Dětské příběhy zaplnily Staroměstskou radnici
Brožíkova síň Staroměstské radnice v Praze hostila ve čtvrtek 4. června slavnostní vyhlášení vítězů projektu Dětský čin roku za ročník 2025/2026. Ocenění si odneslo osm mladých vítězů v jednotlivých kategoriích a vedle nich také držitelé speciálních ocenění.
Projekt Dětský čin každoročně upozorňuje na skutečné příběhy dětí, které pomohly ve svém okolí. Letos se mezi oceněnými objevily příběhy záchrany lidského života, pomoci seniorce po pádu, podpory spolužačky po návratu z dětského domova, dobročinného školního bufetu nebo péče o zvíře v nouzi.
Na slavnostním vyhlášení projektu Dětský čin roku vystoupil také prezident Petr Pavel. Ve svém projevu připomněl, že dětský čin může mít mnoho podob a že hrdiny nemusí být jen dospělí. Podle něj by se příběhy oceněných dětí měly připomínat mladým lidem i dospělým, protože ukazují, že odvaha a pomoc druhým mohou být příkladem pro vrstevníky i starší generace.
Po úvodní části program pokračoval jednotlivými kategoriemi. Každá z nich ukázala jiný typ pomoci. Někde šlo o okamžité rozhodnutí v krizové situaci, jinde o dlouhodobější podporu, nápad nebo schopnost všímat si lidí, kteří by jinak mohli zůstat stranou.
Známé tváře podpořily dětské vítěze
Slavnostní vyhlášení mělo také společenský rozměr. Projekt dlouhodobě podporují patroni z řad známých osobností, které jsou spojeny s jednotlivými kategoriemi. Jejich role není jen formální. Pomáhají tomu, aby se o příbězích oceněných dětí mluvilo veřejně a aby každý dětský čin získal pozornost, kterou si zaslouží.
U kategorií stojí například Jiří Ježek u Záchrany lidského života, Dan Krejčík u Dobrého nápadu, Petra Černocká u Pomoci starším lidem, Lucie Křížková u Kolektivní pomoci, Jitka Čvančarová u Pomoci ostatním, Martin Košťál u Pomoci pro duši a Zora Jandová u Pomoci přírodě. S projektem je dlouhodobě spojen také Aleš Háma, který patří mezi jeho výrazné osobnosti. I díky nim má každý oceněný dětský čin větší veřejnou pozornost.
V kontextu celé akce ale známé tváře nepřebíraly hlavní pozornost. Ta zůstala dětem a jejich příběhům. Přítomnost patronů spíš dodala vyhlášení veřejný a mediální rámec, který podobnému projektu pomáhá dostat se dál než jen do škol, odkud příběhy přicházejí.
Pro děti na pódiu je to přitom zásadní rozdíl. Ocenění nepřebírají pouze před porotou nebo zástupci projektu, ale před lidmi, které znají z televize, filmu, hudby nebo sportu. Díky tomu má každý dětský čin jinou váhu i pro jejich okolí.
Bratr daroval kostní dřeň chlapci s leukémií
Jedním z nejvýraznějších oceněných příběhů byl „Můj brácha hrdina“ v kategorii Záchrana lidského života. Vypráví o Vojtěchu Janu Kunovi z Brna, který bojuje s leukémií. Naději na uzdravení mu přineslo darování kostní dřeně od jeho bratra.
Kategorie Záchrana lidského života, jejímž patronem je Jiří Ježek, letos připomněla příběh, který se vymyká běžné představě o dětské pomoci. Nešlo o rychlé zavolání záchranky nebo upozornění dospělých. Tento dětský čin měl podobu rodinné pomoci v situaci, kdy léčba závisela na vhodném dárci.
Darování kostní dřeně je pro dospělého velké rozhodnutí. V dětském příběhu působí ještě naléhavěji, protože za ním není jen medicínský výkon, ale vztah mezi sourozenci. Právě proto tento příběh mezi ostatními výrazně vystupoval.
Dětský čin roku v této kategorii ukázal, že slovo hrdinství nemusí znamenat jednorázový čin před zraky ostatních. V tomto případě šlo o pomoc, která se odehrává v nemocničním a rodinném prostředí, mimo veřejný pohled, ale s dopadem na život konkrétního dítěte.
Ostravští školáci pomáhali předškolákům
V kategorii Dobrý nápad uspěla Vanessa Kerlinková a její spolužáci z Ostravy s projektem „Velcí pomáhají malým“. Starší školáci připravili pro předškoláky deset zábavných programů, které jim měly usnadnit nástup do první třídy.
Děti během programu cvičily, tančily a učily se základní dovednosti potřebné pro školu. Součástí byly i věci, které mohou dospělým připadat samozřejmé, ale pro předškoláky představují důležitý krok k samostatnosti. Třeba spolupráce s ostatními, komunikace, orientace v novém prostředí nebo zavazování tkaniček.
