, respektive „hormony věrnosti“. Díky dlouhodobému vztahu se v nás totiž vylučují endorfiny, které působí antistresově, vyvolávají pocit jistoty, klidu a bezpečí. A protože jsou návykové, způsobují dlouhodobou závislost na partnerovi.
Raději na to ovšem nesázejte a na svém manželství krůček po krůčku pilně pracujte. Přinese vám to víc radosti, než čekání na to, zda ten který hormon vykoná svoji práci.