Slova, která říkala z plného srdce. Bez patosu, bez přetvářky. V době, kdy bojovala o každý nový den, nám Anička Slováčková připomínala to, na co často zapomínáme: že život není samozřejmost. A že každé ráno, kdy se probudíme, je malý zázrak.
Její myšlenky teď rezonují s ještě větší silou. Proto jsme se je rozhodli sepsat, rozvést a připomenout si, proč bychom měli žít tady a teď. Ne až „jednou“. Ne „až bude lepší doba“. Ale dnes.