Kategorii Dobrý nápad patronuje Dan Krejčík. Ostravský projekt dobře zapadl do jejího smyslu, protože nebyl postavený na složitém plánu, ale na praktické pomoci. Starší děti využily vlastní zkušenost se školou a předaly ji mladším.
Takový projekt má přitom dvojí efekt. Pomáhá předškolákům, ale zároveň učí starší děti odpovědnosti. Najednou nejsou jen žáky, kteří plní úkoly. Stávají se těmi, kdo připravují program pro mladší a nesou za něj odpovědnost. I tak může vypadat dětský čin s konkrétním dopadem.
Karolína přivolala pomoc zraněné seniorce
V kategorii Pomoc starším lidem byla oceněna Karolína Hartmannová z Ostravy za příběh „Pomoc v pravý čas“. Pomohla starší paní, která uklouzla na ledě, a zůstala s ní až do příjezdu záchranné služby.
Karolína v danou chvíli neodešla a nespoléhala na to, že situaci vyřeší někdo jiný. Zůstala u zraněné seniorky, přivolala pomoc a počkala, dokud nebyla v bezpečí. Právě tato část příběhu je podstatná. Nešlo jen o jeden telefonát, ale také o to, že dítě zůstalo u člověka, který byl po pádu zraněný a odkázaný na pomoc okolí.
Pomoc starším lidem má jako patronku Petru Černockou. Karolínin příběh přesně vystihl smysl této kategorie. Nešlo o složitý zásah, ale o všímavost a rychlé jednání v běžné zimní situaci, která se může stát komukoli.
Podobné příběhy často nebývají nápadné. Nestojí za nimi dlouhá příprava ani velká organizace. Rozhoduje spíš okamžik, ve kterém si dítě všimne, že někdo potřebuje pomoc, a nečeká na to, až se zastaví někdo další.
Dobročinný bufet vynesl 10 tisíc korun
Kategorie Kolektivní pomoc přinesla příběh „Jídlo pomáhá“. Sára Korbelová a její spolužáci z Ústí nad Labem zorganizovali dobročinný bufet a získali 10 000 korun pro matky a děti v nouzi.
Děti připravily občerstvení, zapojily se do organizace a výtěžek poslaly tam, kde mohl konkrétně pomoci. V tomto případě nešlo o reakci na náhlou krizovou situaci, ale o plánovanou školní aktivitu s jasným cílem a výsledkem.
Kolektivní pomoc má jako patronku Lucii Křížkovou. Právě tady byl skupinový rozměr vidět nejvýrazněji. Jeden člověk může přijít s nápadem, ale aby vznikl dobročinný bufet, musí se zapojit víc dětí. Někdo peče, někdo prodává, někdo pomáhá s organizací, někdo komunikuje s okolím.
Částka 10 000 korun je v tomto případě důležitá. Nejde o obecnou formulaci, že děti „někomu pomohly“. Výsledek byl měřitelný a peníze zamířily na podporu matek a dětí v nouzi. I proto tenhle dětský čin nepůsobil jen jako školní aktivita, ale jako konkrétní pomoc s jasným výsledkem.
Josef pomáhá dědovi s internetem
Digitální svět je pro mladší generaci běžnou součástí života, pro mnoho starších lidí ale může být nepřehledný. Josefova pomoc proto není jen technická. Nejde pouze o vysvětlení, kam kliknout, jak něco vyhledat nebo jak se v online prostředí neztratit.
Důležitá je i druhá část příběhu. Josef s dědečkem tráví čas také mimo počítač. Jezdí s ním na kole, chodí ven a rybaří. Pomoc na internetu se tak neodděluje od osobního vztahu. Naopak ho doplňuje.
Kategorie Pomoc na netu do projektu přináší současné téma. Ukazuje, že dětský čin může dnes vypadat jinak než před dvaceti lety. Může mít podobu trpělivého vysvětlování, orientace v digitálním světě i času věnovaného někomu z rodiny.
Spolužáci pomohli dívce po návratu z dětského domova
V kategorii Pomoc ostatním, jejíž patronkou je Jitka Čvančarová, zaujala Jitka Klasová příběhem „Příběh o naději“. Ten se týkal spolužačky po návratu z dětského domova.
Téma návratu mezi spolužáky je citlivé. Dítě se nevrací jen do školního kolektivu, ale také do prostředí, kde se musí znovu zařadit, navázat vztahy a zvládnout pozornost ostatních. Právě v takové situaci může mít chování spolužáků velký význam.
Oceněný příběh upozornil na pomoc, která nemusí být vidět navenek tak výrazně jako záchrana života nebo přivolání zdravotníků. Podpora spolužáka je často tišší, každodenní a rozložená do delšího času. Přesto může rozhodnout o tom, jak se dítě ve třídě cítí a jestli má pocit, že tam patří.
U této kategorie je důležité, že ukazuje školní kolektiv jako místo, kde se dá pomáhat i bez dospělého vedení. Děti samy často velmi dobře vnímají, kdo je mimo skupinu, kdo potřebuje podporu a kdo se po těžší životní zkušenosti vrací mezi ostatní.
