Úterý , 26. 11. 2024

Artur

Deset mýtů a fake news o očkování. Čemu věříme a jaká jsou skutečná fakta?

Média jsou plná zpráv o koronaviru. Přitom v naší zemi není toto nebezpečí tak akutní jako docela obyčejná chřipka, které letos podlehlo už 23 osob. Proočkovanost na chřipku je u nás pouze 5 % a průměrně na ni zemře v Česku 1500 osob ročně. Proočkovanost se ale snižuje i u ostatních nemocí. Tento stav má na svědomí mnoho nesmyslných mýtů a fám o očkování. Jak je to doopravdy?
Deset mýtů a fake news o očkování. Čemu věříme a jaká jsou skutečná fakta?
zdroj: pixabay.com

16. 02. 2020

Mýtus první: Očkování způsobuje u dětí autismus 

Takový vědecký důkaz neexistuje. Studie Andrewa Wakefielda z r. 1998 byla tři roky prověřována britskou lékařskou komorou. A podívejme se! Ukázalo se, že záměrně klamala veřejnost. Pan doktor chtěl být zřejmě populární. Wakefieldovi však byla odejmuta lékařská licence a dodnes odborníci nechápou, proč moderní rodiče, kteří mohou získat kvalitní informace o očkování, stále podléhají tomuto mýtu a člověku, který se zpronevěřil svému povolání.

Mýtus druhý: Očkování proti spalničkám způsobuje další onemocnění.

Například zánět středního ucha, zápal plic nebo encefalitidu. Očkovací látka proti spalničkám obsahuje sice oslabený, nicméně živý virus spalniček. To může vyvolat spalničkám podobnou vyrážku u asi 5 % očkovaných dětí. Nemůže však způsobit žádnou jinou nemoc. Naopak, zánět středního ucha či zápal plic často doprovázejí skutečné onemocnění spalničkami. Riziko vzniku encefalitidy po očkování je menší než 1 osoba na 10 milionů dávek vakcíny. Pokud však dítě dostane opravdu spalničky, je možnost onemocnění encefalitidou 1 : 1 000 až 2 000 případů.

Mýtus třetí: Očkování vyvolává astma a alergie

Žádný vědecký důkaz o tom neexistuje. Ve velmi vzácných případech se mohou objevit alergické reakce (např. kopřivka nebo obtíže s dýcháním). Závažné alergické reakce se mohou objevit v méně než 1 případu z milionu.

Mýtus čtvrtý: Očkování proti rakovině děložního čípku není účinné

Ve Spojených státech se od roku 2006 podařilo snížit počet tohoto vážného onemocnění u dívek a mladých žen o více než polovinu. To je slušný úspěch.

Mýtus pátý: Chřipkové viry stále mutují a na ty nové očkování nezabere

Je to omyl. Většinou člověk onemocní, pokud se nechá naočkovat pozdě. Respektive v okamžiku, když už v sobě chřipkový vir má. Prevence je základ.

Mýtus šestý: Některé očkovací látky mohou vyvolat nemoc, proti které mají chránit

Souvisí to v podstatě s předcházejícím „chřipkovým“ mýtem. Některé očkovací látky obsahují části živého viru. Každopádně nemohou danou nemoc vyvolat. Mohou vyvolat pouze mírné příznaky, které nemoc připomínají. Tak je to třeba při očkování spalniček, příušnic nebo zarděnek. Ale stále lepší, než skutečná nemoc.

