Elenu trápí to, co mnoho dalších žen, ačkoliv o tom veřejně nemluví. „Můj manžel se mi nedávno svěřil s tím, že by chtěl ještě další vztah. Jsme manželé přes dva roky, cítím se ve vztahu šťastná. Jenže mu očividně nestačím. Chtěl by ještě jinou ženu, chodit s ní na rande a dokonce souložit. A já si mám prý taky někoho najít. Jenže já nic takového nechci, co mám dělat?“ Její muž mluví o tzv. polyamorii a v mužských fantaziích se nejedná o nic ojedinělého.
2 komentáře
Především, nikdy neupozorňovat svoje okolí na svoje nedostatky, které si, ostatně, uvědomujete jen vy samy, z důvodů většinou neznámých. Nikdo si nikdy nevšimne že máte „velký“ zadek, jen když o tom budete sama mluvit. Nikdo si nevšimne toho, že omáčka je trochu více slanější nebo více kyselejší, když vy sama o tom nebudete mluvit – tím totiž na to upozorníte. No tak co, ted právě se mi něco nepovedlo, není to – podle mého dokonalé – ale oni si toho ostatní buď nevšimnou anebo budou taktní. Stejně, co se týká jídel, každý je zvyklý na něco jiného a nikdy nikdo mu neuvaří přesně to stejné, jako jeho maminka.
Souhlasím,nelze se zavděčit všem,každý člověk je unikát a každému vyhovuje něco jineho.Svět se nezboří,když budete chvíli myslet na sebe.A když se to někomu nelíbí,nevadí nestojí za to.