Přátelé se obrátili na školní psycholožku
Další oceněný příběh přinesla kategorie Pomoc pro duši, kterou patronuje Martin Košťál. Markéta Kašparová popsala zkušenost dívky, která se kamarádům svěřila s těžkou situací doma i myšlenkami na sebepoškozování. Přátelé se obrátili na školní psycholožku a třídní učitelku.
Tento příběh patřil k těm, které se dotýkají tématu duševního zdraví dětí. Důležité je, že kamarádi situaci nezlehčili a neponechali ji jen mezi sebou. Obrátili se na dospělé, kteří mohli zasáhnout a dívce zajistit odbornější podporu.
V dětském kolektivu to přitom nemusí být jednoduché rozhodnutí. Děti se mohou bát, že zradí důvěru kamaráda, že situaci zhorší nebo že dospělí zareagují špatně. Právě proto je tento typ pomoci důležitý. Ukazuje, že někdy je správné nezůstat jen u slibu mlčenlivosti, ale vyhledat pomoc.
Kategorie Pomoc pro duši tak do letošního ročníku přinesla téma, které je pro školy stále aktuálnější. Nejde jen o vztahy ve třídě, ale také o schopnost rozpoznat, kdy už situace přesahuje možnosti kamarádské podpory.
Sourozenci pomohli plchovi zpět do lesa
Pomoc přírodě zastoupila Beáta Zelenková a její mladší bratr Jáchym. V příběhu „Návštěvníci“ se postarali o bezpečný návrat plcha do lesa podle doporučení záchranné stanice.
Patronkou této kategorie je Zora Jandová. Příběh sourozenců ukázal další podobu všímavosti, tentokrát směrem k přírodě. Děti zvíře nenechaly bez pomoci, ale zároveň nejednaly zbrkle. Postupovaly podle doporučení záchranné stanice, což je u podobných situací zásadní.
Právě tato část je důležitá. Pomoc zvířeti neznamená vždy vzít ho domů nebo s ním manipulovat podle vlastního pocitu. Správný postup často vyžaduje kontaktovat odborníky a řídit se jejich radou. Beáta a Jáchym tak ukázali nejen zájem o přírodu, ale i schopnost postupovat zodpovědně.
V celém ročníku tím kategorie Pomoc přírodě doplnila lidské příběhy o další rovinu. Dětský čin roku totiž neoceňuje jen pomoc lidem, ale i péči o okolí, ve kterém děti vyrůstají.
Speciální ocenění získaly další příběhy
Vedle vítězů hlavních kategorií udělila porota také několik speciálních ocenění. Iva Lokajová byla oceněna za poděkování učitelům, kteří pomáhají dětem růst a často stojí v pozadí jejich úspěchů.
Speciální základní škola Králíky zaujala projektem mapování bezbariérovosti města. Děti upozornily na překážky, které komplikují pohyb vozíčkářům, seniorům i rodičům s kočárky. Téma bezbariérovosti přitom do dětského projektu přineslo velmi praktický pohled na město.
Ocenění získal také Matěj Nepovím za mimořádnou odvahu při vyprošťování posádky po tragické nehodě obrněného vozu. Mezi speciálně oceněnými byl i Ondřej Loubek, který navzdory léčbě leukémie peče sušenky pro dobročinné akce a výtěžkem podporuje dětské onkologické pacienty.
Speciální ocenění tak rozšířila hlavní soutěžní kategorie o další příběhy, které se nevešly do běžného rámce, ale porota je chtěla samostatně vyzdvihnout.
Dětský čin roku otevírá 22. ročník
Dětský čin roku pořádá stejnojmenný nadační fond. Projekt vznikl v roce 2004 z iniciativy značky Whirlpool a během více než dvaceti let přinesl tisíce skutečných příběhů dětí a dospívajících ze základních i středních škol.
Dětský čin roku probíhá pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Magistrátu hlavního města Prahy. Generálním partnerem projektu je značka Whirlpool. Mezi partnery patří také Oresi kuchyně, Kores, Seznam.cz, Městská policie Praha, Chocotopia a ÁMOS Vision. Mediálně projekt podporují Učitelské noviny, Alík.cz, Český rozhlas Radio Junior a Surikata.
Jan Krejčíř, předseda správní rady Nadačního fondu Dětský čin roku a ředitel marketingu značky Whirlpool pro Česko a Slovensko, během vyhlášení uvedl, že projekt má za sebou 21 ročníků. Zároveň oznámil otevření příjmu příběhů do 22. ročníku.
Dětský čin roku pokračuje dalším ročníkem. Děti, školy i veřejnost mohou své nominace zasílat už nyní, oficiální start nového ročníku proběhne 1. září 2026. Další vyhlášení tak naváže na příběhy, které letos zaplnily Brožíkovu síň Staroměstské radnice.
MOHLO BY SE VÁM HODIT
Češi mají nové nejoblíbenější jméno pro holčičky. Po 13 letech skončila na vrcholu Eliška