K TÉMATU  Internetová doba současnosti. Jak mění propojenost se světem náš mozek. Co všechno nám i tělu prokazatelně chybí

Mýtus sedmý: Vakcíny obsahují nebezpečné nebo zbytkové látky z výroby

Typickým příkladem tohoto mýtu je rtuť, hliník, formaldehyd nebo antibiotika. Rtuť ve vakcínách, které jsou zařazeny do povinného očkování v ČR, není. Některé vakcíny opravdu obsahují hliník. Ovšem ten obsahuje i voda, vzduch nebo mateřské mléko. Navíc  neexistují žádné studie a vědecké důkazy, které by prokazovaly, že hliník v těchto malých dávkách organismu škodí. Formaldehyd se v některých vakcínách ve stopovém množství opravdu vyskytuje, ale je také součástí lidského metabolismu. Proto nemůže způsobovat žádné nežádoucí účinky. Také antibiotika mohou být při výrobě některých vakcín použita, aby se zabránilo jejich kontaminaci. Vědecké studie prokázaly, že toto stopové množství nemůže způsobit nežádoucí účinky.

Mýtus osmý: Účinnost očkování není tak vysoká, jak se tvrdí

Kdyby očkování nebylo tak účinné, měli bychom tu dnes ještě běžně opravdu velké epidemie záškrtu, tetanu, pravých neštovic či spalniček. Fakt, že tyto nemoci během posledních padesáti let takřka vymizely nebo se jejich výskyt dramaticky snížil, dokládá, že je tento nesmysl opravdu jen mýtem. Uvádí to i řada odborných studií nejen v Česku, ale i ve světovém měřítku. To, že se některé nemoci, například spalničky, znovu začaly v naší populaci vyskytovat, je právě důsledkem odmítání očkování.

Mýtus devátý: Nežádoucí účinky jsou zatajovány

Jaký by k tomu měl kdo důvod? Konspirační teorie o výdělcích farmaceutických firem, které chtějí zisk za každou cenu? I třeba za tu, že časem zemřou jejich blízcí? Jakékoli nežádoucí účinky musí všichni lékaři povinně hlásit a data jsou celostátně vedena ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv. Tak tomu je i v jiných vyspělých zemích. Očkovacími látkami se zabývají týmy vědců po celém světě. Stačí nahlédnout do opravdových vědeckých studií a nenechat se zmást „odborníky na všechno“.

K TÉMATU  Jak předejít přibírání na home office: I když pracujete z domova, musíte mít řád

Mýtus desátý: Lepší je nemoc prodělat, pak proti ní bude člověk imunní

I imunita se poté, co minulé generace prodělaly spalničky, časem vytratí. Právě tak jako u tetanu. Stačí si nechat změřit protilátky v rámci laboratorních testů. Ovšem závažné poškození dětí i dospělých po opravdu prodělaných infekčních nemocech, může být doživotní. A nemusí to být „jen“ poškození ve formě poďobaného obličeje od neštovic, ale také smrt. To ostatně dokládá celá historie lidstva. A pokud by bylo lepší nemoc prodělat, proč by se nyní tak intenzívně hledala očkovací látka proti koronaviru? Nebylo by také lepší nechat zemřít pár nemocných, aby ti, co se uzdraví, měli doživotní imunitu? Co vy na to? 

