Špenát má spoustu železa
Dnes už se ví, že tomu tak není, ale tento mýtus je starý více než 150 let. A i když byl v 30. letech minulého století vyvrácen, špenátománie trvala, i díky kreslené postavičce Pepka námořníka, až do 90. let.
Mrkev bystří zrak
Traduje se, že dokonce zabraňuje vzniku šerosleposti, a protože obsahuje beta-karoten, který se v těle přeměňuje na vitamin A, můžete pravidelnou konzumací ovlivnit kvalitu vašeho zraku. Není tomu tak. Mrkev je sice zdravá, ale více vitaminu A mají například špenát, zelí nebo hlávkový salát.
Vypijte alespoň tři litry vody denně
Pitný režim takto nefunguje. MUDr. Kožíšek ze Státního zdravotního ústavu uvádí, že člověk denně v průměru vyloučí asi 2,5 litru vody. Organismus si zpětně vytvoří třetinu litru v těle metabolickou činností a vody vázané v potravě přijmeme asi 900 ml. To znamená, že zbytek (asi 1,5 litru) musíme do těla dodat přímo ve formě tekutin. Jiní odborníci udávají, že příjem má být 0,5 l na každých 15 kg hmotnosti. A pozor – mýtem také je, že do spotřeby se nepočítá káva, čaj, víno a podobné tekutiny. Každá tekutina se počítá.
Zdravé stravování znamená jíst pětkrát denně
Také tento mýtus už je překonaný. Výživoví specialisté, jako například ing. Petr Havlíček, konstatuje, že jíst pětkrát denně je nepřirozené. Normální člověk jedl dříve dvakrát až třikrát denně a rozhodně nekonzumoval bohatou snídani a chudší večeři, protože by umřel. Dříve byly snídaně menší a rychlejší, protože člověk odcházel na pole pracovat. V poledne si dal namazaný chleba a večer, po těžké manuální práci, snědl polévku s hlavním jídlem. Nevýhodou častého jídla je přetěžování trávení a slinivky.
Poslední denní jídlo v 17 hodin
Večeřet v 17 hodin je také další „dietní“ mýtus. Pokud chodíte spát například krátce před půlnocí, určitě vám bude při cestě do postele kručet v břiše, a to kvalitnímu spánku nepomůže. Odborníci se shodují, že večeře by měla být asi 3 hodiny před spaním.
Jeden psí rok je sedm lidských
A nakonec něco o našich zvířecích přátelích: výpočet jeden rok člověčí krát sedm je velmi zjednodušený a neodpovídá jednotlivým stadiím života psa. Odborníci počítají první rok života psa za 16 lidských, druhý rok se připočte osm let a potom je možné počítat, že každý rok psa vydají za čtyři roky lidského života. Přitom čím větší pes, tím rychle stárne. Takže náš bišonek, kterému je dvanáct let, by jako člověk byl přibližně sedmdesátiletý, ale kamarádova bordeauxská doga by ve stejném věku už byla více než stoletá.
