Ve velkých městech je denně potkáváte. Mají kasičky, často prodávají drobné předměty, klíčenky, plyšáky, odznaky. A žádají vás o příspěvek na invalidní vozík pro malou holčičku, nemocné pejsky, nevyléčitelné děti a mnoho dalšího. Jak si ověřit, že opravdu přispíváme tam, kde je to potřeba?
Jedna odpověď
Absolutně souhlasím já si říkal vždycky že můj větší je lepší a teď no je mi 25 a po nějakém počtu partnerek musím uznat ne vždycky je to výhra kolikrát je chlap s velkým pérem spíš řezník ono to prostě občas ujede neukontroluju to vlítne tam víc a to šou bolesti a slzy ne teda moje ale všechny chápou málo která ženská zvládá a řekněme je předurčena na takovydle nadstandar a musím říct až najdu tu do který budu moct celej tak to bude zase můj nadstandard