Pochutnáte si ráda na staročeských jídlech? Většina z nich není vůbec původní! Co vlastně jedli naši předci?
Tradiční česká jídla? Občas nevznikla u nás!
Pokud jste v předvánočním období navštívila některý z vánočních trhů, jistě vás mnozí prodejci lákali na staročeský trdelník. Jenže toto sladké pečivo nemá původ u nás, ale v Sedmihradsku, což je historická země v dnešním Rumunsku. Tradičně se navíc připravoval bez náplně. Varianty se zmrzlinou nebo šlehačkou a jahodami tak s tradicí nemají nic společného.
Vepřo-knedlo-zelo?
Za typicky české jídlo nelze považovat ani guláš, který se k nám dostal z Rakouska a jeho původní domovinou bylo Maďarsko, a dokonce ani vepřo-knedlo-zelo. Toto dle mnohých echt české jídlo totiž může mít původní domovinu také v Bavorsku, a navíc se podle všeho začalo na našem území připravovat až ve 2. polovině 19. století. Rovněž svíčková omáčka se objevila ve „století páry”, a navíc v mnoha zemích Evropy, takže si ji v Čechách můžeme uzurpovat jen těžko.
Svíčková se podává s houskovým knedlíkem, který se na českém území skutečně připravuje specifickým způsobem. Na druhou stranu, původ knedlíku jako takového znovu nemůžeme hledat u nás, neboť se jeho různé varianty dlouhodobě připravují také v jiných zemích. A doplňme, že ani dnes velmi rozšířený smažák není českým vynálezem, i když si u nás v honbě za polotovary získal pevné místo. Např. ve Francii se sýr rovněž smaží, přičemž se tomuto pokrmu říká fromage frit.
Oběd dříve nebyl pravidlem!
Možná vás překvapí, že obyvatelé českých zemích nebyli zvyklí na polední jídlo. Oběd se totiž dostal na náš stůl až v průběhu 18. století! Předtím bylo zvykem pojíst pouze ráno a večer. K snídani, která byla na pořadu dne později než dnes, se často konzumovala kaše, ať už z prosa, pohanky nebo krupice. Pokud si říkáte, že nic moc, ve skutečnosti se jedná o zdravá jídla. Někdy se navíc konzumoval také chleba s kouskem masa, a to uzeniny či pečeně.
Co skutečně jedli naši předci?
Jelikož se v dřívějších dobách v podstatě pouze snídalo a večeřelo, večerní jídlo bylo na programu dne o něco dříve, a to obvykle kolem páté hodiny. Zvykem bylo podávat polévku, jež byla většinou vydatná, opět chléb s masem a někdy i zbytek kaše od snídaně. Jenže strava našich předků byla daleko pestřejší. Její součástí byly nejen různé druhy masa, ale také ovoce, zelenina a rostliny.
Zdravěji než dnes!
Staří Češi neměli ve zvyku konzumovat jen domácí ustájená zvířata, ale oblíbenou pochutinou byli rovněž ptáci jako vrabec, drozd nebo kvíčala. Z ovoce se připravovala povidla či kaše, zelenina se používala jako příloha, především pak zelí a kapusta. Ve stravě byly navíc běžně přítomny rostliny jako šťovík či jasmín. Pro mnohé tedy bude možná překvapením, že tradiční česká strava byla poměrně pestrá. Navíc se nepoužívala chemická hnojiva a volně se pasoucí zvířata byla méně tučná!