Zdroje článku:
Doporučujeme
sdílet
tisknout
mohlo by vás zajímat

Témata pro vás

Výběr článků

Pustili jste se do rekonstrukce vašeho domova a čeká vás mimo jiné i koupelna? Pokud ale místo pro relax a očistu není příliš velké, musíte hodně přemýšlet nad rozvržením celého prostoru. Přinášíme vám pár tipů, které se vám budou při zařizování hodit.
I přímotopy jdou s dobou. Ta si žádá úsporné a efektivní přístroje, které nebude třeba schovávat do skříní, ale naopak vystavovat na obdiv členům domácnosti i návštěvám.
Ve věku 95 let nás opustila uznávaná spisovatelka a scenáristka Hermína Franková, známá především díky svému dílu "Dívka na koštěti". Informaci o jejím úmrtí zveřejnil Český PEN klub. Pohřeb proběhne 19. června 2024 ve 13.20 v Malé obřadní síni krematoria v Praze-Strašnicích. Franková zanechala významný otisk v české literatuře a filmové tvorbě.
Rebarborový koláč je skvělou volbou pro všechny, kteří si chtějí vychutnat sladkou pochoutku s lehce nakyslým nádechem. Tento jednoduchý recept vám ukáže, jak připravit dokonalé těsto a lahodnou rebarborovou náplň, kterou si oblíbí celá rodina. Přečtěte si náš postup krok za krokem a vyzkoušejte tento osvěžující dezert ještě dnes!
Máte už dost nepořádku ve skříních a zásuvkách? Když vejdete do šatny, zakopáváte o žehlicí prkno opřené o zeď? Je nejvyšší čas uklidit nepořádek! Pomůže vám v tom prostorný a robustní nábytek: šatní skříně a zrcadlové skříňky. Na co byste měli pamatovat při výběru nábytku do vaší domácnosti? Jaká řešení nabízejí přední výrobci nábytku a architekti? Podívejte se na to!
V prvním květnovém koučinku se Nela otevřela své koučce Marcele na maximum. Napsala pro vás, jak sezení vnímala, co si díky němu uvědomila a jaké má vlivem koučinku Emočních rovnic výsledky.
Není radno si s ní zahrávat, protože vám může pořádně znepříjemnit život. Někteří lidé ji bohužel ale ignorují a pak si také nesou následky. Co je alergie na slunce, jak se projevuje a co se s ní dá dělat? Sluneční alergii nebagatelizujte a snažte se nad ní vyzrát co nejrychleji.
Koncem listopadu dorazí na pulty knihkupectví výpravná obrazová monografie Žít – Karel Svoboda. Spletité osudy slavného skladatele v ní jedinečným způsobem zpracoval jeho syn Petr Svoboda, který své vzpomínky doprovodil i desítkami unikátních fotografií. Mnohé z těchto snímků jsou publikovány vůbec poprvé. Kromě Petra Svobody zavzpomíná v knize na geniálního, i když svérázného umělce plejáda dalších osobností, jejichž vtipné, láskyplné, ale i nostalgické historky obraz Karla Svobody dokonale dotvářejí.
Hodně lidí si chce užívat neustále krásného a teplého počasí venku. To bohužel není v naší zemi možné. V zimě, na podzim i během léta přijdou ošklivé dny. Musíte proto vědět, jak si zpříjemnit volný čas doma, když nemůžete kvůli počasí jít ven. Poradíme vám, jak si snadno zlepšit život a udělat si z domova nádherné a pohodlné místo.

Výběr článků

Léto je ideálním obdobím pro dobrodružství a zábavu. Pokud přemýšlíte, jak zabavit děti během letních prázdnin, máme pro vás spoustu inspirace. Od venkovních her po tvořivé projekty – tyto aktivity nejen zabaví vaše děti, ale také podpoří jejich rozvoj a kreativitu.
Ráno dělá den - staré známé rčení, na kterém je kus pravdy. Pokud se vám v posledních dnech stalo, že právě začátek dne se nesl v nevrlém duchu, v němž se ostatně poté nesl zbytek hodin, pak se možná dopouštíte několika věcí, jež jsou zejména po ránu tabu. Naše zlozvyky či návyky se výraznou měrou podepisují na tom, co nás bude čekat či jaký bude den. Co udělat proto, abychom se cítili o něco šťastnější? 

Nepřehlédněte

Nejen díky šíření koronaviru je téma podpory imunity v posledních dnech často diskutovaným tématem. Podporovat imunitu je nutné během celého roku, ale zejména v období s vyšším výskytem respiračních a jiných onemocnění. Imunita velmi úzce souvisí se zdravým životním stylem.
Naši domácnost mohou sužovat nevítaní nepřátelé, kteří nás po ránu nemile překvapí. Jsou jimi brouci, kterým se někdy zkrátka líbí víc v domě než na zahradě, kde mají obvykle svá obydlí. Pokud i k vám domů doputovali drobní tvorové, kteří sice v mnoha případech škodliví nejsou, ale v ostatních ano, prozraďme si, jak s nimi bojovat.

Odebírat novinky

Přihlásit se

Jestě nemáte účet? Zaregistrujte se zde.

Nahlásit článek