Co vede ženy k výběru toxických partnerů?
Vztahy nejsou matematika. Nedají se spočítat, vyčíslit ani logicky obhájit. A přesto – když se ohlédneme, kolik žen sáhlo opakovaně po muži, který jim ublížil, je zřejmé, že tu něco nehraje. Proč tolik žen přitahují právě ti, kteří je zraňují? Proč si vybíráme špatné chlapy?
Nechceme lásku, ale nápravu minulosti
Většina vztahových vzorců se rodí v dětství. Pokud byla role otce nečitelné povahy – příliš tvrdý, emocionálně odtažitý nebo zcela chybějící – může se stát, že v dospělosti podvědomě saháme po mužích, kteří nám tento obraz připomínají. Věříme, že tentokrát to napravíme. Že se dočkáme uznání, pozornosti, zájmu, který nám chyběl.
Psychologové tomu říkají opakování scénáře. My tomu říkáme život. Ale výsledkem je často bolest.
Adrenalin místo klidu – zaměňujeme drama za lásku
Romantické filmy nás naučily, že čím větší drama, tím větší láska. On ji nechce – ale ona ho změní. On je špatný – ale uvnitř citlivý. Jen ho pochopit, vyléčit, zachránit.
Ve skutečnosti ale tahle rovnice nefunguje. Změnit někoho nelze. A především – zdravý vztah nevypadá jako horská dráha. Vypadá nudně. Což je pro spoustu žen vlastně neakceptovatelné.
Proto ženy zůstávají s těmi, kteří je rozpláčou častěji než rozesmějí.
Nízké sebevědomí: „Lepší než nic“
Některé ženy si vybírají špatné chlapy, protože věří, že si nic lepšího nezaslouží. Nebo protože být sama je děsivější než být nešťastná. Vztah pak není místem, kde sdílíme štěstí, ale zrcadlem vlastní hodnoty. Čím horší partner, tím horší my.

Jenže on si Vás nevybral. Vy jste mu dovolila přijít.
Ignorujeme varovné signály
- Žárlivost, která není roztomilá, ale dusivá
- Slova, která neodpovídají činům
- Emoční manipulace a výčitky
- Neustálé hádky, které se vždy „nějak“ zametou pod koberec
Tyhle červené vlajky vidíme, ale často je přehlížíme. Omlouváme je, racionalizujeme. Protože „má těžké dětství“, protože „je ve stresu“, protože „mě miluje, jen to neumí říct jinak“.
Recyklace příběhu: jiná tvář, stejný scénář
Nejděsivější na tom všem je, že se to často opakuje. Jako kdyby vnitřní kompas byl pokažený. Není to náhoda. Je to naučený vzorec chování. A dokud ho nerozbijeme, budeme znovu a znovu hrát stejnou roli.
Přitažlivost rebelů a nebezpečných typů
Popisuje fascinaci žen muži, kteří působí jako nedostupní „bad boys“. Vysvětluje, proč právě tento typ mužů není vhodný pro stabilní vztah.
Vliv společnosti a kulturních vzorců
Rozebírá, jak média a kultura vytvářejí představu, že láska má bolet a že „hodný vztah“ je nudný. Upozorňuje na vliv romantických mýtů na volbu partnera.
Co říkají odborníci
Belgicko-americká psychoterapeutka Esther Perel ve svých knihách a přednáškách upozorňuje, že „zamilovanost je často o tom, co si o druhém myslíme, ne o tom, kým skutečně je.“ Tento sebeklam pak vede k opakovanému výběru partnerů, kteří neodpovídají skutečným potřebám ženy, ale pouze její touze něco prožít, něco změnit, někoho zachránit.
Psychologové se shodují, že k rozpoznání zdravého vztahu je potřeba vnitřní klid, ne vnější drama.
Jak to změnit?
- Začněte u sebe. Vztah k sobě je ten první, který potřebuje uzdravit.
- Přestaňte zachraňovat. Ne každý, kdo potřebuje pomoc, si zaslouží Váš čas.
- Věnujte se vlastní síle. Sebevědomí není ego, ale základní právo.
- Buďte sama. Aspoň chvíli. Naučíte se, že samota není hrozba, ale svoboda.
Zdravý vztah nebolí. Nepotřebuje kódy, testy, hádanky. Je to klid.
Shrnutí
Možná jste doteď přitahovala špatné chlapy. Ale to neznamená, že to tak bude navždy. Klíčem je pochopit, proč si ženy často vybírají muže, kteří nejsou schopni vytvořit zdravý vztah. První krok? Přestat hledat lásku tam, kde nikdy nebyla – a začít u sebe. Protože ten pravý Vás nebude bolet. Ten pravý Vás podrží. A nebude to drama. Bude to úleva.
MOHLO BY SE VÁM HODIT