Změna času? Už dnes v noci se mění čas na zimní
V noci ze soboty 25. na neděli 26. října 2025 přecházíme na zimní čas. Ve tři hodiny ráno se hodiny posunou zpět na dvě, takže nás čeká o hodinu delší noc – a možná i trochu klidnější ráno. I když většina chytrých zařízení si čas upraví sama, tělo tu změnu stejně pocítí.
Zimní, tedy středoevropský čas (SEČ), bude platit až do 29. března 2026, kdy se opět proběhne změna času a vrátíme se k letnímu času. A přestože se o jeho zrušení mluví už roky, letos si ručičky posouváme znovu.
Proč nastává změna času?
Změna času se původně zaváděla s cílem šetřit energii. První myšlenky na posun hodin vznikly už na konci 19. století, ale reálně se zavedly během první světové války v roce 1916. Myšlenka byla jednoduchá – posunout lidské aktivity do doby, kdy je přirozené denní světlo, a omezit tak spotřebu umělého osvětlení.
Tehdy to dávalo smysl. Lidé vstávali se sluncem, pracovali venku a večer šli spát. Dnes ale žijeme v době, kdy se svítí, klimatizuje a topí prakticky neustále. Spotřebu elektřiny už neovlivňuje světlo venku, ale životní styl. Moderní energetici proto tvrdí, že změna času dnes úspory nepřináší.
Letní vs. zimní čas: který je ten „správný“
Většina z nás si pod pojmem „zimní čas“ představí ten „normální“. A má pravdu. Právě zimní čas, tedy středoevropský (SEČ), je ten standardní a přirozený. Letní čas je naopak o hodinu posunutý, aby se prodloužil den.
Z hlediska našeho biologického rytmu je přirozenější zimní čas, protože odpovídá východu a západu slunce. Když se v březnu přechází na letní, tělo potřebuje několik dní, někdy i týden, než se zcela přizpůsobí. U některých lidí se projevuje únava, podrážděnost, horší soustředění a změny nálad.
Na druhou stranu letní čas má své výhody – dny jsou delší, večery světlejší a lidé tráví více času venku. Psychologové potvrzují, že sluneční světlo má pozitivní vliv na náladu, tvorbu serotoninu i sociální aktivitu. Problém ale nastává v samotném přechodu, kdy se náš biologický rytmus musí uměle přeladit.
Jak změna času ovlivňuje naše zdraví
I když jde jen o šedesát minut, tělo to vnímá. Změna času zasahuje do našeho cirkadiánního rytmu, tedy vnitřních hodin, které řídí spánek, trávení, hormony i náladu. Přechod může vyvolat krátkodobé potíže se spánkem, sníženou pozornost nebo větší náchylnost k únavě.
Podle lékařských studií dochází v týdnu po změně času k mírnému nárůstu dopravních nehod a pracovních úrazů. Lidé jsou prostě méně vyspalí a hůře reagují. Některé výzkumy dokonce ukázaly, že krátce po jarním posunu času stoupá počet srdečních příhod, protože organismus reaguje na změnu stresově.
Zajímavé ale je, že právě přechod na zimní čas – tedy „získání“ jedné hodiny navíc – lidé snášejí lépe. Více spánku většině z nás prospěje a říjnový přechod bývá psychicky méně náročný než ten jarní.
Kde se čas mění a kde ne
Evropská unie sjednotila pravidla tak, že ke změně času dochází ve všech členských státech ve stejný moment – poslední neděli v březnu a říjnu. V USA a Kanadě to funguje jinak: letní čas tam začíná druhou neděli v březnu a končí první neděli v listopadu.
V některých zemích se však čas už nemění vůbec. Například Island, Japonsko nebo většina tropických států změnu času nepoužívají, protože délka dne a noci se tam během roku téměř nemění. Změna času má totiž smysl jen v mírném pásu, kde jsou rozdíly mezi zimou a létem výrazné.
Na jižní polokouli je navíc situace opačná – když je u nás zima, tam mají léto, a tím pádem i letní čas. Například v Austrálii nebo Chile se hodiny posouvají přesně v opačném období než u nás.
Historie a současnost střídání času
Zavedení letního času v roce 1916 bylo především válečné opatření – šlo o úsporu paliva a elektrické energie. Po válce se změna času střídavě rušila a znovu zaváděla. V Československu se letní čas obnovil trvale až v roce 1979, kdy se stal každoroční tradicí.
Od té doby se pravidelně posouvají hodiny na jaře a na podzim, přestože se o jeho zrušení mluví už více než deset let. Evropská komise v roce 2018 navrhla střídání času ukončit a nechat na jednotlivých státech, zda si ponechají letní nebo zimní čas.
Plánovalo se, že poslední změna proběhne v roce 2021. Jenže do toho vstoupila pandemie, ekonomické krize a nedohoda členských států. Některé země chtěly trvale letní čas, jiné zimní, a žádný kompromis nevznikl. V důsledku toho se v celé EU hodiny mění dál – minimálně do roku 2026.
V České republice vláda schválila nařízení, že střídání času zůstane zachováno ještě v následujících pěti letech.
Skončí někdy přechod na letní a zimní čas
Otázka, zda má změna času ještě smysl, rozděluje Evropu. Zastánci tvrdí, že letní čas podporuje aktivnější životní styl, lidé tráví víc času venku a podniky s venkovním provozem mají vyšší tržby. Odpůrci argumentují tím, že přechod má negativní dopad na zdraví, spánek i pracovní výkon.
V praxi by zrušení střídání času znamenalo, že by si každý stát musel vybrat jeden z časů natrvalo. Pokud bychom si nechali letní čas, v zimě by vycházelo slunce až po osmé hodině ráno. Pokud bychom si ponechali zimní čas, letní večery by se zkrátily a stmívalo by se už po deváté.
Ať už dopadne rozhodnutí jakkoli, jisté je, že se čas letos mění znovu – v noci z 25. na 26. října 2025. Takže si připravte teplý čaj, přikrývku a užijte si o hodinu delší noc. Protože kdy jindy je spánek doslova „navíc“, než právě při přechodu na zimní čas?
MOHLO BY SE VÁM HODIT
