Čtvrtek , 21. 11. 2024

Albert

Vždycky jsem byla tak trošku rebel, do vztahů jsem se úplně nehrnula, závazků jsem se obávala vždycky. Dospěla jsem ale postupně do stavu, kdy mi došlo, že to tahle nemůžu a nechci dělat celý svůj život. Mám partnera už tři roky, on by se rád posunul dál a bydlel se mnou. Ale i přesto, že ho miluji, začínám někde uvnitř sebe couvat. Nevím, zda jeho nátlak ustojím.
Když si moje kamarádka a pak také sestra našly partnery na seznamce, začala jsem věřit tomu, že to skutečně funguje. Do té doby jsem se toho strašně bála. Psát si s někým na internetu, nevědět, zda je to skutečně on a potom si s ním vyjít. To mi přišlo děsně riskantní. No ale, když to jim dvěma vyšlo, proč by to nemohlo vyjít taky mně?
Sérioví vrazi jsou psychicky narušení lidé, kterým ostatní neřeknou jinak než lidské zrůdy. Jejich hlavním povahovým rysem bývá nulová lítost nad lidskými osudy, ačkoliv někteří z nich mohou navenek působit jako velmi spořádaní občané.
Po dokončení školy jsem se chtěla osamostatnit a odejít z domu, protože jsem toužila po nezávislosti. Vždycky jsem si přála bydlet sama a společně s mojí kamarádkou jsme si tohle plánovaly asi od třetí třídy na základní škole. Náš sen se splnil, ale idylka netrvala věčně. Kdybych to tušila, nikdy bych do toho nešla.
Sen o vlastním bydlení se mi splnil před rokem. Byla jsem šťastná, že se konečně mohu odstěhovat od rodičů a žít si po svém. Ale nadšení z nového domova a pěkného pronajatého bytu je pryč.
Nikdy jsem neuznávala ten klasický model, kdy musí před dívkou pokleknout muž a s pugétem růží ji požádat o ruku. Na romantiku obecně moc nejsem, asi ani neumím tolik vyjadřovat pocity. I když svého přítele moc miluji, neumím to ani někdy otevřeně říct.
S mámou jsme si blízké, myslím, že jsme si vytvořily hodně hlubokou vazbu v době, kdy nás táta opustil. Mám ještě o rok mladšího bratra, který se nikdy nemohl smířit s rozvodem rodičů a byly s ním poměrně velké problémy.
Moje mladší sestra byla vždycky jiná než já. Dostávalo se jí větší pozornosti, protože máma ji měla s druhým manželem, a pro něj ona byla princezna – a já jen přítěž. Musím uznat, že jsem na ni občas žárlila, ona byla tou rozmazlovanou a já jsem musela všechno dělat za ni.
Jsem vdaná už třicet let – za tu domu jsme si toho s manželem zažili hodně, ale vždy jsme byli tím spokojeným a harmonickým párem, prostě dva lidé, kteří k sobě patří. Kamarádky se mě často ptaly, jak to děláme a zda už někdy došlo i k nevěře.
Už na gymnáziu jsem věděla, co chci dělat. Chtěla jsem se stát fyzioterapeutkou, pracovat s lidmi a pomáhat jim od bolesti. Jenže to nebylo tak snadné, na vysokou jsem se nedostala, ani napoprvé, ani napodruhé, a tak jsem to vzdala a rozhodla jsem se, že se stanu masérkou. A pak přišla hodně lákavá nabídka.
Když jsem potkala Petra, strašně se mi líbil a učaroval mi jeho úsměv, nadhled i smysl pro humor. Nikdy jsem ale necítila ty pověstné motýlky v břiše. Všem v okolí se ale líbil, dostal i mé rodiče a všichni si mysleli, že pro mě nemůže být vhodnější partner.
Katce se v posledních týdnech změnil život úplně naruby. „Dřív jsem se svým dítětem měla skvělý vztah, v posledním roce začal být však můj šestnáctiletý syn odtažitý a nechtěl si se mnou tolik povídat. Myslela jsem, že je to jen životní období. Pak ale přišel s tou nenadálou větou: Jsem gay, mami! Nevěděla jsem co odpovědět, vůbec jsem to nečekala. Nejradši bych utekla a chvíli ho neviděla! Co mám dělat, když to neschvaluju?“ ptá se.

Odebírat novinky

Přihlásit se

Jestě nemáte účet? Zaregistrujte se zde.