Důvodů pro kompostování je mnoho
Než se zaměříme na kompostér, není od věci si připomenout, proč vlastně kompostovat. V úvodu už jsme určité přínosy naznačili – a obecně lze říci, že se jedná o jeden z nejjednodušších a nejpřínosnějších způsobů, jak se chovat udržitelně a proměnit biologický odpad v bohatou, úrodnou půdu, která je plná živin. Kompostováním navíc:
· chráníme životní prostředí: snížením množství směsného odpadu šetříme místo na skládkách a omezujeme produkci metanu, který vzniká při rozkladu organického materiálu v uzavřených prostorách skládek.
· šetříme peníze: nemusíme utrácet za drahá průmyslová hnojiva, protože to nejlepší hnojivo si vyrobíme sami doma.
· zlepšujeme kvalitu půdy: kompost zlepšuje strukturu půdy, zvyšuje její schopnost zadržovat vodu a poskytuje rostlinám potřebné živiny pro zdravý růst.
Kam umístit kompostér
Nyní už ale přejděme k samotnému procesu. Základem úspěchu je především vědět, kam umístit kompostér. Ideální místo by mělo splňovat několik podmínek:
stín a závětří: Kompostér umístěte na místo, kde na něj nebude celý den svítit slunce. Přílišné teplo by mohlo kompost vysušit a zpomalit rozklad. Také by měl být chráněn před silným větrem.
- přístup a prostor: Umístěte ho blízko domu nebo kuchyně, abyste do něj mohli snadno vhazovat odpad. Zároveň by kolem něj měl být dostatečný prostor, abyste mohli kompost pravidelně míchat a odebírat.
- kontakt s půdou: Důležité je, aby měl kompostér přímý kontakt s půdou. To umožní přístup užitečným mikroorganismům a žížalám, které jsou klíčové pro proces rozkladu. Místo by mělo být mírně propustné, aby mohla přebytečná voda odtékat.
Jak správně založit kompost krok za krokem
Založení kompostu není nic složitého. Stačí se držet několika základních pravidel, aby se proces rozkladu mohl správně rozjet.
- Základní vrstva: na dno kompostéru umístěte vrstvu hrubšího materiálu, jako jsou větve, stvoly nebo stonky z rostlin. Tato vrstva zajistí potřebné provzdušnění odspodu a zabrání ucpávání.
- Hnědá vrstva: na větve nasypte první vrstvu takzvaného „hnědého materiálu“ bohatého na uhlík. Může to být suché listí, jemná kůra nebo natrhaný karton.
- Zelená vrstva: nyní přidejte první „zelenou vrstvu“ s vysokým obsahem dusíku. Ideální jsou kuchyňské zbytky, čerstvě posekaná tráva nebo slupky z ovoce a zeleniny.
- Střídejte vrstvy: dále pokračujte ve střídání „hnědých“ a „zelených“ vrstev. Ideální poměr je zhruba 2 díly hnědého materiálu na 1 díl zeleného. Tím zajistíte správnou rovnováhu pro rychlý a efektivní rozklad.
Co (ne)patří do kompostu
Aby kompost prosperoval, byl kvalitní a posloužil jako účinné organické hnojivo, je také důležité vědět, co do něj můžeme dávat, a co naopak nikoli. Jak už bylo zmíněno výše, úspěšný kompost je o rovnováze mezi dvěma hlavními složkami, které se označují jako „zelené“ a „hnědé“ materiály. Zelené materiály jsou bohaté na dusík, který kompostu dodává energii a teplo. Hnědé materiály jsou zase plné uhlíku a zajišťují strukturu a provzdušnění.
Co do kompostu nikdy patří
„Zelené“ materiály
Tato skupina zahrnuje vše, co je čerstvé a rychle se rozkládá. Je to biologická „potrava“ pro mikroorganismy.
- Zbytky z kuchyně: ovocné a zeleninové slupky (od banánů, jablek, brambor), ohryzky, sedlina z kávy (včetně papírového filtru), čajové sáčky a listy čaje, zbytky vařené rýže (nesolené a nekořeněné).
- Zbytky ze zahrady: čerstvě posečená tráva, plevel (bez zralých semen), odkvetlé květiny a listy rostlin, zbytky pokojových rostlin.
- Speciální materiály: skořápky od vajec (rozdrcené na menší kousky, aby se lépe rozložily) nebo papírové proklady na vejce.
„Hnědé“ materiály
Tato skupina je klíčová pro strukturu kompostu a správné provzdušnění. Pomáhá také absorbovat přebytečnou vlhkost ze zelených materiálů.
- Zbytky ze zahrady: suché listí, jemné větvičky a drcená kůra, piliny, hobliny (ideálně z neošetřeného dřeva), sláma.
- Domácí odpad: natrhaný a zvlhčený karton (od krabic, ruličky od toaletního papíru), papírové utěrky a ubrousky (bez potisku a zbytků jídla), popel ze dřeva (jen v malém množství).
Co do kompostu nikdy nepatří
Některý odpad do kompostu rozhodně nepatří, jelikož by mohl zkomplikovat rozklad, přilákat škůdce nebo šířit nemoci. K takovým patří především:
- Živočišné produkty: maso, kosti, tuky, oleje, mléčné výrobky a výkaly masožravých zvířat. Tyto zbytky přitahují hlodavce a mouchy a způsobují nepříjemný zápach.
- Nebezpečné materiály: chemicky ošetřené dřevo, popel z uhlí nebo briket, rostliny napadené nemocemi a rostliny se semeny plevele, které by se v kompostu mohly šířit.
- Sklo, plasty, kov: tyto materiály se v kompostu nerozloží a znehodnotily by výsledný produkt.
Tip: v některých případech lze likvidovat i obalové materiály – zjistit, které to jsou, vám pomohou značky třídění odpadu na obalech. Mnoho z nich má symbol pro biologický odpad, například Bio-odpad nebo OK Compost, což vám napoví, že daný obal je kompostovatelný.
Péče o kompost
Kompost kromě správného založení vyžaduje i určitou péči, která je však jednoduchá a nenáročná. Důležité je pamatovat především na následující.
- Vlhkost: kompost by měl být vlhký jako vyždímaná houba. Pokud je příliš suchý, rozklad se zastaví. Pokud je příliš mokrý, může začít hnít. V případě potřeby ho lehce zalijte vodou nebo přidejte suchý materiál, jako je suché listí.
- Provzdušňování: kompost potřebuje vzduch, aby ho mohli rozkládat aerobní mikroorganismy. Alespoň jednou za měsíc kompost promíchejte vidlemi. Urychlíte tak proces rozkladu.
- Čas: buďte trpěliví. Podle podmínek a složení může trvat několik měsíců až rok, než se kompost promění v tmavou, kyprou a voňavou hmotu – hotové „černé zlato“ pro vaši zahradu.
A to je vše. Jak vidíte, kompostování je skvělý způsob, jak se zbavit odpadu ekologicky a zároveň odměnit svou zahradu tou nejlepší výživou. Začněte ještě dnes a prospějte tak nejen sobě, ale i přírodě.
